top of page
Vyhledat

KYJEV a ČERNOBYL za KAČKU

Ukrajina. O téhle zemi si můžete myslet cokoli, můžete o ní taky hodně přečíst a nastudovat, ale nic není víc, než vidět ji na vlastní oči. Zažít vůni všudypřítomných pivoněk a vrátit se v čase..



Termín:


květen - červen 2019



PROČ UKRAJINA?


Důvod byl jediný. Černobyl. Už několikrát byl mým cílem, ale nikdy se nepodařilo dotáhnout jej do realizace. Jednou jsem už skoro jela - vlakem a za trojnásobek současného rozpočtu - ale vyskytly se nepříznivé politické okolnosti, které cestu těsně před jejím začátkem překazily. Nyní, když jsem objevila levné letenky do Kyjeva, bylo ve vteřině rozhodnuto.


...všude kvítka


LETENKY DO KYJEVA


Letenky do Kyjeva na mě vykoukly při mém lovení levných letů v podstatě kamkoli na stránkách http://www.ryanair.com. Když jsem našla zpáteční letenku do Kyjeva za 850 Kč, řekla jsem si: "JO!" Teď už jen najít někoho s sebou. Jelikož se nejednalo o zrovna populární destinaci, opravdu mi to každej z mých parťáklů na cesty odmítl 🙈😁 Uchýlila jsem se tedy ke krizovému scénáři, a to k inzerátu na facebooku. No bída, opravdu nejzazší možnost ....ale samotná prostě cestovat nechci, mám ráda společnost, možnost všechno bezprostředně s někým sdílet. A Černobyl jsem prostě musela dát, kór teď, když je tak dostupný! Když jsem na facebooku zadala, že hledám parťačku - ženu a ozvalo se JEN 42 mužů. Žena žádná! Vypadalo to zoufale. Naštěstí jen tři hodinky. Pak se ozvaly hned čtyři holky-cestovatelky a dvěma vyhovoval i termín, takže jsme tento trip nakonec realizovaly ve třech. A ještě jednou velká chvála do Ryanair, protože s koupí letenek není třeba zadávat ihned číslo pasu 👌 Ani jedna z mých nových parťaček totiž pas v den nákupu letenek neměla 🙈 Do odletu a check-in ho ale stihly vyřídit, a tak mohla naše cesta začít.  Zpáteční letenka už sice - po denní prodlevě - nebyla za necelých devět stovek, ale i cena letenky 1 390 Kč (Bratislava - Kyjev Boryspil - Bratislava) byla super.



DOPRAVA V KYJEVĚ


Síť MHD je opravdu výborná, navíc všude metro - takže doprava 1A. Z letiště jsme se dostaly pomocí veřejné dopravy do centra města, kde jsme byly ubytované. Cesta z letiště trvala asi hodinu a platily jsme 108 UHA na osobu (108,- Kč, měnily jsme v kurzu 1:1). Spojení mezi letištěm Boryspil a centrem města zajišťují fialové Sky Busy č. 322, které jezdí z terminálů B a D. Přes den jezdí autobusy každých 15 minut, noční spoje mají hodinové intervaly. Autobusy staví na zastávce metra Kharkivska, na železniční stanici Pivdenny a na zastávce metra a vlaku Vokzalna. Zde jsme vystupovaly i my, poté asi 5 zastávek metra na náměstí Majdan. Jízdenka na cestu autobusem se kupuje přímo v autobusu, chodí výběrčí. Jedna cesta stojí 100 UHA na osobu. Dále jsme platily jeden žeton do metra za 8 UHA, dohromady tedy  zmíněných 108 UHA.

Pozor si dejte při odletu - Kyjevské letiště má víc terminálů, tak ať nečekáte na špatném, jako jsme čekaly my...

...sky bus - stanice metra Vokzalna

K dopravě po Kyjevě jsme využívaly hlavně metro. Každá linka má svůj název, barvu a své číslo. Pro dopravu v metru jsou zapotřebí žetony, které jsou platné pouze v metru. Při vstupu do metra je třeba do turniketu vhodit jeden žeton, doba v přepravním prostoru není nijak omezená - můžete tak cestovat libovolně dlouho a využít přestupy dle libosti. Žetony koupíte za 8 UAH (8,- Kč) v automatech nebo značených stáncích v každé stanici metra. Metro funguje od 5:30 do 0:45 hodin.


  • Linka 1 – červená – Svjatošinsko-Brovarska – konečné stanice Lisova – Akademmistečko

  • Linka 2 – modrá – Kurenivsko-Červonoarmijska – konečné stanice Ipodrom – Herojiv Dnipra

  • Linka 3 – zelená – Syrecko-Pečerska – konečné stanice Syrec – Červonyj Chutir


...metro a turniket na žetony

Dále je zde síť autobusových a trolejbusových linek, které jsou také levné. V centru jezdí i tramvaje, stěžejní jsou především „rychlolinky“ 1 až 5. 


