Vyhledat

AEGINA a AGISTRI za KAČKU

Aktualizováno: 24. kvě 2021



Původně ATHÉNY za KAČKU, nakonec dva naprosto neznámé ostrovy v Saronském zálivu. Ostrovy, které Athénám vzaly název cestopisu a ostrovu Santorini, mojí řecké srdcovce, srdeční prvenství. Ostrovy, na které se při troše snahy dostanete za cenu 9,9 € letenka do Atén a 8 € trajekt na ostrov (plus totéž zpět), takže tam i zpět za 936 Kč. Ostrovy tak krásné, že to lze jen stěží popsat. Jeden pistáciový ráj, jehož oříšky jsou světově známým vývozním artiklem, druhý dokonalou řeckou oázou relaxu s neskutečně průzračným mořem ve všech odstínech tyrkysova.


Ani na jednom ostrově nechybí stromy obsypané citrony a mandarinkami, vůně pinií na každém kroku, výborná středomořská kuchyně plná mořských plodů, ryb, oliv, řeckého jogurtu i medu, bylinek, tofu a neuvěřitelně dobrého a přitom levného domácího vína. Najdete zde antické památky, bílo modré kostelíky ala Santorini, písečné i kamínkové pláže, romantické přístavy a ty nejkrásnější řecké západy slunce, jaké si dovede sebezvrhlejší (čti seberomantičtější) duše představit. Současně jsou to ostrovy, o kterých nikdo neví, proto jsou zde nejčastější turisté Athéňané a Izraelci, kteří si mezi sebou kouzlo ostrovů rozšířili a utajili jej před světem.




TERMÍN:‌ ‌květen 2021


PROČ‌ ATHÉNY? TEDA VLASTNĚ PROČ AEGINA A AGISTRI??‌ ‌


Původně byly v plánu Athény. Důvodem byla naléhavá potřeba moře a teplých krajů. Taky chuť místo Španělska, Baleárů a Portugalska, kam jsem poslední dobou mizela dobít baterky nejčastěji, zase na něco jiného. No a samozřejmě - nejlevnější možná letenka “jinam”. Proto Athény.


Trochu mě lákal i adrenalin a dobrodružství na obzoru spojené s “post”covidovou cestou do země, ve které pár dní zpět skončil lockdown a ve které od karanténních opatření pro cizince, která skončila před dvěma týdny, nikdo nebyl a nepřinesl tak světu žádné informace o restrikcích, omezeních a komplikacích spojených s cestou. Tak nějak jsem cejtila ve vzduchu, že všichni strašáci a největší mantinely jsou jen v našich hlavách (zprávách, novinách, titulcích zuřivých reportérů a na všech těch internetech), ale že realita bude pohodová. Jinými slovy typické laxní líné a nekomplikované Řecko. A přesně jak jsem předpokládala, tak i bylo.


V Athénách jsem byla 5 let zpět, ale cestopisy (tedy moje černobílé vzpomínky) jsem tenkrát ještě nepsala. V hlavě mi uvázlo jen pár věcí. Ta nejsilnější vzpomínka je na bezva trip s bezva parťačkou, se kterou můžu jet “jen” do Zaječí a je to vždy luxusní jízda. Taky na Akropolis, athénský vražedně horký a strmý kopec plnej antickejch památek. Ten chci vidět znovu a jinak - s odstupem času a se skleničkou Prosecca v ruce.


Když jsem si koupila letenky na týden, došlo mi, že je to na město hodně. Mimo antického trháku jsem si totiž pamatovala i na přelidněnost města, zápach moči na každém rohu, zdevastovaný a zchátralý olympijský stadion - výjev jako z hororu, který jen dokazuje, jak jsou některé vynaložené peníze marné, marné a ještě jednou marné. Taky jsem měla v hlavě, že i tenkrát byl pocit komfortu a bezpečí téměř na nule a nyní jedu sama… No a to byl důvod přemýšlet, čím si trip zpestřit (čti jak z tohoto smradlavého přelidněného vyprahlého pekla co nejdřív pryč).


