Vyhledat

JIŽNÍ MORAVA za KAČKU

Tak nelétá se, no. Doma na zadku ale sedět nebudeme! Jižní Morava je moje srdcovka, takže pokud cestopis z ČR, nejde jinak..



Termín:


- květen 2020

Proč Jižní Morava?


1/ Protože to místo prostě miluju!

2/ Protože je ode mě opravdu kousek, dojezd autem něco málo přes hodinu.

3/ Protože vím, že je tam milion nádherných míst a vím, že i kdybych všechna ta místa viděla stokrát, nikdy mi nezevšední.

4/ Protože když se spontánně rozhodnete udělat roadtrip ZA KAČKU v pátek večer s odjezdem druhý den ráno, je nejlepší jet někam, kam nepotřebujete chystat itinerář. Tj. vyrazit tam, kde už to přece jen trochu znáte. Minimálně natolik, že víte, že vás to nemůže nikdy zklamat.




Doprava?


Roadtrip. Tedy převážně autem, občas pěšky.


Ubytování?


V době koronavirových restrikcí - ZA KAČKU kemping :)


...první pohled po probuzení ... ♥


Jídlo?


Tak především to nejtypičtější jídlo Jižní Moravy - víno! Bílé, růžové, červené - žádné nezklame. Strava vlastní. Piknikový košík, jednorázový gril, vodní dýmka, maso, zelenina s sebou. Jo a hlavně nezapomenout sirky a nůž!


V pátek odpoledne jsem byla domluvená s kamarádkou Erčou na setkání u vína. Erika je letuška, takže nyní disponuje docela velkým časovým budgetem... ✈🚩 Já jsem taky na čas "dolétala", protože jak Ryanair, tak i Wizzair, úspěšně ruší jeden můj let za druhým. Uletěl mi Libanon, minulý víkend Malta a tento víkend - tolik vysněný Petrohrad... Že obě létání a život mezi nebem a zemí milujeme, to je prostě fakt. Ostatně naše poslední setkání bylo v listopadu, a to na společném roadtripu SARDINIE za KAČKU. Je mi jasný, že jestli se my dvě sejdeme nad vínem, skončíme u smutnění a splínů z aktuální doby. Jenže splíny jsou k ničemu, sedět doma na zadku - to taky není náš styl a já potřebuju vypnout myšlenky na stoupající vrstvu prachu na mém cestovním pasu. A tak píšu Erice, jestli si to víno nedáme někde opoDÁL. Jak jako opodál? No - třeba na nějakém malém veeletíku, odpovím. Odpovědí není ani vteřina  zaváhání. Plán je v té samé vteřině jasný - odjezd hned ráno, auto bere zcela dobrovolně Erika (jako vždy, řidičské činnosti se ráda vzdám). Vyzvedne mě v 7:00 ráno a je vlastně úplně jedno kam. Vzhledem k tomu, že na plánování itíku není moc prostoru, navrhnu místo, kde jsem sice co flek, ale právě díky tomu vím, že TOHLE prostě nikdy nezklame, protože i po sté tam pokaždé najdu něco nového a wau. Jižní Morava, myšleno okolí Mikulova, je tedy plán. 


..facebooková ilustrační fotka..


Facebooková výzva:

Dvě veeletnice hledají tipy, rady a doporučení na JIHzaKAČKU 🍷🇨🇿🙏✌️

JIH není Střední Amerika, JAR, Kalábrie ...ani Rakousko. Jih je JIH Moravy, okolí MikuLOVEa. Vyrážíme za úsvitu, s sebou plná nádrž, dobrá nálada, pláštěnka, holínky, plavky (Eriko, nezapomeň je!!), chlebník (piknikový košík praskající ve švech), plynovou nikoliv maskou (na to máme roušky!), ale kartuší vybavené (obsluha v malíku), WC papír, kartáčky na zuby, špekáčky, Jäger & Republika a dva spacáky k tomu. Plán na roadtrip vznikl dnes ➡️ plnění ráno ➡️ itinerář v poklusu. Rady, co vidět a zažít na JIHu za KAČKU v době 2021 let po Kristu a 50 dní od uzavření vzdušného prostoru ČR (pro jednu rozlítanou a druhou letušku) směřujte do SZ. Děkujeme 🙏