Také jsme využily pozemní lanovou dráhu. Ta je teda spíše turistickou atrakcí. Vede od stanice metra Poštova plošča nahoru ke klášterní kapli sv. Michaela. Cena jedné jízdy činí 8 UAH (stejně jako metro, ale žeton je jiný).



Ve městě jezdí i uber, ceny jsou prý nízké, ale nemám osobní zkušenost - vystačily jsme si opravdu jen s metrem.


UKRAJINA A JÍDLO

Od jídla na Ukrajině jsem neměla žádné velké očekávání, a o to větší překvapení bylo. Tím nejlepším byla velice nízká cena, a to jak jídel v restauracích, tak i potravin v obchodech. Nakupovaly jsme zejména v řetězci Billa pod náměstím Majdan. Deset vajec za 11 Kč mluví za vše. Nejlevnější a nejlepší restaurace je bezesporu XATA (viz. foto). Nejlepší dobroty najdete ve městě na nesčetných tržištích - všelijaké šašliky, masa na jehlách, grilovanou zeleninu - to vše musíte ochutnat!



UBYTOVÁNÍ KYJEV


Ubytovat se v Kyjevě je opravdu záležitost pár korun. Dá se využít nejlacinějších forem, které začínají stovkou na osobu a noc. Jelikož ceny byly opravdu prima, rozhodly jsme se pro luxus vlastního bytu a nejen to - rozhodly jsme se na čtyři noci ubytovat v centru Kyjeva, a to na nejvyhlášenějším náměstí jménem Majdan. Zde nás 4 noci vyšly na 1 300,- Kč/osoba, a to si myslím, že je opravdu paráda. Navíc jsme bydlely v opravdu pěkné, skoro bych řekla až luxusní čtvrti, takže i poměrně bezpečně.


...Flat for you

ITINERÁŘ:


Den č. 1 - přílet do KYJEVA


Přílet na letiště v Kyjevě..



Po přistání byl jediný plán, a to dostat se s pomocí místní MHD do centra města, ubytovat se a když budou síly, tak nakoupit, něco si uvařit a maximálně večerní chvilka v nočním rozsvíceném městě... Ubytování jsme měly domluvené na nejznámějším náměstí, resp. v jeho těsné blízkosti, a to u Majdan Nezaležnosti, zkráceně Majdan. Jedná se o hlavní kyjevské náměstí. Jsou zde krásné fontány a sloup připomínající ukrajinskou nezávislost z roku 1991. 


...Majdan Z Bratislavy v Kyjevě za dvě hodiny, hodinka časového posunu směrem vpřed na pozadí opticky markantnímu posunu o čtvrtstoletí zpět, zpáteční letenka do tisícovky, ubytování ve vlastním bytě na místním “Staromáku” s poetickým jménem Majdan (pracovně Mejdan) s výhledem na zlatou kopuli chrámu sv. Ondřeje za 300 na noc, pár kroků od domu obchoďák s deseti vejci za 11 korun.... Prostě perfect world..



První dojem z města je naprosto jiný, než jsem čekala! Je ...nad očekávání hezký. Hlavně neskutečná architektura, která mě prostě dojímá. Hledím na všechny paneláky cestou z letiště do města a žasnu. Ne pohoršením nebo znechucením jako třeba v Praze na Černém mostě. Naopak, přistihnu se, že koukám na socialistické bloky bytů v panelákovém provedení a něco ve mě křičí “krása”. Pro mě město, které se architekturou a životním stylem sice trochu zaseklo v čase, ale ...moc hezky se “zaseklo”... Jsou zde totiž spolu s tím vším nádherně zakonzervovány i moje vzpomínky na dětství. Na sídliště. Na komunitu lidí, kteří si doslova koukali do talíře a i když to mnohdy lezlo krkem, mělo prostě něco do sebe říkat v sedmipatrovém paneláku po třech bytech na patře každému “teto” nebo “strejdo”. Znali jsme se. Každej každýho. Zdravili jsme se. Půjčovali jsme si vajíčka i sůl. Nebyli jsme k sobě lhostejní. Panovala vzájemná úcta a taky respekt ke starším. Automaticky, podmíněně jak reflex I.P. Pavlova. Panovala i jistota, že pod barákem vždycky někdo skáče gumu nebo hraje céčka a že jakmile švihnu aktovku do kouta a nenápadně zlikviduju shnilou svačinu, vždycky na klepadle najdu nějakého kámoše.


