Vyhledat

KAPVERDY - FOGO za KAČKU

Aktualizováno: 29. 5.

Fogo znamená oheň a toto slovo odhaluje skutečnou povahu tohoto ostrova. Jedná se o sopečný ostrov s přibližně 40 000 obyvateli a nejvyšší horou celých Kapverd - stratovulkánem Fogo, jehož vrchol nad bělounkými mraky ve výšce 2 829 metrů je snem každého horala. Díky vysokým horám a odpovídající tvorbě mraků má ostrov tendenci k vlhkosti, což znamená jediné - daří se zde všemu od tropického ovovoce, zeleniny, až po kávu a Fogo je tak jako jeden z mála Kapverdskcýh ostrovů hospodářsky zcela soběstačný. O pytle s kávou v oblasti Mosteiros doslova zakopáváte u cesty, Fogo je největším vývozcem této kofeinové vzpruhy. Stejně tak se zde skvěle daří i vínu, a právě díky jeho pěstování v sopečné půdě je nejen víno z Foga, ale i Fogo celosvětově vyhlášené.




TERMÍN CESTY:


1. - 29.3. 2022, Fogo celkem 4 noci



KAPVERDY - OBECNÉ INFO:


Hlavní město: Praia

Jazyky: portugalština, rodný jazyk je kapverdská kreolština, angličtina částečně

Náboženství: křesťanství (katolické-protestantské)

Měna: Kapverdské escudo

Napájecí napětí + typ(y) zásuvky: 230V, typ zástrčky F a C

Podnebí: Subtropické zpříjemňuje cestování po celý rok. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 26°C a 30°C.




VSTUP DO ZEMĚ


Nutný je cestovní pas, který musí mít platnost ještě minimálně 6 měsíců po vašem návratu domů. Opravdu si na to dejte pozor, já jsem viděla na letišti rodinu, kde jeden z členů měl platnost po návratu pouze 5 měsíců a nepustili jej na palubu…


Od roku 2019 došlo ke změnám vízové a poplatkové politiky. Občané Evropské Unie mohou cestovat na území Kapverdských ostrovů bez víz, a to pro pobyty do 30 dní. Nicméně však kapverdská vláda zavedla bezpečnostní letištní taxu (Taxa de Segurança Aeroportuaria, TSA), kterou musí uhradit každý turista. Taxa stojí 3 400 kapverdských escudo, tedy cca 31 € /800 Kč). Tuto taxu můžete zaplatit:

  • online nejpozději 5 dní před příletem na Kapverdy (na webové adrese www.ease.gov.cv po krátké registraci a úhradě poplatku kartou)

  • na letišti po příletu

  • přes cestovní kancelář - CK poplatek zařídí za vás, a to za krásných 1300 Kč na osobu.. ‌


COVID‌ ‌SITUACE‌ ‌-‌ ‌OPATŘENÍ‌ ‌


Na Kapverdy mohou všichni bez rozdílu! Pokud nejste očkovaní (nebo papírově prodělaní), pak stačí jen antigen za 200 Kč před odletem, samozřejmě negativní a max 48 hodin starý. Můžete i PCR test, pokud máte peněz nazbyt. Test si nemusí dělat ani očkovaní ani ti, co mají prodělání nemoci do 180 dnů.



Tento test ukážete při odletu z Prahy před vydáním letenek, dále po příletu na ostrov, kde jej okem zkontrolují (stejně tak i ostatní doklady “bezinfekčnosti”, tedy očko a prodělávku).


Dále chtějí vidět vaše potvrzení vyplněného příletového formuláře do země - to si děláte před cestou sami (nikoli CK) a po odeslání údajů vám dojde na mail jejich certifikát. Adtresa pro vyplnění je zde:

https://igrp.gov.cv/IGRP/app/webapps?r=controle_sanitario/FichaVigilanciaControleSanitario/index&dad=controle_sanitario&p_fwl_toolsbar_2=en_lang&target=_blank&isPublic=1.


I když MZV tvrdí, že test musíte na ostrovech předkládat všude (ubytko, bary, restaurace) - je to naprostý nesmysl. Za celou dobu toto naprosto nikde nikdo neřešil, vidět jej chtějí pouze dopravci při přesunech na ostatní ostrovy, a to jak na letišti, tak v přístavech.


Na ostrově se dost nosí roušky, někteří nadšenci z řad místních i venku. Každopádně pokud toto nadšení nesdílíte, místním je to úplně jedno. No stress, tady každej jak sám uzná za vhodné. V hotelu musíte roušku jen v restauraci, a to na těch symbolických pár vteřin, než si sednete k jídlu. Zkuste to dodržovat a respektovat, nedělají to proto, že by je to těšilo nebo se báli Covidu a věřili, že je to ochrání. Dělají to proto, že musí a že pokud by to nedělali, jejich hotelu by mohl být odebrán status bezpečného hotelu, což by vedlo k tomu, že nebudou mít práci. A práce je zde stejně jako voda ceněna zlatem.




DOPRAVA NA KAPVERDSKÉ OSTROVY OBECNĚ:


Kapverdy mají 4 mezinárodní letiště : Praia (ostrov Santiago), Sal, Boa Vista a São Vicente. Letiště Sal a Boa Vista mají často překvapivě levné lety s cestovními kancelářemi, zatímco cestování do Santiaga nebo São Vicente může být dražší.



LETIŠTĚ A LETENKY NA FOGO?


Letiště São Filipe je obsluhováno výhradně vnitrostátními lety a nabízí tak pouze spojení z a na ostatní kapverdské ostrovy. Lety jsou opravdu občas, takže rychlejší dopravou zůstává trajekt. I já jsem na Fogo jela trajektem z Praia a nakonec i zpět, protože lety byly beznadějně vyprodané.



PŘÍSTAV FOGO


Plavba trajekty mezi ostrovy je svět sám o sobě. Na některé ostrovy je extrémně těžké najít spojení, zatímco na jiné jsou pravidelné jasné spoje. Bohužel většina plavebních řádů trajektů je spíše návrhem času odjezdu..


Cena trajektu z ostrova Santiago (Praia) na Fogo je 2391 escudo (530 Kč), plavba trvá 6 hodin. Zpět jsem vylouvala ve 23:59, což mi přišlo jako vtipný čas, ale asi jej tak mají schválně, aby nemuseli řešit A.M. a P.M. a lidi se nepletli v tom, kdy vlastně jedou. Plavba zpět taktéž 6 hodin a stejná cena.