Itinerář:


Blansko - Hustopeče - Čejkovice - Zaječí - Podivín - Sedlec - Mikulov - Klentnice - Blansko:

Podle večerních plánů, narychlo vymyšlených, startujeme v sobotu v 7:00 ráno. Výjezd našeho dvoučlenného holčičího týmu probíhá na minutu přesně, a to z Blanska a následně Bořitova. Po večerní facebookové výzvě směrem k našim přátelům (tedy jaká místa na Jižní Moravě doporučují navštívit) pročítám u ranní kávy  celou řadu nápadů a inspirací. Někdy docela bizarních, někdy lehce úchylných :) Nicméně jeden nápad mě fakt nadchnul. Byl to nápad Ingrid, která mi napsala, že pro nás dvě - letušku v odstávce a stejně tak nejvěrnějšího fanouška létání kamkoli (rovněž v odstávce) - doporučuje na Jižní Moravě pouštění draka v okolí Pavlova, neb právě tam má v neděli docela foukat a sama to před týdnem zažila.. Úžasný nápad ♥ Alespoň kousek letectví na plánovaném tripu mě naprosto nadchne, jenže draka doma nemám. Ani Erča. Píšu kamarádovi Tomášovi, o kterém vím, že organizuje největší a nejúžasnější drakiádu na světě. V 6 ráno mu odesílám zprávu: Ahoj, nemáš draka? Ani se neptá jakého, natož na co. Odpoví jen "Mám." Draka mi hází před domovní dveře, aby mohl jít pokračovat ve spánku a zde si ho po mém nalodění vyzvedáváme o pár minut později. Za odměnu necháváme u hlídacího psa v podobě velikonočního zajíčka u jeho dveří kostarickej rum. Co na tom, že je načlej, i tak sběrateli této hnědé tekutiny radost udělá.




Máme plnej kufr krámů, na zadním sedadle draka, obrovské těšení v očích a na zadku (samozřejmě auta) tu nejstylovější nálepku...




...vyrážíme na JIH!


1/ HUSTOPEČE - MANDLOŇOVÝ SAD A ROZHLEDNA


Mandloňová stezka v Hustopečích je místo, které jsem tak dva roky zpátky navštívila a musím říct, že je to místo opravdu kouzelné. Kór když mandloně opravdu kvetou a celá cesta září bělostnými kvítky.. Nicméně po dnešku vím, že je to zde nádherný i po odkvětu :D Navíc má toto místo přidanou hodnotu v tom, že zde nejsou mraky turistů dychtících ten "kvetoucí jev" spatřit.




Mandloňový sad v Hustopečích je podle internetových zdrojů unikátní, a to hlavně proto, že v době největšího rozmachu tohoto sadu zde rostlo 50 tisíc mandloní! Ale to je minulost. Po druhé světové válce zažily mandloně úpadek, přestal být zájem o úrodu a sady chátraly. Comeback mandloní nastal až v roce 2015 a od té doby mandloně valí :) O rok později zde v Hustopečích došlo k výsadbě mladých mandloní a nový sad vznikl na půl hektarovém pozemku na Starém vrchu za rozhlednou, kde se zasadilo asi šedesát nových mandloní. Procházkou přes tento sad dojdete k rozhledně. Ta stojí na okraji mandloňového sadu na Hustopečském starém vrchu v nadmořské výšce asi 300 metrů. Vysoká je 17,4 m, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 12,6 metrů. Pohled na všechny strany bere dech, dokonce ani ta žlutá řepka nebere kouzlo. To nejhezčí je ale samozřejmě Pálava...






Pro turisty, co se nesvezou autem až pod kopec s mandloňovým sadem (parkoviště u hřbitova): Hustopeče nabízí putování po stezce, která vás dovede nejen k rozhledně, ale také do dvou mandloňových sadů.Trasa je dlouhá necelých 9 km, můžete využít i zkrácenou variantou dlouhou asi 5 km. Na kratším okruhu je však možno navštívit jen sad s rozhlednou na Hustopečském starém vrchu. Odpočinout  můžete v altánu u rybníka a na další cestě u tří posezení. 