Do půjčení auta jsem nyní jít nechtěla. Nejen kvůli velkým nákladům při jedné osobě, nejen kvůli ne úplně lákavé představě motat se zrovna v téhle metropoli autem, ale hlavně proto, že být sám na cestách - na pláži, v uličkách měst - to je úplně jiné, než sedět sám v autě. Řízení jsem si dosyta užila před deseti dny na Mallorce, takže tentokrát fakt ne! Jenže kam prchnout bez auta?


Udělala jsem tedy google průzkum blízkého okolí a narazila na něco, co z obyčejného úniku od českého Covidu, který je násobně intenzivnější, než kdekoli jinde za hranicemi rodné hroudy (ne ve smyslu virových náloží nebo zákeřnosti cizokrajných mutací, ale ve smyslu mediální masáže), udělalo obrovské těšení se. To něco byly dva zcela neznámé ostrovy, o kterých jsem nikdy neslyšela, ale vše, co jsem o nich najednou začala hltat z internetu, předpokládalo obdobnou nádheru, kterou u mě ve spojení s Řeckem vyvolává MOJE Santorini! Je rozhodnuto. Athény jen coby letecký přístav a pak šup do přístavu mořského..




LETENKY‌ ‌DO ATHÉN

Nakupovala jsem u Ryanair/Lauda cca 3 týdny před cestou, a to s odletem z Vídně a návratem tamtéž za 700 Kč tam i zpět. Týden před cestou už stál stejný let 150 €. Z toho plyne - když najdete levnou letenku, nečekejte a nepřemýšlejte!!! Jak říká můj kamarád Jox - kdo nad koupí letenky přemýšlí, nechce letět. A já bych doplnila - kdo neletí, neobjeví ráj na zemi. Protože doma v obýváku při nerozhodném dumáním nad portálem leteckých společností ho fakt nenajdete.



COVID‌ ‌SITUACE‌ ‌-‌ ‌OPATŘENÍ‌ ‌


Před mou cestou moc informací k novodobým cestovatelským hříčkám v podobě semaforů (na naší české, tranzitní rakouské i cílové řecké straně), laboratorních testů, druhů akceptovatelných vakcín (ne že bych byla tak stará, abych si na nějakou naši sáhla!), registracím, rouškám versus respirátorům ani druhům nejvíce účinných dezinfekčních gelů vůči řeckému typu Covidu ..nebylo. I tak jsem se držela pokynů a informací MZV (toho neaktualizovaného torza na webu) a co jsem nevěděla (nenašla), to jsem si prostě rozhodla odžít na vlastní kůži.. Takže shrnuto níže.


‼ Před cestou a vstupem do Řecka:


➡️ Všichni cestující musí nejpozději 24 hodin před vstupem do Řecka vyplnit elektronicky Passenger Locator Form, na jehož základě obdrží QR kód (zde: https://travel.gov.gr/ ). Dotazník má asi 3 kroky (stránky) a jeho vyplnění je ohromná zábava. Po asi pěti rutinních otázkách typu jméno, druh a číslo cestovního dokladu, národnost..přichází otázky, které sice normálně zní, chcete-li na ně ale i normálně odpovědět, nejde to. Otázky se dokola opakují, zejména druh dokladu, váš věk a telefonní číslo. Zde ale následuje největší fórek a zřejmě i největší síto turistů! Narazíte např. na otázku věk, ale když chcete vyplnit znovu tento údaj, nelze. Rozsvítí se červená oprava, která vás nabádá k dodržení zadaného formátu, kterým je telefonní číslo s mezinárodní předvolbou. Koukáte na to, uvědomujete si, že odpovídáte nesmysly, ale jiný formát dotazník nebere, přeskočit otázku nejde a vy do Řecka letět chcete.Takže vyplňte telefonní číslo nebo cokoliv, co vám to umožní, ať se ke QR kódu dostanete. Dotazník můžete vyplnit za sebe nebo i za skupinu, rodinu - to vás navede samo. Po odeslání dat vám obratem dorazí na zadaný e-mail zmíněný QR kód.