Plavební řády trajektů zde: https://www.cvinterilhas.cv/home




DOPRAVA PO OSTROVĚ FOGO


Stejně jako všude, i zde si můžete půjčit auto. Vyjde na 40 - 50 € na den (nejlevnější vůz), což je kapverdský průměr.


Dalším způsobem je využití hromadného taxi aluguer, stanoviště hromadných taxi je na hlavním náměstí každého města ostrova. Můžete využít i normální taxi, ale bacha na ceny pro turisty. Já jsem zde za půl hodiny zaplatila 15 €... Jo a skoro každé auto, které vás na Kapverdách někam veze, má prasklé čelní sklo - tady se to rostě neopravuje, dokud celé sklo nevypadne.


No a pak samozřejmě stejně jako všude - můžete si domluvit výlet "balíček s průvodcem", kde se bavíme o ceně 120 EUR za skupinku do 3 lidí. Domluvíte si to na recepci každého hotelu nebo v přístavu/na letišti. Pokud máte na ostrov málo času a chcete z něj vidět co nejvíc, určitě dobrá volba.




INTERNET


Internet a volání do České republiky je z Kapverdských ostrovů opravdu drahý! Doporučuji využívat internet zdarma (wifi free) na vašem hotelu. U více hvězdičkových hotelů už by to měl být standard (alespoň ve společných prostorách).


Na internetu se dočtete, že je na Kapverdách internet zdarma na všech letištích, v přístavech a na hlavních náměstích a v hlavních ulicích… To už neplatí. Přišel Covid a změnil běh dějin. I tady. Internet už je dostupný zdarma jen na letišti.


Pokud internet potřebujete více, tak se vyplatí koupit si datovou SIM. Na jeden měsíc s 6GB vychází na necelých 400 Kč.




MĚNA


Místním platidlem je escudo (CVE). Pokud nechcete měnit, určitě si zde vystačíte i s eury. Směnit peníze lze na letišti nebo v bankách. Je nutné předložit pas a zaplatit poplatek 500 cve. Určitě doporučuji měnit na recepcích hotelů, kde je to sice s horším kurzem, ale bez poplatku, navíc nechtějí pas. Vůbec nejlepší směnárnou jsou ale vietnamské sámošky, kde když zaplatíte větší eurovou bankovkou, vrátí vám naprosto precizním kurzem 1 € = 110 CVE v místní měně. Bez poplatku.


Kurz: 1 € = 110 CVE, pokud vám budou někde (mimo zmíněné sámošky) vracet, tak VŽDY v kurzu 1 € = 100 CVE.



JÍDLO NA KAPVERDÁCH


Na Kapverdských ostrovech jíte především ryby, taky kuřecí a vepřové maso. Národní pokrm je cachupa, kterou zde snídají, obědvají i večeří. Ke každému jídlu zde dostanete minimálně dvě přílohy - rýži, brambory, maniok, vařenou zeleninu jako mrkev, dýni a klidně i pečivo. Taky tu milují hranolky (a pěkně s tunou majonézy)! Obvykle donesou i misku luštěnin, buď fazolí nebo čočky, a to výborně ochucenou, za mě vůbec nejlepší složka všech obědů. Ke každému jídlu dostanete drink na dobré trávení, a to buď místní bílý rum nebo punč. Oboje je síla! No a po jídle místní kávička a dezertík. Nejlepší je luxusní mangová zmrzlinka a nebo syrový pudink.



  • RYBY A MOŘSKÉ PLODY

Základem místní kuchyně jsou zejména ryby, a to tuňák, mečoun nebo treska. Dále mořské plody jako krabi, humři, langusty a krevety. Mořské plody se upravují na všechny možné způsoby a nejlépe chutnají s vyhlídkou na oceán..


  • CACHUPA

Jedná se o vůbec nejrozšířenější a nejtradičnější jídlo této země, které je k dostání na všech Kapverdských ostrovech. Dělá se ve dvou podobách. Ta jedna by se dala přirovnat k našemu guláši, tedy k omáčce, kde jsou hlavními surovinami pro přípravu kukuřice, fazole, boby, zelí čerstvá zelenina, sladké brambory zelené banány a vepřové nebo kuřecí maso. Někdy i ryba, vždy ale slanina a rajský protlak. Všechny tyto suroviny se vaří v jednom velkém hrnci. Druhou variantou je přílohová suchá cachupa, kde jsou jen boby a luštěniny a kus špeku. I zde se do ní přidává zelenina, třeba paprika, lišty špenátu, kukuřice. Musím říct, že jsem ji zkusila asi 10x a pokaždé to bylo úplně jiné jídlo. Někde naprosto nepoživatelné, někde luxusní mňamka.

  • PUDING PUDIM FLAN

Tento dezert je na Kapverdských ostrovech nejrozšířenější a nejtypičtější. Vaří se z kondenzovaného mléka a polévá se karamelem. Servírují jej i v hotelech.



  • KOZÍ SÝR

Kozí sýr je místní produkt číslo jedna. Najdete ho jak v restauracích tak i v hotelech, a to v nejrůznějších kombinacích. Například přelitý medem s různými želé nebo v kombinaci s marmeládou. Kozí sýr se velice často podává s ovocem papája, pro tento pokrm slouží název Doce de Papaya. Často se k sýru zakusují tvrdé sušenky bolachas, které jsou úplně bez chuti a zvýrazní chuť kozího sýra.

  • PAPÁJA

Moje nejlepší kapverdská sníídaně..


  • PIVO

Místní pivo je značky Strela a jedna třetinka vyjde zhruba na 20 Kč. Obsah alkoholu je 5,4%, jsou dvě varianty. Nejlevnější je u Vietnamců (20 kaček), jinde za 1 €.



  • GROGUE

oto je název pro místní pálenku, která se vyrábí z cukrové třtiny. Je to v podstatě rum. Právě cukrová třtina se na ostrovech pěstuje dost hojně. Obsah alkoholu je od 38 do 56 procent! Pije se s ledem a citronem v hotelech a restauracích, jinak místní ho pijí úplně všude, úplně ke všemu, klidně v deckové sklenici a jednojaké teploty.



  • CAIPIRINHA

...je nejlepší drink ostrova! Kapverdská caipirinha je původní brazilský koktejl, který je vyrobený z cachaça (čirá bílá lihovina podobná rumu, která se destiluje z cukrové třtiny), třtinového cukru, limetky a ledu.