Co se mi na této stezce líbilo hned po mandloních nejvíc, to je STUDNA VÍNA! Za mě - naprosto boží nápad! Pochází z vinařství Altenberk (https://www.altenberkvini.cz/o-vinarstvi/) a v praxi představuje studnu na trase k mandloňovému sadu, ve které jsou lahvičky vína k zakoupení. Buď pošlete dle pokynů na studni vinařům SMS (nebo zavoláte) a oni vám po bezhotovostním uhrazení patřičné částky sdělí kód k odemčení studny nebo tam toho vinaře při doplňování zásob prostě potkáte a vinné osvěžení v podobě Souvignonu je na světě i bez práce :) Cena jedné lahvičky je 50 Kč.





2/ ČEJKOVICE - BYLINKOVÝ A ČAJOVÝ RÁJ SONNENTOR


Tak ani zde nejsem poprvé a myslím, že ani naposledy. Tohle místo jsem kdysi navštívila po jedné sklípkové pracovní akcičce a zanechalo ve mě krásný dojem. Celý areál starého rozpadlého kravína na kopci nad historickými Templářskými sklepy se zde totiž proměnil v moderní výrobní areál na zpracování bylin, čajů a koření z ekologického zemědělství. Dostal název SONNENTOR. 




Pokud sem nepřijedete v době ještě doznívající koronavirové pandemie, čeká vás tady třeba zážitková exkurze ve výrobě čajů, odpočinek v čajovém salonu s kavárnou, procházka bylinkovou zahradou sv. Hildegardy s výstupem na Vyhlídku na výsluní. Na této vyhlídce vidíte nejen nádheru Jihu jako na dlani, cítíte všudypřítomnou vůni bylin (v době této návštěvy hlavně vůně levandulí, která i přes roušku byla v podstatě všude) a také si zde můžete v zabudovaném fotopointu pořídit fotku na památku (tu si pak stáhnete na webu).



V zahrádce okolo hlavní budovy jsou nejen bylinky, ale také nějaké blbiny na vyhrání pro vaše děti - to jsme tedy s Erikou nestovaly. Věk by na to sice moje parťačka měla :D , ale tlačil nás čas - moc plánů a den hrnul jak splašený koně. 



V prodejně si můžete koupit bylinkový suvenýr k okamžité spotřebě (čokoláda, limonáda) nebo dovézt domů nějaký dárek (sirupy, koření..). Ostatně každej suvenýr odtud, tedy z Jihu, nemusí mít korek a vůni kyselinek :D Prodejna fungovala i nyní, v době koronavirové. Je vybavena plexisklem na ochranu personálu i vás :) a zavedena je zde už pouze bezhotovostní platba. 



3/ ZAJEČÍ - ROZHLEDNA DALIBOR 


Tak tohle místo prostě žeru! Zaječí, Vinařství U Kapličky a rozhlednu Dalibor. Jezdím sem se svojí kamarádkou Jolčou už několik let pravidelně, a to vždy v letních měsících. Každopádně zelené jaro je tu naprostá pecka!



Elegantní bílou budovu rozhledny Dalibor, tyčící se nad vinicemi a vinařstvím v prosté a čisté kráse, nejde přehlédnout. Nabízí ty nejkrásnější výhledy do okolí... Zděná rozhledna je ve výšce 262 m n.m. na kopečku nad Vinařstvím U kapličky. Na náklady majitelů tohoto vinařství byla rozhledna v roce 2012 postavena, stejně jako o pět let dříve vedle stojící kaplička. Rozhledna je vysoká 11 metrů. Vyhlídková plošina je ve výšce 8 metrů, vede na ni 30 schodů.




K rozhledně se dostanete po cestě od Vinařství U kapličky, přístup je označen šipkami. Jo a za kapličkou je ukryt gril ;) Alespoň minulý víkend tam byl...


4/  PODIVÍN - JANŮV HRAD


Tak na toto místo jsem se chystala už několikrát, ale ještě nikdy jsem zde nebyla. Až nyní. Slyšela jsem na něj pět ódy snad od každého, kdo zde byl a popravdě - vůbec se nedivím! I nyní, v době, kdy je hrad uzavřen a můžete se kochat jen venkovním pohledem a relaxem v trávě, není cesta sem rozhodně ztráta času!