➡️ Další povinností před cestou je negativní PCR test (maximálně 72 hodin od odběru vzorku) vystavený v anglickém jazyce s uvedením jména cestujícího a čísla jeho cestovního dokladu nebo oficiální národní certifikát o provedeném očkování v anglickém jazyce, pokud uplynulo minimálně 14 dnů od završení vakcinace. Certifikát musí obsahovat jméno a příjmení držitele, typ použité vakcíny a počet dávek.

➡️Samozřejmostí jsou respirátory ve Vídni a v ČR, v Řecku stačí rouška.


V Řecku, myšleno v Athénách, nosí roušku opravdu každý. Pokud si ji sundáte, jste okamžitě upozorněni, ať si ji nasadíte. Neberte to ale jako rýpání nebo projev rouškofilie - místní to myslí dobře. Pokuta za nenasazenou roušku je 300 €. Týká se všech a disciplína místních není ovlivněná ničím jiným, než že tu místní policie sází pokuty hlava nehlava. V momentě, kdy se setmí a zaplní se všechny zahrádky a posezení, nevidíte už s rouškou vůbec nikoho. Co vidíte, to je ruch velkoměsta jako za starých necovidových časů, který vás - a to mi věřte - skoro vyděsí.


Situace na ostrovech je stoprocentní opak. Roušku nenosí nikdo a když ji vidíte v hotelu na recepci, tak ji mají jen kvůli vám a jakmile naznačíte, že ji mít nechcete, okamžitě a s úlevou ji sundají..


‼ Při nástupu na palubu:


➡️ Při boardingu předkládáte ID (pas, OP), letenku, QR kód a PCR test (doklad o očkování).


‼ Po příletu do Řecka:


➡️ Předkládáte QR kód a PCR test.


‼ V Řecku:


➡️ Užíváte si dovolenou jaksepatří ‼


➡️ Před nástupem na trajekty vám spolu s tiketem dávají covid formulář (asi nějaké čestné prohlášení).. Ten byste měli zřejmě vyplnit a odevzdat při nástupu na palubu. Já jsem jej neodevzdala ani před jedním nástupem na palubu ze tří realizovaných a pohoda jazz - plula jsem. U první plavby jsem netušila, co s formulářem dělat,  neměla jsem propisku na vyplnění a červená rtěnka v batohu mi přišla nepoužitelná - políčka byla malá. Při nástupu na palubu trajektu jsem odevzdala k utržení lístek a viděla na zemi krabici od bot, do které slečna ty formuláře, které jí tak 1/3 pasažéru odevzdala, hodila. Důslednost pro odevzdání dotazníků asi stejná, jako u mě doma zákaz přikrmování psa mimo dvě denní dávky. Tedy nulová. Přesně ve stylu "dělat něco, aby se neřeklo". Při krátké plavbě z ostrova na ostrov (10 minut) jsem zadávala nějaké informace z pasu u nákupu jízdenky (trvalo to věčnost, ale tentokrát žádný formulář). Při návratu z ostrova zpět na pevninu jsem opět dotazník obdržela spolu jízdenkou. Poprvé jsem na něj víc koukla a krom mezinárodního slovíčka Covid jsem nepřečetla nic. Než mi došlo, že je dotazník sice z jedné strany v řečtině, ale z druhé strany i v ANJ mutaci, byla jem s prázdným formulářem v ruce na palubě. Žádné testy/potvrzení o očkování/potvrzení o prodělání nemoci nikde nepředkládáte.


‼ Před nástupem na palubu Ryanair z Řecka směr Vídeň:


➡️ Letenka a pas, ŽÁDNÝ PCR ANI ANTIGENNÍ TEST!


‼ Ve Vídni po příletu:


➡️ Předkládáte český pas a spolu s kouzelným slovíčkem tranzit do ČR procházíte naprosto bez problémů, formulářů či jakékoliv komplikace domů.


‼ Doma:

➡️ PCR test a 5 denní karanténa, ideální čas na aklimatizaci.


Pro cestu vlakem na letiště ve Vídni opakování z minulého cestopisu:


Pojedete-li z ČR do Vídně vlakem (Regiojet), přijde vám e-mail s informací, že se musíte registrovat k cestě do Rakouska a pak být v 5 denní karanténě. Tím se nenechte odradit, to neplatí pro tranzit. Ve vlaku ani nikde jinde (nádraží) nikdo nikoho nekontroluje. Sednete do vlaku jako “kdysi” a po naprosto pohodové cestě vystoupíte v cílové destinaci. Pokud nechcete mít ve vlaku roušku, stačí si v Regiojetu objednat jejich nápoj a celou jízdu jej mít před sebou.