Existuje řada variant, resp. příchutí, a to podle přidané ovocné složky. Zkusila jsem klasiku s limetkou (obdoba mojita), doporučenou caipirinhu negra (velké zklamání) a jednoznačně nejlepší plážovou variantu - s mangem.

Je to naprosto dokonale osvěžující drink na pláž, který chutná jak hutná přesnídávka a na fotkách s pozadím bílého písku a tyrkysového oceánu je široko daleko nejkrásnější modelka. Alkohol v ní skoro necítíte, o to víc ale doporučuji opakovaně dořeďovat vodou.. Na sluníčku je tento až dětský drink hodně zrádný, takže po třech rundách odskáčete z pláže do hotelu klidně po čtyřech.. (to není má zkušenost, ale mam oči).



  • PONCHE

Tento nápoj znám z Madeiry. Jeho základem je právě místní pálenka, která se smíchá s medem a citronem. Trochu to připomíná naší medovinu.

  • VÍNO

Jediné místní víno se vyrábí právě na ostrově Fogo. Vínu se zde neskutečně daří díky sopečné půdě, která mu (stejně jako na ostrovech Santorini nebo Lanzarote) dává jedinečnou chuť. A výjimečnost, co si budeme vykládat.

Na ostrově FOGO je jak známé vinařství Chã (dle vesnice přímo pod sopkou, kde se pěstuje na jejím úpatí v černé strmé pustině), tak i na vinici MARIA CHAVES, která je kousíček nad hlavním městem ostrova - São Filipe.

Jinak většina vín, které dostanete v místních all hotelech, jsou kvalitní vína z Portugalska. Opravdu nehrozí, že byste zde v hotelech pili patoky jako někde v Egyptě nebo v Tunisku. Naopak, pijete ta nejvyhlášenější a nejlepší vína portugalské pevniny.


  • KÁVA

Káva pěstovaná na ostrově Fogo je celosvětově vyhlášená. Jmenuje se Café de Fogo a její naprostá většina pochází z oblasti Mosteiros.

  • VODA

I voda stojí za zmínku. Je potřeba si zde kupovat vodu balenou, v lepších hotelích jí dostáváte zdarma, protože zde se pije voda odsolená. Místním lidem to nevadí, jsou na ni zvyklí, ale náš metabolismus by tak vysoký obsah soli a jiných minerálů mohl opravdu rozhodit a způsobit vážné zažívací potíže. Jinými slovy – voda na Kapverdských ostrovech není pro nás evropany pitná.



Obecně jsou místní sámošky bez většího sortimentu. Sekce ovoce a zelenina je dost chabá a drahá (kilo paprik vyjde na 5 €!!). Převládají všelijaké boby, luštěniny apod. Místní jogurty nejsou vůbec jogurty, ale jakési pudinky. Nicméně nakupování jídla na Kapverdách není o sámoškách, ale o tržnicích a trzích, a to je úplně jiné kafe, jiný svět. Takové množství ovoce a zeleniny jsem neviděla snad ani v Asii! Navíc nejde jenom o voňavé a barevné ovoce, najdete zde ryby, maso, vajíčka, luštěniny koření, bylinky... prostě úplně všechno. A ceny? Ty jsou zde naprosto lidové.




UBYTOVÁNÍ


Ubytovat se na Fogo můžete úplně stejně jako všude jinde na světě - tedy od špičkových all inclusive hotelů, po apartmány a penzionky v soukromí, až po nejlevnější ubytování, kde za pokoj zaplatíte 450 Kč za noc, tedy za 2 osoby.


Já bydlela v Casas de Sol a recenzi shrnu do jednoho slova - doporučuji! No znáte mě...jedno slovo je u mě problém...

Obvykle, když chcete nejlépe popsat ubytování z vašich cest, použijete nejkrásnější fotky pokoje nebo místního jídla dokonale naservírovaného na talíř...

Pro mě je ale nejkrásnější ubytování vyjádřeno právě takto:

  • Je to soukromá kaple, která je určena jak pro případné svatby nebo oslavy, tak i pro soukromé rozjímání všech, kteří to mohou během pobytu potřebovat. Kdykoliv sem přijdete, jste zde úplně sami. Nádherný zvon před kaplí, která slouží opravdu jenom hotelu, a za ním vyhlídka na nekonečný oceán, tomu říkám all inclusive!


  • Kaple není všechno, čím tu na váš "vnitřní vesmír"myslí. Cestou k soukromé černé a nekonečné pláži je nádherná lavička, kde se můžete zastavit, třeba hodinu na tu tyrkysovou nádheru pod sebou hledět a být Bohu nebo komu zrovna chcete možná ještě blíž než ve zmíněné kapli..


  • No a pak všudypřítomné zahrádky, kde se pěstuje zelenina pro potřebu tohoto hotelu. Tomu se říká neplýtvat, myslet rozumně, takové to vyvážené a ekologické hospodářství. Vypadá to nejen strašně hezky na pohled, ale hladí po duši, když si uvědomíte, že každý plátek rajčete nebo okurky, každá faozele nebo petržel na talíři v tomto hotelu, pochází přímo z jejich zahrádek. Samozřejmě bez chemie! To vás ani nenapadne nechat nějaké zbytky!


  • No a bazén, ten na horkém sopečném ostrově s druhým jménem "oheň" nesmí chybět. Na Kapverdských ostrovech (mimo turisticky profláklé lokality Sal a Boa Vista) není bazén úplná samozřejmost. Voda je zde opravdu dar a takto bezbřeze s ní plýtvat, to je luxus, který si nemůžete dopřát všude. Tady ano, navíc je toto osvěžení každý den podrobeno neskutečné péči. Ne jenom proto, abyste se tu měli dobře a užili si osvěžení v podobě čisťounké vody, ale hlavně proto, jak si tu obyčejných čtyř písmen - voda - váží.


Jinými slovy, pro mě je to jedno z nejkrásnějších ubytování z celých Kapverdských ostrovů. Citlivost, se kterou se zde přistupuje jak k přírodě, tak i ke všem hostům, to vidíte na každém kroku. A navíc ta spřátelená vinice, že..



ITINERÁŘ:


  • MOSTEIROS

FOGO & KÁVA, to je Mosteiros...