Janův hrad v minulosti sloužil jako lovecký zámeček, tedy jako shromaždiště panstva před honem a místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného. Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu (UNESCO). Více informací k samotnému objektu, návštěvním hodinám a ceníku zde: https://www.januv-hrad.cz/cs


Jinak v době koronavirové, byť to podle fotek vypadá, že je hrad opuštěn, v době naší návštěvy praskal ve švech. Ne hrad, ale okolí. Byly zde dobré dvě stovky návštěvníku, kteří relaxovali na travnaté ploše kolem hradu. Před hradem je stánek s občerstvením, kde si každý příchozí (nás nevyjímaje) koupil nějaké občerstvení (káva, voda, pivo, víno, jídlo....), následně sundal roušku na konzumaci a tu už do opuštění tohoto místa nenasadil... ;) Mě pobavilo nejvíc plexisklo ve stánku, resp. nápis MLUVTE HLASITĚ. Nejen skrz plexisklo, ale i roušky, které ve chvíli objednávání občerstvení návštěvníci na ústech ještě mají, opravdu vedou k tomu, že obsluha na každého křikne "CO PROSÍM?" A to nápisu navzdory :)



5/ SEDLEC- RYBNÍK & PIKNIK "KDESI NAD VINICÍ"..


Tak ani na tomto místě nejsem poprvé. Dva roky zpět jsem zde byla s kamarádkou Jolčou a vidím to jako dnes.... Tehdy bylo období burčáku a právě ten jsme na břehu tohoto rybníka srkaly. Ubytování jsme měly v přilehlém penzionu Sedlec, který byl naprosto TOP! Měly jsme tehdy obrovský štěstí, protože jsme rezervovaly přes booking v pozdějších odpoledních hodinách, kdy šly ceny za tu konkrétní noc víc jak o 50 % dolů, a bydlely tak v nádherném mezonetu za kačku...


...Sedlec 2019



No dnes tu nebydlíme, ale zastávka je nutná. Trochu mě mrzí, že okolí penzionu v těsném sousedství rybníka není v takovém stavu, jak si pamatuji. Všude nepořádek, staveniště a dokonce i mnou oblíbené dřevěné Člověče nezlob se je zarostlé a krásné figurky s kostkou na jedné velké hromadě...  Jdeme ke břehu rybníka a kocháme se nádherným pohledem na vodní hladinu. Boží místo! V době naší zastávky je zde snad stovka rybářů.... Jeden vedle druhého, koronavirus nekoronavirus. Jenže zase - kdo by se divil?! Venku nádherně a tohle místo je prostě top. 



Co se týká výletníků z řad rybářů, tenhle rybník je Revír Pod mlýnem u Sedlece. Denní rybolov zde vyjde na 700 Kč "s rybou" a na 400 Kč v systému Chyť a Pusť. V okolí jsou chatičky, kde je možné přenocovat a doplatit se dá kdeco. Třeba příprava úlovku. V rybníku je smíšená obsádka s  velkým podílem trofejních ryb (kapr, amur, sumec) a chytá se zde krom pondělka denně.




....no a protože máme opravdu hlad a jsme pozvané na neplánovanou ochutnávku vína ročníku 2019, je nejvyšší čas něco sníst! Vezeme si sebou piknikový koš plný dobrot a nechybí ani jednorázový gril a naložené maso (promiň Eri, s tou solí jsem to fakt přehnala :D ).



S místem se nijak nezalamujeme - nebudeme dělat otevřený oheň a všechno po sobě ihned po "obědě" uklidíme. Jediné, co bychom rády, tak vyhlídku do vinic. Přesně takové místo je zde na Jihu v podstatě na každém kroku, takže pár minut jízdy od rybníka zastavujeme u silnice a jdeme na to! Docela fučí (bohužel ale jen dnes a teď, kdy na draka nemáme časový prostor), ale nám to náladu nekazí. Naopak je opravdu legrace gril rozpálit a celý piknik ve větříku alá větrná hůrka nachystat. Erika si vzala na starost dýmkování, mimochodem moje první v životě. Seskládala systém vodní dýmky, rozžhavila vedle steaků na grilu uhlíky a vysvětlila mi princip tohoto rituálu. Vybrala jakousi ovocnou "příchuť" a jako zkušená dýmkařka mi podala trubičku k mému "poprvé". Musím říct, že přes počáteční skoro odpor - bylo to super a rozhodně na každej další náš veeletík - dýmku bereme!