Vystoupíte ve Vídni na hlavním nádraží, kde si v automatu koupíte (jste-li 2 kusy) skupinovou jízdenku za 5 € (po oba) - pro jednu osobu to stojí téměř stejně. Jste-li jeden kus, obraťte se na kohokoli u automatu, kdo si ťuká cílovku letiště. Ušetříte, pokecáte. Nenechte se odradit tím, že je tato cena jen na spoj s přestupem a celkovou cestou na letiště přes 40 minut (S-bahn)! I na tuto jízdenku sedněte na normální Railjet vlak bez přestupu za 16 minut na letišti (vyzkoušeno 3x, pokaždé jízdenka zkontrolována průvodčí a cajk).




DOBRÉ VĚDĚT:


  • V Řecku je plus jedna hodina oproti ČR.

  • V Řecku je květnových “22 stupňů polojasno” dle norského radaru totéž, co u nás 33 stupňů uprostřed nejteplejšího dne roku.

  • V Řecku jsou jiné zásuvky, ale ve většině ubytování mají adaptéry.

  • V době lockdownu a zákazu ubytování jinak než na pracovní cesty nezaplatíte kartou, only cash.




DOPRAVA Z/ NA LETIŠTĚ


  • Nejrychleji se do centra Athén dostanete metrem linky 3 (cca 35 minut). Jízdenka na 90 minut stojí 10 € (je přestupní i na další linky). Pro jednu cestu z a jednu na letiště platí také 3 denní jízdenka za 22 €. Lístky na metro jsou k dostání v automatu ve stanici a je možné platit cash i kreditní kartou. Metro jezdí od 5:30 do půlnoci.


  • Druhou možností levnější a pomalejší - jsou čtyři expresní autobusové linky:


X93 (hlavní autobusové nádraží), X95 (centrální náměstí Syntagma), X96 (přístav Pireus), X97 (jižní část města, čtvrť Elliniko). Jízda do centra trvá asi hodinu a půl, jízdenka stojí 6 €, lze koupit ve stánku na zastávce, platba jak cash, tak i kreditní kartou. Všechny autobusové linky jezdí 24 hodin denně.


  • Z letiště jezdí i příměstský vlak, který širokým obloukem objíždí severní athénská předměstí.


  • Poslední možností je taxi, které zde má fixní ceny. Do centra Athén platí v období 5:00–24:00 cena 38 €, v noci pak 54 €.



DOPRAVA V ŘECKU


Já jsem během své cesty využila autobus z/na letiště, dále trajekt na ostrovy a na jednom ostrově jsem půjčovala auto.


1. Autobus z letiště - linka X96 přímo do přístavu Pireus, cena 6 € (tatáž cena z centra na letiště) - autobus č. 40 z přístavu (asi 10 min chůze od přístavu, google mapy skvěle navigují) do centra 1,15 € (koupeno v trafice u zastávky)



2. Trajekty z přístavu Pireus:

Plánujte a hledejte zde (ceny i časy sedí jak hrnec na prdel): https://www.ferryhopper.com/en/#results?itinerary=ATH%2CAEG&dates=20210507


  • Pireus - Aegina: 7:30 - 8:40, 8:20 - 9:35, 8:50 - 9:30 (13 €), 11:00 - 12:10, 12:15 - 13:30, 12:50 - 13:30 (13 €), 16:15 - 17:30, 18:00 - 19:10 ...ostatní ceny 8 nebo 8,9 €

  • Aegina - Myli (Agistri): 9:35 - 9:45, 13:35 - 13:45 (5,5 €)

  • Myli (Agistri) - Pireus: 9:50 - 10:50, 13:50 - 14:50 (13 €)



3. Půjčení auta na ostrově Aegina na 3 dny: normální cena v sezóně 35 €/den, v době lockdownu 50 € sakumprásk.




UBYTOVÁNÍ V ŘECKU


Ubytování jsem řešila stejně jako minulou cestu Mallorcou - až na místě. Ano, do formuláře s QR kódem musíte něco vyplnit, ale nikdo to nekontroluje, neřeší. Takže jsem zadala nejlevnější hostel v Athénách a ubytování nechala až na odpoledne v den příletu. Vyplatilo se, protože v době lokálního lockdownu domluvíte nejlepší ceny na místě.