Zemědělskou idylku zažijete na Kapverdách právě zde, v nejzelenější a nejúrodnější oblasti ostrova Fogo. Právě tady je domov kávy, jednoho z hlavních vývozních artiklů nejen ostrova, ale i celých Kapverd. V této nedotčené oblasti uvidíte tolik zelené, co nikde jinde. Káva, banány, papája, všechno!



Strmá cesta od oceánu směrem hore. Šílený sklon kopce, kdy máte pocit, že to auto prostě spadne dolů, vrcholky kopců v mlze, zvuk domácích zvířat,smích místních dětí, těžká vůně vší té nádherný a každých pár metrů pytle s kávou u cesty nebo na hlavě místních žen! Tohle je Mosteiros.



  • TÚRA Z CHA DAS CALDEIRAS DO MOSTEIROS

Tento trek trvá 5 hodin a je středně náročný. Vyžaduje nocleh na ostrově, ideálně v Cha das Caldeiras. Dobré je požádat vašeho bytného, zda vám zavazadla převeze do Mosteiros, kde trek skončíte. Taxi z Mosteiro do Sao Filipe stojí 6000 CVE (60 €).


  • VINAŘSTVÍ MARIA CHAVES

FOGO není jen sopka a káva. Fogo je především VÍNO, hlavní vývozní artikly tohoto ostrova.

Vínu se zde neskutečně daří díky sopečné půdě, která mu (stejně jako na ostrovech Santorini nebo Lanzarote) dává jedinečnou chuť. A výjimečnost, co si budeme vykládat.

Na ostrově FOGO je jak známé vinařství Chã (dle vesnice přímo pod sopkou, kde se pěstuje na jejím úpatí v černé strmé pustině), tak i na vinici MARIA CHAVES, která je kousíček nad hlavním městem ostrova - São Filipe.



A řeknu vám - je fakt strašný, když vám někdo zařídí na celý pobyt na ostrově Fogo ubytování v resortu, ke kterému tyto vinice patří.






Vinařství Maria Chaves ročně vyrobí 50 000 lahví vína a sbírá vinařské medaile po celém světě. Jedná se o rodinnou firmu, která má podstatně větší záběr, než je "jen" víno..

Kromě toho podporuje nemocnici v São Francisco de Assis, postavili nádherný resort Casas do Sol (opravdu doporučuji) a také podnikají kroky k výstavbě Centra paliativní péče. To vše na jejich sopečném ostrově Fogo.



Vinice teď v březnu "spí" a obhospodařuje ji jen 12 lidí, nicméně i tak je prochazka po tomto vinařství pastva pro oči. Zelené lístky už vykukují a fotky v mobilu Maria Chaves, mého průvodce na tomto ostrově, (který ač manažer vinice i hotelu, stará se o mě od služby řidiče po donášku jídla!) jasně dokazují, že se to zde v prosinci promění na úplně jiný ostrov! Na naši Pálavu. Na zelenou nádheru, které když člověk propadne, je to láska na celý život. A na Mariovi je vidět, že propadl! Vlastně nejen na něm, ale na každém metru vinice, vinařství a všeho, co zde má na svědomí.



  • SÝR FOGO

S výrobou kozího sýra je spojeno více Kapverdských ostrovů, ale kozí sýr z Fogo je absolutní topka!

Celý výrobní proces zde má opravdu dlouholetou tradici a nepoužívají se žádné jiné přísady kromě mléka a spouštěče fermentace, což je tekutina získaná z kozího žaludku.

Sýr si zde můžete koupit 24 až 48 hodin od své výroby. Zakoupit se dají na malých farmách podél silnice, kde jsou značky queijo.



  • SAO JORGE A LAS SALINAS

Až na tyrkysově zbarvené domky v centru města působí São Jorge spíše opuštěným dojmem, ale i tak je to jeden z nejčastějších cílů většiny návštěvníků ostrova. Důvodem je Ponta da Salina, neuvěřitelné oceánské koupaliště obklopené nádhernými útesy.



Nechybí zde vstupy do přírodních bazénů, základní zázemí, krásné cestičky mezi bazény a hlavně je zde přírodní skalní brána (okno), pod kterou když zrovna není na koupání (jako dnes) a oceán ukazuje svoji skutečnou sílu, se dějí věci! Přes toto okno vidíte oceán najednou úplně jinak. Jako živel, před kterým je potřeba mít sakra respekt....




  • PICO DE FOGO

Ráno před výstupem..



Často nás v životě čekají velké výzvy. Na některé se těšíme, do některých se nutíme a z některých máme velký strach.

Pro mě je tato sopka jednou z těch posledních zmíněných.... Po posledním treku na São Nicolau a chvilkovém sprintu opět cítím urtržený meniskus a na zádech najednou hodně těžký batoh. Za sebou 5 noci bez hodiny spánku.. Taky najednou zvláštní strach z výšek, který jsem poprvé v životě cítila včera na kraji útesu v São Jorge.


Něco ve mně říká "zůstaň o oceánu", něco ve mně mě nutí nasadit Ilči tenisky, zalepit puchýře 5 dní staré, přelít do PET lahve sklenici vína na případný vrchol a jít. Za to něco může tohle video https://www.youtube.com/watch?v=rTtXVJco5J8&t=35s, které jsem poprvé viděla v lednu na své all inclusive dovolené na kapverdském Salu. Tehdy jsem na něj fascinovaně hleděla a slíbila si, že tuhle sopku připíšu na svůj seznam. Pokud si najdete 3 minuty a video si pustíte, pochopíte...


Takže startujeme! Je pět hodin ráno, místní guide má klasické kapverdské zpoždění (naštvaná budu až po 30 minutách, možná mu nedám kokina, která nám coby zdroj energie pro nás oba a děcka v poslední vesnici před trekem v batůžku), kolem mě je černočerná tma a zvuk oceánu, který se pravidelně přisouvá ke břehu pode mnou, no a nade mnou je v té temnotě stín jediné aktivní sopky kapverdského souostroví - stratovulkánu FOGO.

...no a právě na ten zkusím dneska vyjít. Sama. Vlastně ne, s vámi všemi.

A guid právě dojel, 15 minut - to možná i kokina dostane..