Jelikož nejen z vína živ je člověk, dám(e) - řidiči ne - panáka Jagera na trávení a siestičkujeme. Sluníčko svítí, před námi nádherné zelené vinice a nám je prostě jednoduše hezky. 




6/ MIKULOV- ŽIDOVSKÝ HŘBITOV A ZATOPENÝ LOM


Lom U Mariánského mlýna, taky nazývaný Na Janičově vrchu, je opuštěný a zatopený vápencový lom v chráněné krajinné oblasti Pálava. V místních vápencích se dají nalézt zkameněliny a voda v lomu je zde právě díky vápenci průzračně čistá. Na kamenitou pláž navazuje několik metrů dlouhá mělčina, která rázem přechází ve velkou hloubku. Jak přesně je jezírko hluboké není dosud známo. Nejedná se o oficiální veřejné koupaliště, ale o tolerované příležitostné koupací místo na vlastní nebezpečí. Zatopený lom je mikulovská "klasika", kterou musí vidět každý. I Erika měla! Kdyby... Kdyby nebyla pandemie a nebyl prostor uzavřen a střežen! Tak jindy ;) 


..zatopený lom Mikulov dnes


...zatopený lom u Mikulova 2019


Židovský hřbitov jsme nakonec časově nezvládly, ale protože si myslím, že je to místo, které by nikdo, kdo se pohybuje v Mikulově, neměl vynechat, házím sem pár fotek z mojí loňské návštěvy. Nachází se zde kolem 4 000 náhrobků, přičemž nejcennější a zároveň nejnavštěvovanější částí je rabínský vršek s náhrobky mikulovských a moravských zemských rabínů. Platí se sem vstupné okolo 30 Kč.


Židovský hřbitov Mikulov

7/ KLENTNICE 


Tak tohle místo opravdu můžu. Vedle Vinařství u Kapličky je zde moje druhé nejoblíbenější vinařství - Vinařství pod Hradem. V Klentnici je také vyhlášená kavárna Cafe Fara, tam jsem se ale bohužel nikdy nedostala... Moje cesta totiž vede prvně do vinařství ..a pak už nikam :)


...Klentnice - dokonalá vinice


V tomto vinařství mají kromě luxusního vína něco, co se jen tak nevidí. Nyní je sice v důsledku pandemie a restrikcí vinařství včetně ubytování uzavřené, ale já zde dva roky po sobě měla tu možnost jejich "specialitu" zažít a za sebe musím říct - jedním slovem BOŽÍ MÍSTO, BOŽÍ NÁPAD A BOŽÍ ZÁŽITEK! O čem je řeč? O ubytování v dřevěném sudu přímo na vinici. Fotky přikládám staršího data (vinohrad je v období léta ještě víc zelený a taky jsem v té době trochu magořila s filtříky :D) - nicméně až to zde opět rozjedou, určitě si tu jednu noc dopřejte! Usnout s pohledem do zelené vinice mimo veškerou civilizaci, srkat luxusní Muškát z místního vinařství a se stejným výhledem se zde i probudit - to je top strop!


...Vinařství pod Hradem 2019...


...Vinařství pod Hradem dnes


Byly jsme s Erčou pozvány na rodinnou ochutnávku vína a tomu se prostě nedá odolat. Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, ale za nás obě - stejně jako k dokonalému vínu patří dokonalá společnost, tak k dokonalému dni patří dokonalý večer a skloubit všechno toto - všechno dokonalé, se nám povedlo víc než skvěle! Děkujeme všem, kteří v tento večer byli s námi, protože i když nám přijít na rodinnou akci přišlo zpočátku víc než zvláštní, ve výsledku jsme se opravdu jako rodina cítily. A co na tom bylo nejlepší? Krom informací o chovu  několika generací psů místního dědy vinaře...procestovali jsme tady společně za jeden večer celej svět! Ve vzpomínkách, v příbězích každého z nás. A právě tady mi došlo, že cestování má řada z nás prostě v krvi a žádnej virus to nikdy nemůže zastavit!