Zpátky Kyjev. Kyjev dnes. Je to asi jedno z nejčistějších a nejbezpečnějších měst, ve kterém jsem byla. Cítím se zde dobře. Nečekáte od něj nic a o to víc vás překvapí. Přemýšlím, jaké slovo Kyjev nejlépe vystihuje a je to ŘÁD. Panuje tu řád, systematičnost, pořádek. Všechno má své místo. Všechno je uklizené. Žádná pozlátka a zdobení, ani doplňky a dekorace jdoucí s dobou. Jen skromné čisto bez příkras. Uniformy zde nenosí jen vojáci, hasiči a policie, ale také zaměstnanci metra, ...všichni.



To nejhezčí jsou květinové trhy s čerstvými květy! Jediná ozdoba města. Nádherné barvy a vůně... Ale to nejkrásnější je fakt, že i přes velkou chudobu místních, tak patrnou už první den, ty květiny se všechny prodají! Je krásný vidět, jak prodavači nestíhají kytice vázat a představovat si příběh za každým voňavým barevným pugétem.. Je krásné, že jsou zde naučení kupovat květiny, vnímat je stejně potřebně jako chleba nebo mlíko. Hlavní náměstí Majdan je čisté, upravené a kromě americké ambasády (Mc Donald) zde žádnou budovu nehyzdí reklamní nápisy, vlastně ani žádné obchody. Ty jsou totiž všechny schované pod náměstím, v podzemí. Tohle jsem ještě nikdy neviděla! Zde poprvé a má to něco do sebe!




Západ slunce nad Majdanem bere dech. Doslova hoří nebe, a to neskutečně dlouho. Hledíme na tu nádheru, za námi šedesátimetrový sloup Nezávislosti, před námi zpívající fontány, všude spousta lidí, kteří se zde prostě večer co večer schází, odpočívají, baví se (spolu!), děti běhají do tmy mezi vodními prvky na náměstí, ...a ve chvíli, kdy nebe zhasne, začne teprv hra barev a úžasná podívaná! Známé písničky a hra fontán i světel je neuvěřitelná... Celá atmosféra tohoto náměstí. To se nedá popsat, to je potřeba prožít.

.

..Majdan

Den č. 2 - KYJEV


Dnešní den je celý určený na Kyjev. Máme sice body, které chceme vidět, ale na ničem extra nelpíme. Co stihneme, to stihneme, hlavně žádný sprint a odškrtávačka dosažených cílů. Vyrážíme přes naše náměstí Majdan na hlavní třídu Khreschatyk. Někde jsem četla, že je to jak naše pražská Pařížská ulice, s čímž ale nesouhlasím. Je to třída, je velká, ale je to prostě...Kyjev. Prostý Kyjev. Chtěly jsme se držet mapy, ale bez internetu nám pěší navigace nejela a s naší přirozenou ženskou dezorientací - nechaly jsme to na náhodě.

Došly jsme k obrovské budově Parlamentu a pak do parku, Park bridge, kde byla z kovového mostu nádherná vyhlídka na město a Dněpr.


...Parlament

...Park bridge


Na mostě nechyběly zámečky. I když je to turistický kýč, mám to ráda. Ničemu to neškodí a pro mě osobně je za každým zámkem nějaký příběh. Dívám se na kovové zábradlí a do očí mě udeří vyškrabaný nápis “2 mm forever”. Kdysi to bylo něco, co jsem myslela, že je jen moje. Že “dva milimetry navždy” je moje osobní metafora, která má jen pro mě svůj skrytý význam. Teď to tady vidím šedě vydrápané do červeného laku a musím se pousmát. Přemýšlím, zda to pro člověka, který to do zábradlí vyryl, mělo stejnou hodnotu, jako kdysi pro mě.. Na druhou stranu, když říkám kdysi, je patrné, že to forever zas až tak forever nebylo. Ale ono vlastně nic není věčné. A tak to má být. Ostatně právě o tom celý tento ukrajinský trip je.. Nejen trip, celý život. Změna. Pohyb vpřed, nikdy vzad.


Cestou parkem jsme narazily na stadion Dynamo Kyjev, což byl jeden z mých osobních cílů. Ještě tak deset stadionů a už si asi opravdu vygooglím, co je vlastně penalta. Prohlídku stadionu jsme teda nedaly, nejsem si ani jistá, zda to zde vůbec lze. Každopádně jsme ho obešly, každou škvírou v plotě ho omrkly, foto zpoza plotu taky máme a co je hlavní - vzpomínku v hlavě taky nic nesmaže.


..Dynamo Kjev

Další náš cíl, Muzeum vody, bylo hned vedle. Krásné místo! Určitě za návštěvu stojí.