Zápisník horalky: PICO DE FOGO


Když jsem letěla letos v lednu poprvé na Kapverdské ostrovy, konkrétně na ostrov Sal, dívala jsem se i na ty okolní a přemýšlela, kterým z okolních ostrovů si typicky písečný a plážový ostrov Sal zpestřit. Ostrov Fogo mě tak nějak praštil do očí sám, protože slovo sopka je pro mě výzva a téměř třítisícovka k tomu - dost velká výzva! Navíc kdo jste si pustil TO video, které jsem při googlení našla, musíte chápat. Bylo mi tehdy moc líto, že byla během mého pobytu na Sal doprava na tento ostrov nejen komplikovaná, ale nemožná. Odjížděla jsem z Kapverd a věděla jsem, že se sem musím vrátit. Že tu mám dluh.


Teď tady stojím. Na vrcholu sopky Fogo, o necelé dva měsíce později. Polykám slzy a vím, že tu nejsem sama..

Krajina ostrova Fogo je asi nejdramatičtější ze všech Kapverdských ostrovů a celému tomuto obrazu dominuje impozantní sopka Pico de Fogo. Jedná se o velice aktivní stratovulkán s obrovským vlivem na místní zemědělství a životní styl místních lidí.

Vrchol Fogo má 2829 metrů nadmořské výšky a je to nejen nejvyšší vrchol celého Kapverdského souostroví, ale s ohledem na průměr sopky 25 km, je to vůbec jeden z největších sopečných ostrovů na světě.


Kvůli vysokým horám na Fogo a odpovídající tvorbě mraků, má ostrov tendenci být vlhký. Díky tomu se zde na terasovitých polích daří mnoha různým druhům užitkových rostlin. Dokonce i přímo v bezprostřední blízkosti kráteru ! To mě okamžitě zasáhlo - jak je možné, že v téhle černé písečné pustině může něco tak krásného růst?! Že tu roste víno, to jsem věděla, to znám ze Santorini a z vyprávění o ostrově Lanzarote. Ale že tu roste spousta dalších druhů ovocných stromů, nebo třeba fazole a krásné květy… to by mě opravdu nenapadlo. Vidět to, barevnou kvetoucí krásu v kontrastu s černou horou, to je fakt zážitek!



Fogo o sobě dává čas od času znát. Poslední erupce byla v roce 2014, kdy byla vyhlazena vesnice Chã das Caldeiras. Právě ta si do onoho výbuchu sopky, do jednoho jediného dne, kdy se vše naprosto změnilo, žila svým poklidným životem uvnitř kráteru..

Vesnice byla kompletně zničena. Neuvěřitelné je, že na troskách zmizelého města, na ruinách svých domů!, postavili místní lidé vesnici znova. Začali prostě znova, absolutně od nuly. Protože museli, protože i ztráta je součást života a protože tohle místo tolik milovali, dali kráteru ještě jednu šanci..



Nejlepší způsob, jak začít výstup na Pico de Fogo, je právě z vesnice Chã das Caldeiras. Cesta odtud (tam a zpět) trvá dle slov průvodců šest hodin. Je to průměrný čas většiny lidí. Pokud se k němu rozhodnete, můžete se těšit na 1000 metrový výškový rozdíl a od prvního kroku chůzi nad mraky…


Takže nebudu chodit kolem horké kaše. Já a hory, resp. horské vrcholy - je čas na pravdu - nikdy jsem je neměla ráda. Vždycky jsem se cítila, že na to nemám. Slabá a neschopná. Bez fyzičky, bez kondičky, bez pochopení lásky k horám a pachtění se v krvi a potu kamsi k vrcholku. Do TEIDE. Do mé tenerifské lásky, která ze mě udělala úplně jiného člověka. Houbaře, který po prvním košíku hřibů zavře oči a vidí je všude! Já po Teide viděla ve snu mraky pod sebou a cítila i v hlubokém spánku bušení srdce z pocitu, který máte,když stojíte nad nimi - "dala jsem to"...



Hory jsem se naučila milovat díky člověku, který mi ukázal, že sedět nad mraky je prostě boží pocit, za který stojí kyslíková krize, puchýře a všechna ta bolest. Díky člověku, který mi zde na Kapverdách, na ostrově Svatého Mikuláše, navždy zmizel ze života..

Nechal ve mně spoustu nesmazatelných vzpomínek, otisků a hlavně potřebu vydrápat se na vrcholek Fogo za nás oba. Jít už od teď dál jen s jedinou motivací - že to chci prostě jen já - jít bez parťáka a jištění, jít v metrech s možnou kyslíkovou tísni, kde však člověka netísní nic přízemního. A pokud se zadaří, dát si tam nad mraky za nás oba sklenici vína. Ne plastový kelímek, ale jak se patří skleničku! S rudou stopou na pozadí bílých mraků

Sobota 19/3, nejhorší den cestovatelky…Vakuum. Klapka 1..


…o šest dní, šest bezesných nocí a dva ostrovy později - FOGO. Náš závazek. Sopka, na kterou se žádné normální ženské nechce, to mi věřte. Nejvyšší ostrov Kapverdských ostrovů, prostě stratovulkán Pico de Fogo. Jako video si zamilujete, protože tam není vidět krev a pot, jen boží záběry z dronu, ale pak vidíte stín téhle majestátnosti a uvědomíte si, že nemáte ani fyzickou a hlavně vůbec žádnou psychickou šťávu tohle dát.. Skoro se poserete a vpřed vás žene jen to, že vzdát se je ta poslední filosofie, které byste se chtěli držet. No dobře…taky jistota, že posrat se právě tady - tady se otočit a zabalit všechno - to by ten, kdo už tu nikdy nebude stát, nepřežil!


Přemýšlím nekonečné dny bez spánku, tedy dny bez konce a bez začátku, nad tím, jak jít dál a právě tady, pod tím strašidelným stínem, mi to dochází. Jediná cesta je vpřed. Bezhlavě. Přesně tak, jak mě to naučil, přesně jak by to na mém místě i on udělal.

Takže přeskočíme noční cestu do vesnice Chã, po kterou mě ten stále zvětšující se stín děsil víc a víc, přeskočíme všechen napolykaný sopečný prach, puchýře na rukou a nohou, protože oboje cestou k vrcholu zapojíte a oboje sem tam škrábne o skálu. Přeskočím i moment, kdy mi batoh na zádech přišel sakra těžkej a ve stejnou vteřinu mi ho můj guid z ničeho nic vzal na záda svoje. Znamení? Podaná ruka? Nevím. Ale sakra to zabralo!!


Klapka 2 - stojím na vrcholu.