Důležitá informace: V době mého příjezdu je v Řecku pro místní zákaz pohybu mezi okresy (tedy i ostrovy), proto na ostrůvcích, kam jezdí v podstatě jen Athéňané, není ani jedna turistická noha. Kromě té mé. Takže ceny usmlouváte a bydlíte za úplně jiných podmínek, než ukazuje booking. Výhoda je cena “za kačku”, nevýhoda ta, že musíte vybrat z bankomatu, protože platba kartou (oficiálně) není možná…


V průměru jsem za noc platila 400 Kč, ale v sezoně budou ceny jiné! Každopádně jsem si vybrala tři ubytování, kam bych se vrátila i kdyby to stálo nevím co! Nikdy jsem nezažila hezčí místa, hlavně vyhlídku na moře a stylovku v obou případech ostrovů. Tohle ostrovům, ale vlastně ani Athénám, nikdy nezapomenu.



Bydlela jsem na třech místech, a to:


1/ Ostrov AEGINA - 3 noci zde:



2/ Ostrov AGISTRI - 3 noci zde:



3/ ATHÉNY - 1 noc zde:



!! Koukala jsem na booking nyní, v době, kdy cestopis píši a v Řecku už není lockdown ve smyslu zákazu cestování místních… Na obou ostrovech se dá najít krásné ubytování pro 2 osoby se snídaní od 30 - 40 €. Každopádně ubytování, která zmiňuji výše, dodají vaší cestě řecké kouzlo, atmosféru luxusu a hýčkání a hlavně nezapomenutelnost, protože pro mě právě chill chvíle zde byly tím nejlepším časem zde. Proto je i přes náročnější rozpočet doporučuji všema deseti.




JÍDLO V ŘECKU


Takže jestli sem jedete, abyste si spravili váhu jako já, tak spravíte. Směrem nahoru.


Každá přímořská kuchyně je skvělá, protože jsou jejím základem ryby, mořské plody a hlavně - čerstvé suroviny. Zelenina - obyčejná rajčata, okurek a cibule - mi nikde nechutnala víc jak v Řecku. Úplně jiná chuť, než jakou známe z našich supermarketů.. Přitom ceny jsou zde naprosto v pohodě, a to jak v supermarketech, tak v restauracích a tavernách. Pro žádnou českou rodinu nebude dvouchodový oběd v taverně se džbánkem místního výborného vína stres a výmaz třetiny jedné výplaty (jako v Chorvatsku). Navíc vám téměř všude donesou zdarma i nějaký dezert jako poděkování za návštěvu. Alespoň nyní, v době lockdownu…


Řeckou kuchyní jsou pro mě zmíněné mořské plody a ryby, zelenina, maso, řecký jogurt, med, pistácie, bylinky a koření, no a do všeho olivový olej! Tuna oleje!



Vyhlášené je maso na špejli z grilu - SOUVLAKI.



Samozřejmě ŘECKÝ GYROS, protože to je zde národní jídlo, které najdete opravdu na každém kroku.


MUSAKA, moje srdcovka ze tří vrstev dobrot (opražené lilky, mleté maso - jehněčí nebo hovězí - na cibulce v rajčatové omáčce a bešamelová omáčka).



TZATZIKI, dokonalé okurkovo jogurtové osvěžení a dalších milion dobrot, jejichž názvy nejde ani vyslovit, natož napsat.



Moje osobní TOPka z řecké kuchyně:


ŘECKÝ SALÁT (5 - 7 € a i pro dva je to určitě slušný oběd)

Základem jsou vždycky rajčata, okurky, červená cibule, olivy, bylinky a sůl. Samozřejmě nesmí chybět olivový olej a sýr Feta. Je to jídlo které se do teplých vyprahlých letních dnů hodí naprosto dokonale - zasytí a osvěží - a pro mě absolutní droga, kterou si každý den dopřeju.