...Muzeum vody

Pak jsme se vrátily a pokračovaly jsme dál podél řeky Dněpr, až jsme došly k MUZEU A POMNÍKU HLADOMORU. Osobně musím říct, že celý objekt - socha i muzeum, je neskutečně silné místo a pro mě asi to nejvíc nezapomenutelné, co si z Kyjeva vedle všudypřítomných kytic čerstvých květů odvezu. Hladomory postihly Ukrajinu tři, toto muzeum je věnováno především tomu ze třicátých let, který byl ze všech nejstrašnější. Vstupné je 30,- hřiven, tedy i korun a v ceně je nejen prohlídka muzea, ale i film mapující hladomor. V muzeu je 19 knih, které jako celek tvoří Národní knihu paměti obětí hladomoru let 1932 -1933. V každé z těchto knih je k nahlédnutí ´stejný´ text.. Obsahem této knihy jsou totiž řádky plné jmen. Je jich téměř 900 tisíc! Jsou to jména těch, kteří na hladomor zemřeli. Nedovedu si představit číst smutnější knihu..



Sedíme na lavici jak opařené a aniž si cokoli řekneme, ostatně to ani pod tíhou emocí moc nejde, všem nám běží v hlavách to stejné. Naprosto tady chápu, proč několik států uznává hladomor z třicátých let jako cílenou genocidu ukrajinského lidu. Zemřeli zde 3 miliony lidí (některé odhady říkají až 10 milionů) a tím nejstrašnějším je fakt, že k hladomoru nebyl žádný skutečný důvod. Žádné zničující sucho, neúroda, epidemie, nemoci nebo něco takového. Jen Stalin prostě rozhodl, že všechno vypěstované jídlo z některých oblastí Ukrajiny půjde pryč a místní si nesmí vůbec nic nechat. Vidět staré fotky je stejně strašné jako fotky z koncentračních táborů. Jsou na nich hladové a na kost vyhublé děti a jejich rodiče, kteří vidí hlad v očích svých dětí a přestože hází pytle s úrodou na vozík, nesmí je nakrmit...to je horší jak sypání soli do otevřených ran. Je to neskutečně emotivní místo! Tuto pietu a hlavně připomínku celkem nedávné a tak hrůzné události si rozhodně zaslouží. Přiznám se, že jsem do této cesty o rozsahu hladomorové genocidy neměla vůbec tušení, a o to víc to na mě tady dolehlo. Možná proto jsou místní lidé tak skromní a plní pokory, místní ulice bez příkras a prosté. Prostě skromný národ, kterému stačí opravdu málo. O to krásnější mi dnes všudypřítomné květiny v náručích místních přijdou.


...muzeum hladomoru Od muzea genocidy jsme vyrazily na KYJEVSKOPEČERSKOU LÁVRU, která je asi nejslavnější památkou celého Kyjeva. Je to velký komplex budov, který je i na seznamu UNESCA. Jak to popsat? Kostelíky, věžičky, muzea, ...prostě zlato, kam se oko podívá.


...Kyjevskopečerská lávra

Z Lávry už je to jen kousek k soše MATKA VLAST nebo taky Rodina Mat. Socha je obrovská, dokonce je vyšší než Socha Svobody. Tu jsem teda ještě neviděla, ale věřím tomu! Podstavec má 40 metrů a samotná socha přes 60 metrů. V jedné ruce ještě nedávno svírala meč a v druhé štít se srpem a kladivem. Což bylo docela zvláštní, protože podle ukrajinských dekomunizačních zákonů se nesmělo nikde na Ukrajině (mimo města Černobyl) ukazovat symboly SSSR (jako vlajka, srp s kladivem, rudá hvězda, atd.). Taky zde nesmí znít sovětská hymna, všechny sochy Lenina a Stalina byly zničeny nebo schovány a spoustu vesnic, měst a ulic se muselo přejmenovat. Nyní Matka Vlast drží už jen štít a meč, každopádně socha určitě stojí za návštěvu, je to jedno velké wau s pusou dokořán a hlavou v permanentním záklonu!


...Matka Vlast


Kolem dokola sochy se nachází venkovní expozice muzea, takže tanky, vrtulníky, stíhačky, letadla.


...Matka Vlast


Poté jsme šly podél nábřeží ke stanici metra, kterým jsme sjely až na zastávku metra ARSENALNA. Arsenalna je známá tím, že jde o nejhlubší zastávku metra na světě. Je v hloubce 106 metrů a eskalátory jedete na její dno skoro pět minut.


...Arsenalna


Poslední část dnešních kyjevských kroků jsme věnovaly kostelům. Sjely jsme z Arsenalny na stanici POSHTOVA PLOSCHA, kde je lanovka k chrámu sv. Michala. Lanovka stojí 8 UAH stejně jako metro.


...nejkrásnější stanice metra - Zlota Vrota


CHRÁM SV. MICHALA je nádherný a budí úžas i přes fakt, že byl ve třicátých letech 20. století zničen komunisty a současná podoba je rekonstrukcí z devadesátých let. Dále jsme se prošly asi 300 metrů rovně z areálu chrámu sv. Michala k CHRÁM SV. SOFIE. Chrám sv. Sofie je na seznamu UNESCO.