Bolelo to. Všechno kafe dvou dní zpět jsem cestou vyzvracela, nestíhala jsem utírat do hajzlpapíru sople a slzy současně a hlavně - celou dobu jsem se proklínala, jakej jsem zdechlák, jak mě každý krok bolí.. Jak taková líná kůže může mít tu čest tady být a život horala tělem i duší tak zbytečně zhasl..



Cestu hore bych zcela nehoralsky rozdělila na tři úseky..

První je mírné sopečné stoupání, kdy uděláte krok vpřed a v teniskách, jaké mám na nohách já, zase sjdete půlkrok zpět. Je to jak valit před sebou Sisyfův kámen. Stejně marný a bolavý. Druhá část je brutální stoupání, kde i spiderman zezelená nad schopností zapojit všechny vaše čtyři končetiny závistí. No a pak je fáze tři. Tu bych označila spojením dvou slov - "absolutní pokora". Tady musíte umřít a znovu se narodit. Právě v tomto úseku, jak jsem se dozvěděla, zde dochází k nejčastějším tragédiím..

Víte, vidět milovaného člověka, jak se řítí ze 40 metrového útesu dolů, křičí vaše jméno a pak ho najít "dole", to člověka dost překope od základu.. a já se mimo jiné začala bát výšek. Prachobyčejně, ale o to intenzivněji. Na posrání.



No a o to větší dar byl pro mě dnešek, kterej mě znovu naučil jít dál a výš, ať je pohled dolů sebehorší. Úplně stejně jako 30 let zpátky na koupáku, tejden po tom, co jsem si blbým skokem rozsekala o dno bazénu hlavu, moje rudá krev obarvila vodní hladinu a já se pak úplně děsila k okraji bazénu jen přiblížit. Tenkrát jsem tam stála se stejným strachem jak dnes. Chtěla jsem to vzdát. Jenže vedle mě stál táta a řekl větu, kterou nikdy nezapomenu,i když on už mi ji 26 let neříká, at je sebehůř. "Jestli se teď otočíš a ten krok neudělaš, už to bude jen těžší a příjdeš o strašně moc."


Měl pravdu tenkrát a platí to i teď. Protože i když tu někteří lidé nejsou, my v srdci víme, co by nám teď řekli. Kdybych tenkrát do toho bazénu neskočila placáka, možná bych dnes nejásala dojetím nad každou vodní plochou, a to i u nás na Křetínce.


Klapka 3. Každej pohled dolů byl nepopsatelný, ale vydrápat se hore a slézt dolů jsem prostě musela. Jedině vpřed a dál, jiná cesta není. O tomhle je ostatně celý náš život. Ať nás srazí cokoliv, nemáme jinou možnost! A je zbytečné nad tím i jen přemýšlet. Je tolik lidí, kteří by ten krok udělali tak rádi a nemohou…



Moje současná šéfka mise Kapverdy, Monika Sofie, mi bezprostředně po této tragické nehodě, asi s umem číst myšlenky, řekla ještě jednu důležitou věc - kdybys měla spadnout z toho útesu ty, spadla jsi a jestli jsi nespadla, máš tady ještě nějaký úkol! NO nevím jaký, každopádně ho musím splnit, to se ví! A taky tu mám vás, jakkoli ujetě vám to teď zní. Vy totiž vůbec netušíte, kolikrát jste mě z jakých držkopádů postavili na nohy!



Klapka 4. Pocit nad mraky byl nepopsatelný. Tak blízko nejde nikdy nikomu být. Rudá rtěnky, sklenička vína a selfie mě stálo stejně sil jako sopka samotná, ale neudělat to - to bych prostě nevysvětlila!



Poprvé jsem měla strach víno dopít a po kochačce nad kráterem sopky a hlavně mraky pode mnou….nastala zásadní otázka směrem na guida. Kudy dolů??

Guid jakoby tušil. Odpověděl, že stejnou cestou a současně mě ujišťoval, že to spolu dáme. To, že se zde lidí zmrzačili a zabili, mi řekl až dole.



Takže teď opravdu nekecám - zamrzla jsem na kameni. Paralyzovaná tím, co jsem zažila 6 dní zpět a co mi nedopřálo ani hodinu spánku, taky vlastním strachem - nemohla jsem se hnout. Poloha, kdy sedíte zády ke skále, držíte se všema čtyřma a dál už to nejde… Ve výšce skoro 3 tis. metrů, kam sorry jako, žádnej hasič nějakou hysterku sundavat nepoleze. Guid dělal co mohl, ale krok dolů byl pro mě nereálný. Když už to trvalo věčnost, proběhla mi po ruce ještěrka. Zastavila se asi 10 cm před mou rukou a podívala se na mě pohledem "co blázníš, pojď!" . V tu chvíli mi došlo, že pokud jsem se měla rozflákat o útesy, stalo se to o tejden dříve. Jenže nestalo. Ten guid má rodinu a chce jít sakra domů, takže já to prostě slezu a hotovo!


Klapka 5. Po překonání kamenné části (asi 15 minut sestupu) mě guid navedl na sopečný písek.. Lidi, tohle se nedá popsat! Letíte střemhlav dolů a tam jste za neuvěřitelných 35 minut! Sice s kilem písku v teniskách, o milion slz lehčí, ale taky s úsměvem na tváři a chutí sjet další sopku co nejdřív zase po prdeli! Protože o tom život je. Neposrat se v koutě. Žít ho tak naplno, aby jste na jeho konci nemohli litovat jediné promeškané chvíle. Nikdy nelitovat toho, co jste neudělali a až jednou jiskra ve vašem oku navždy zbasne, ať je v něm zároveň rukopis všeho, co jste zažili. A ať je to sakra jízda! Třeba jako tady na sopce jménem FOGO.

Fogo, sopka, kde jsem umřela a znovu se narodila. Moje navždy srdeční záležitost a místo, kde jsem udělala obrovský kus práce sama na sobě, na kterou by byl každý, kdo mě opravdu zná, pyšný.




A proč vám to píšu?


1, Protože jsem ráda, že vás mám. Bez vašich zpráv, co se děje, že dva dny napíšu příspěvky, bych se nedokopala vylézt z postele.

2, Protože je potřeba mít na paměti to, co už jsem psala....


👉 NEpřeceňujte své síly a nemyslete si, že jste nesmrtelní...Vážně nejste!

👉 NEnoste do hor blbou obuv, vždycky mějte alespoň tenisky!

👉 NEnechávejte si svoje city pro sebe a každý den říkejte všem VAŠIM lidem, jak moc je máte rádi.