KOLOKITHOKEFTEDES (4 - 5 € a najíte se)

Toto jídlo jsem v Řecku vyzkoušela poprvé a okamžitě se zamilovala. Jsou to placky nebo kuličky, jejichž základní surovinou je cuketa. Dále se přidává cibule, sýr feta, někdy mrkev, vždy máta a pepř. No a pak už se to smaží a podává nejlépe s tzatziki. Mňam!



MOŘSKÉ PLODY (6 - 15 € porce jak pro koně)

Kde jinde si dát nejoblíbenější jídlo, tedy mořské plody, než u moře? A nemusí to být jenom mořské plody, velice dobře zde chutná jakákoliv ryba třeba na grilu. Já mám osobně nejraději krevety, všelijaké slávky a jiné korýše, ale ať si tu dáte kdekoliv cokoliv, nebude to chyba. No a že si to nejlépe vychutnáte s vyhlídkou na moře, to asi nemusím zmiňovat.



ŘECKÝ JOGURT (3 € za kilo v supermarketu)

Nejlepší je s řeckým medem (1,4 € za 0,5 l sklenici v sámošce) a pistáciemi čerstvě vyloupanými.




FRAPPÉ (1,5 -2,5 €)

Ledová káva se připravuje z instantní kávy a ledu, dochucuje se cukrem nebo mlékem. Je to půlitr energie a osvěžení s úžasnou pěnou, která vás nakopne ve vyprahlém městě i na pláži.



No a tím úplně nejdůležitějším segmentem řecké kuchyně je místní víno..

ŘECKÉ VÍNO (2,5 - 4 € za 1,5 l v sámošce, na trhu)

...není ani tak dobré, jako levné. Je všude...sámošky, trhy, stánky - v PET láhvích různých etiket (vždy alespoň 5 druhů) a zásadou výběru je jediná informace - na ceně nezáleží, čím tmavší, tím větší hnus. Berte to nejsvětlejší v regálu.




ITINERÁŘ:


DEN 1: BRNO - VÍDEŇ


Na tento trip vyrážím po nějaké době zase sama. Dřív mi takové cesty připadaly nemyslitelné, ale nyní je mám stejně ráda jako ty se svými přáteli. Každá z cest má svoje výhody i nevýhody.


Jelikož opět odlétám z milované Vídně, čeká mě cesta vlakem. Už se těším, až se dá svět zase zpátky do kopy a do Vídně se dostanu i svou nejoblíbenější cestou - tedy zelenou flotilou Flixbus! Bohužel, jejich jízdní řád směr Vídeň je stále beze změny, to jest zcela bez spojů. Volím tedy konkurenci a jedu vlakem RegioJet, opět za cenu low costu využívám první třídu. Kdo umí...umí a dál to asi znáte.



Znovu opakuji, že vám před cestou dojde na e-mail informace, že cesta do Vídně podléhá pětidenní karanténě. Ničeho se nelekejte, toto není informace pro přímý tranzit na letiště. Ve vlaku nikdo nic nekontroluje, a kdo jezdíte RegioJetem, tak víte, že pokud sedíte na svém místě, nekontrolují se ani jízdenky. Za 180 Kč a necelé dvě hodinky jsem na hlavním vídeňském nádražím. Zde si kupuji v automatu spolu s jednou paní společnou jízdenku na letiště. Jízdenka pro jednu osobu vyjde totiž skoro na stejné peníze, jako skupinová pro 2 osoby. Paní u automatu to ví, takže moji nabídku na společnou jízdu a dělbu nákladů s nadšeným přijímá. Jízdenka pro dvě osoby stojí 5 €, a i když vás automat vybízí, aby jste využili pouze spoj s přestupem v celkové délce 40 minut, můžete na tuto jízdenku jet i vlakem, se kterým jste na letišti za 16 minut. Jedu to nyní potřetí, jízdenku pokaždé zkontrolovala průvodčí a vždy bez problémů. Když ale stojíte u automatu, jízdenka na tento konkrétní rychlý spoj stojí téměř deset euro…