Rozpočet:


  • 175 Kč     doprava (350 Kč za benzín/cca 250 km)

  • 300 Kč    nákup jídla (víno, maso..)

  • 50 Kč        káva u Janova hradu

  • 50 Kč        víno ze Studny vína


Celkem 575 Kč/osoba/výlet.



Závěrem?


Jsou cesty, které vypustíte z hlavy velice brzo, taky cesty, které z hlavy zmizí ani nevíte jak. Jsou i cesty, které vám vezmou na chvilku dech, ale stejně z hlavy časem zmizí jako pára nad hrncem. No a pak jsou cesty, které vám otevřou oči a vy víte, že na ně nezapomenete nikdy. Možná jsem v předešlém roce obletěla kus světa, viděla a zažila mrak, ale až budu jednou (za pár desítek let) sedět s vnoučaty na klíně nad fotkami z mých cest, bilancovat a vzpomínat, na tuhle konkrétní cestu si vzpomenu vždycky. Byla totiž JINÁ. Byla koronavirová. Byla s rouškou v tašce místo na puse, protože na Jihu "je svět ještě (nebo možná UŽ ZASE) v pořádku". No a hlavně - byla to moje první cesta s cestovním pasem v kapse, přitom bez vydatné uhlíkové stopy, bez chystání a plánování itineráře, ale s o to úžasnějšími body a momenty "neplánovaného a nečekaného".



Byla to po Sardinii druhá cesta s mojí skoro "dcerou", protože tak mě to hádě vedle mě s ironií tituluje. Přestože nás dělí 14 let (takže ten titul matky není úplně od věci),  duše máme naprosto stejné. Obě svými životy letíme střemhlav vpřed, nikdy vzad a každou turbulenci ustojíme s hlavou vztyčenou a úsměvem na tváři. A vlastně když nad tím přemýšlím - vůbec mi ten titul matky nevadí, protože kdybych dceru měla, byla bych neskutečně vděčná a pyšná, kdyby byla jako Erika.



Tahle cesta mi ale především dovolila nečekaně a neplánovaně poznat báječné lidi u jedné nekonečné degustační skleničky, pochopit ještě víc než kdy dřív, že život hrne a jeho smyslem není ten svěřenej čas nějak PŘEŽÍT, ale především naplno PROŽÍT. Tak naplno, jak to jen jde. Ochutnat každej "nalitej vzorek", nebát se toho, že to třeba neustojím a někde v opilosti zabloudím, protože nikdo z nás neví, kolik vzorků ještě bude moct ochutnat. Poznala jsem skvělou rodinu, poslechla si mrak příběhů všech generací loveckých psů "dědy vinaře", příběhy všech zadávenejch klentnickejch slepic i storku o psovi, co za sebou šuplík po podání cigaret a sirek páníčkovi zavíral. Mimo to jsem ale v tenhle jihomoravskej vin(n)ej večer s partou těchto lidí procestovala celej svět. V příbězích, ve vzpomínkách. A hlavně - ZA KAČKU. Zjistila jsem, že bláznů jako jsem já a vy všichni tady na CL, je víc a že to v nás doutná a čeká na první cestu za svobodou. Kamkoli. A že tohle máme prostě v krvi a nic a nikdo, ani žádnej virus, tu cestovní a cestovatelskou duši nemůže zabít.

Cestou z tohoto tripu jsem měla hlavu v programu restart a slíbila si, že to vše, co mi došlo tady a teď, "si do dna vypiju"!


Jo a na draka nedošlo. Tak jak se za nás do auta usadil, tak i dojel. Bylo totiž absolutní bezvětří... Ale stejně jako se současným stavem "bezvětří" a bezletadlové oblohy - nevadí. My s Erčou totiž víme, že doba jak draků, tak i letadel zase přijde. Na draka dojde možná už příští, prodlouženej květnovej, víkend a další letenka a snad i nezapomenutelná cesta s ní spojená, co ještě pořád žije a já v ní věřím, je na začátku července!



...TOSIVYPIJEME! ♥️

55 zobrazení