👉 NEchoďte do hor samotní, mějte vždycky po ruce parťáka, který vás podrží! A i když to nezvládne, bude s vámi do poslední chvíle, což není moc, ale ani málo..

👉 NEvzdávejte svoje cíle a sny a jděte pořád vpřed - i když to bolí, i když je to hodně těžké, i když vám přijde každý krok zbytečný. Není. To že jste, není samozřejmost, ale dar. Tak s ním neplejtvejte, jo?

👉 NEzapomeňte do hor něco sladkého. Pro vás, pro parťáka, pro děti, co se vám připletou do cesty. Taky na hajzlpapír, protože nic nesuší sople a slzy líp. Navíc je lehký a zdánlivě nekonečný..

Jďete furt vpřed, buďte vděční za každé nové ráno, ale při každém kroku buďte jistí, s hlavou vzpřímenou a hlavně opatrní. Čert nikdy nespí, víme, jo!



  • CHÃ DAS CALDEIRAS

Tato vesnička, v překladu rovina Caldeiras, je světovým unikátem Jedná se o vesnici se sedmi sty obyvateli, která se nachází uvnitř černého kráteru sopky Fogo. Je to vůbec nejvýše položená vesnice Kapverd a je to jediná oblast ostrovů, produkující opravdu kvalitní víno.



Jak jsem již zmínila, po poslední erupci v roce 2014 byla celá vesnice zničena a na jejich ruinách postavena vesnice od nuly znovu. Jsou zde nádherné typické kulaté domy, ve kterých můžete ochutnat místní víno. Víno se zde vyrábí více než 100 let, a to víno bílé, červené i růžové. Výjimečné víno je Vinho Passita, sladké víno podobné Moscatelu. Všechna vína z ostrova Fogo jsou 100% organický produkt, protože se k jejich výrobě nepoužívají žádné insekticidy ani pesticidy. Navíc, k zavlažování se používá pouze dešťová voda.



Pro mnoho lidí může být pohled na rostliny hroznů v této černé krajině neobvyklý. Já díky Santorini vím, že sopečná půda je pro hrozný obzvlášť bohatá na živiny potřebné k jejich růstu. Je krásné vidět zelené keříky uprostřed černých lánů!



  • SÃO FILIPE

Jedná se o hlavní město ostrova fogo, které leží 20 minut od letiště a 10 minut od přístavu, do kterého můžete připlout buď z hlavního města Kapverd Praia nebo z ostrova Brava.



São Filipe je nádherné koloniální městečko plné krásných pastelově zbarvených průčelí domů. V 19 století bylo právě toto město nejbohatším a městem Kapverd a z této doby zde většina domů pochází. Všechny domy mají stejný design, jsou jednopatrové s terasou. V přízemí žili otroci, v prvním patře pak jejich páni. Od roku 2000 se zde domy pečlivě rekonstruují.



Nechybí zde malebné náměstí a koloniální centrum známé jako Bila Baixa. Tato místa jsou často přirovnávána k městům La Laguna na Tenerife a Granada v Nikaragui.. Jsem neuvěřitelně šťastná, že jsem obě místa mohla vidět zažít jejich unikátní atmosféru a mohu tak tuto podobnost opravdu potvrdit.



Řada průčelí místních domů jsou zdobena pouličním uměním, známými graffiti. Do toho všeho krásné dřevěné balkony a unikátní malebná atmosféru je stoprocentní.


Na náměstí Praca 12 de Semptembro je krásný dřevěný pavilon a majestátní radnice. Stejně krásný je i zdejší světle modrý kostel Nossa Senhora da Conceicao a místní tržnice. Náměstí Francisco de Assis má poštu a nejdůležitější zastávku autobusů ve městě.



Ve městě nenarazíte jen na všudypřítomné nádherné graffiti, určitě zde zavadíte i o místní hudebníky.



  • FOGO A HŘBITOVY

Hřbitovů je zde opravdu hodně - každá vesnička nějaký má. Většina slouží místním obyvatelům, ale jsou tu i hřbitovy pro lidi jiné barvy kůže, jak mi řekl můj průvodce a také jiné víry. Jsou tu i hřbitovy, které už dávno nejsou funkční.



Jen za jeden den jsem navštívila tři a jeden krásnější než druhý. Co je pro mě nejsilnější zážitek, to je ta boží vyhlídka, kterou zde zemřelí mají.. Všechny hroby zde totiž vždycky směřují "nohama k oceánu", tedy s výhledem právě na něj, a to nejen zde, na kraji útesu, ale i ve vnitrozemí. Věčný pohled na nekonečný oceán. Krásný.


Přemýšlím nad tím, že jednou bych chtěla podobnou vyhlídku.. Věřím, že by se mi fakt nikdy neokoukala! Ani ten zvuk vln, jak buší do útesu pode mnou by nezevšedněl.



Člověk je obvykle pohřbený doma, ale když TADY a TEĎ stojím, vnímám všechno kolem sebe i v sobě, vím jistě jednu věc - můj domov je na cestách. Můj domov i život.

Slovo domov mám spojený nejen s cestami, ale hlavně s lidmi. S lidmi na cestách, s lidmi, kteří se mnou každou cestu prožívají a žijí - ať už ruku v ruce vedle mě nebo kdekoli v myšlenkách se mnou. Tedy i s vámi, co všechny mé myšlenky na cestách čtete a znáte (a občas se mnou shovívavě "zajdete" i na hřbitovy, protože víte, že je prostě můžu) no a jsem si jistá, že i vy, cestovatelé tělem i duší, byste si nad tímhle místem nasadili podobného brouka do hlavy...


  • FOTBALOVÝ ŠAMPIONÁT OSTROVA FOGO

Když si myslíte, že už vás nemůže nic překvapit, zavolá vám vaše krátkodobá “šéfová” a řekne vám dobrou zprávu - sehnala vám taxi do Moisteros, zeleného srdce ostrova, kam jste chtěli, ale už už to vypadalo, že tento poslední den není jediné auto na ostrově volné..


Dnešní den začal tak blbě, jak jen to jde. Únava ze včerejšího výstupu na Pico de Fogo, dolehnutí několika nocí bez spánku a vidina celého dne o samotě mezi čtyřma stěnama pokoje byla nakonec prořízlá hlasovkou od Moniky Sofie, že mě v ubytování vyzvedne skupina nějakých "misek", které náhodou jedou do stejné oblasti. A že je můžu vyfotit jak se fotí a tak... Co ona nezařídí! Včera prezident, dnes misky..



...no a tohle je výsledek. Z misek se vyklubal fotbalovej tým, kterej jede na turnaj a měli místečko. A když tým, tak se vším všudy - s realizačním týmem, s balónky s vlajkami, s roztleskávací podporným týmem. Dvě auta, naše je první, za námi autobus. Starají se o mě jak o nejcennějšího hosta - flek u jediného okna, co jde otevřít (ječný zrno a zánět krčních svalů jistý), kelímek pití (když mám úplně plnej močák, ale vypít to musím, držet to za jízdy bez rozlití nejde)... A aby mi udělali radost, našli na youtube českou muziku, kterou z ničeho nic pustili do repráků.


KAPVERDY, země neomezených možností, země kde dnes znamená již včera

...aneb s Markem Ztraceným na konec světa!


A jestli jsem si myslela, že jedeme na nějakej vesnickej zápas, tak velkej omyl. Byl to rovnou finálový zápas o mistrovský titul ostrova! Atmosféru by i fandové baníku mohli závidět, bubny a kotel pode mnou (aby ne, když jsem tam jela s realizačním týmem)... V průběhu druhého poločasu mi teprve došlo, komu fandímE, protože ať dal gól kdokoli, tribuna ječela a tleskala a emocemi stříkala pořád stejně.


No vyhráli jsme, to je jasný! Odjezd na noční trajekt byl nakonec adrenalinem o to, zda trajekt stihnu, protože fanoušci zcela ucpali silnice z města a my jeli v zástupu lidí. Naštěstí i trajekt jsem stihla a myslím, že i když se mi nad těmi bubny málem rozletěla hlava na tisíc kousků, bude právě toto moment, kterej si při vyslovení slova Fogo vždycky vybavím.


  • SELFIE S PREZIDENTEM


PREZIDENT Kapverdské republiky, o to se prostě musím podělit!!

Takže tohle je moje první selfie s prezidentem nějakého státu! Kdyby jste přemýšleli, který z těch třech fešáků to je, tak ten nejhezčí (máte všichni Google, a tam si najdete i jeho jméno).

Jinak toto je přesně ta fotka, kterou byste si nikdy na sociální síť ani na webovky nedali! Vypadám tam jak Manda (tak u nás říkáme ženám s tragickým vzezřením), jenže je fakt blbý říct prezidentovi, že i když on vypadá skvěle (a vlastně všichni kolem něj taky), vy potřebujete reparát.

Navíc pochybuji, že by dnes stačil druhý pokus a fotit se 1000krát, dokud nebudete spokojeni...jsou chvíle, kd to fakt nejde.



Takže ano, i takto občas vypadám, ale na to zapomeneme! Na co nezapomenu je to, že jsem dostala úkol od Moniky Sofie pana prezidenta pozdravvovat. Takže jsem si během akce na náměstí, na kterou byl pozván, nachystala v překladači svoji řeč a tu mu ve vhodný moment strčila před oči..




...žabky nesmí chybět :)



FOGO ZÁVĚREM


Před tisíci lety se kapverdský ostrov FOGO zvedl z moře, a to při vulkanické erupci. Od té doby až po současnost je ostrov znám díky svému vínu, výborné kávě, svým dramatickým sopečným scenériím a pro cestovatele - možností zdolání stále aktivní sopky Pico de Fogo, aktivního stratovulkánu a nejvyšší hory Kapverd vůbec, kterou si pak za odměnu můžete sjet "po prdeli dolů" černým sopečným prachem. No a jak výstup, tak i cesta dolů, to zážitek, na který nadosmrti nezapomenu. Stejně tak na zaslouženou odměnu ve vesnici Chã das Caldeiras, kde i vy, rozhodnete-li se Pico de Fogo zdolat, svou túru zahájíte i skončíte - na sklenici výborného vína pěstovaného právě na sopečných svazích Foga.


A až si tady sednete, vytřepete černý písek z bot, utřete poslední slzy, srknete si z ledově vychlazené sklenice vína, uvědomíte si - ano, právě zde, na ohnivém ostrově Fogo - obrovský dar života. To, jak jsme my lidé houževnatí a nezlomní a současně, jak je příroda stále o X kroků před námi a svoje poslední slovo si vždycky řekne. Je všemocná, silná a věčná, narozdíl od nás - lidí. A právě zde, ve vesnici, která byla silnou erupcí srovnána se zemí, ve vesnici, kde se místní lidé rozhodli dát sobě i přírodě ještě jednu šanci a na troskách původních domů postavili domy a vesnici novou, právě zde vidíte ten nekonečný příběh marného boje člověka s přírodou. Možná si taky vzpomenete na školku a dětství, kdy nás všechny v bitkách a bojích učili, že tohle není správná cesta. Že vítězem je ten, kdo zbraně odloží a prostě jen s úsměvem, v pokoře, sounáležitosti a přátelství žije.


Tady na Fogo to lidé pochopili. I když zde znovu postavili na troskách nový život, jsou smířeni s možnou další erupcí. A podle mého guida, který zničení vesnice a její výstavbu na troskách zažil - ne KDYŽ, ale AŽ se to stane, zase to tu trpělivě postaví. Protože to tu mají rádi. Protože vínu se nikde nedaří líp a víno spolu s vrcholkem Pico de Fogo - to je jejich skutečný život. Ne obvodové stěny domů..



Jo a ještě jednu věc si zde uvědomíte. Přesně v ten moment, kdy střemhlavě letíte pískem z vrcholku dolů, tak i když máte v očích a srdci slzy, ten spontánní smích nejde celej ten kopec dolů zastavit! Ať se děje cokoli, ať se kolem nás hemží viry nebo kulky, život jde pořád dál.




Subjektivní žebříček mnou navštívených ostrovů:


  1. SAO NICOLAU

  2. SAO VICENTE

  3. FOGO

  4. SAL

  5. SANTIAGO

  6. BOA VISTA

  7. SANTO ANTAO


...hodnocení je ovlivněno osobními prožitky, ubytováním, aktivitami na daném ostrově a hlavně počasím. Měsíc březen je na Kapverdách nejsušším měsícem roku s velkou větrností. Obecně zde prší v měsících srpen a září, takže ideální čas pro odlehlejší ostrovy, kde chcete nasát místní zeleň a přírodu je od října do ledna..





698 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše