Vyhledat

LIPARSKÉ OSTROVY za KAČKU

Aktualizováno: 17. zář 2021



Šest Liparských ostrovů ze sedmi a kousek Sicílie za jeden tyden: dechberoucí erupce legendární sopky Stromboli, historické centrum Lipari, úžasnej kráter a termální prameny Vulcana, odlehlé Filicudi, Salina a Alicudi, nejvzdálenější ostrůvek, na který někdy až 14 dní není žádné jiné spojeni než vrtulníkem..

Černé písečné pláže a nádherně čisté moře, neuvěřitelně bujná zelená i všemi barvami hýřící vegetace, poctivá porce Aperolu na každém rohu, ochotní a milí lidé. To vše jsou Liparské ostrovy, tedy sopečné ostrovy ležící v Tyrhénském moři u severního pobřeží Sicílie. A ještě něco! Liparské ostrovy nejdou ZA KAČKU! Ale i tak jsem se snažila o minimální rozpočet a ten je jak v itineráři, tak i v závěru.



Liparské ostrovy nebo také Aiolské ostrovy (Isole Eolie) leží v aktivním vulkanickém pásmu při severním pobřeží Sicílie. Pod hladinou Tyrhénského moře se zde táhne podmořský sopečný útes, ze kterého se zvedá skupina sedmi ostrovů: Vulcano, Lipari, Panarea, Salina, Stromboli, Alicudi a Filicudi. Ostrovy jsou zcela vyhaslé nebo skoro vyhaslé sopky. Stopy vulkanické činnosti v této oblasti jsou na každém kroku a jsou více než dva miliony let staré, přičemž stáří samotných ostrovů je přibližně 350 000 let. Nejaktivnější a také nejznámější činnou sopkou Liparského souostroví je Stromboli, jejíž erupce lze pozorovat několikrát za hodinu. Celé souostroví bylo v roce 2000 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO a za sebe musím říct, že jak jsem si kdysi poprvé na Santorini uvědomovala při pohledu na kalderu, že stojím uprostřed sopečného kráteru, tak tady to vidíte, cítíte (síra), jezdíte po tom, chodíte po tom, ležíte na tom a dennodenně ve sprše drhnete z noh neustále.





TERMÍN:‌

29.6. - 7.7.2021 ‌


PROČ‌ LIPARSKÉ OSTROVY?‌ ‌


Protože jsem si po zakoupení týdenní Sicílie uvědomila, že moje léto bude z pracovních důvodů (a taky než se uklidní tlak na nás neočkované) na další cesty velice omezené a nyní je poslední možnost užít nějaký delší letní trip. Rozhodla jsem se tedy nechat propadnout zpáteční letenku z Catanie, zakoupit další o týden později a dalších velkorysých 8 nocí věnovat pro mě dosud neznámým Liparských ostrovům. Ty mě lákaly už delší dobu a po rozhodnutí vidět je a současně nedostatku informací o nich na webu, ještě víc. Většina dostupných zdrojů byly jen poznávací zájezdy cestovních kanceláří nebo popis výstupu na sopku Stromboli, o ostatních ostrovech tohoto souostroví v podstatě ani čárka. Přede mnou tedy docela neznámá a průzkum na vlastní pěst..


Druhou část sicilského tripu jsem absolvovala sama, a protože mé rozhodnutí si cestu takto natáhnout bylo dost spontánní a dost na poslední chvíli, neměla jsem tentokrát na chystání podkladů k cestě čas. Celý trip samozřejmě měl nějakou kostru a předpokládaný itinerář, ovšem skutečnost byla opravdu o improvizaci a reakcích na zjištěné plavební řády a ceny v dané lokalitě.


….no a když jsem u těch cen, tak hned na úvod - Liparské ostrovy rozhodně nejdou úplně za kačku! Ostatně asi i proto je týdenní cesta na Lipari s CK do hotelu se snídaní, zahrnující 3- 4 ostrovy (anezahrnující vstupy, útratu a většinu jídla) v ceně okolo 35 - 40 tisíc...



LETENKY‌ ‌NA LIPARSKÉ OSTROVY/SICÍLII

Letenku ‌do‌ Catanie ‌jsem kupovala ‌u‌ ‌‌Wizzair‌,‌ ‌a ‌to‌ ‌s‌ ‌odletem‌ ‌v‌ úterý z Vídně a návratem za týden opět v úterý do Vídně. Cena zpáteční letenky tak byla celkem 499 Kč.


Následně jsem pozměnila plány a dokoupila zpáteční letenku o týden později. I tentokrát s příletem do Vídně, alep s mezipřistáním v Malpensa. Šlo o kombinaci letů Wizz (Catania - Malpensa 4,9 €) a Ryanair (Malpensa - Vídeň 8 €).


COVID‌ ‌SITUACE‌ ‌-‌ ‌OPATŘENÍ‌ ‌

Platí totéž co pro Sicílii:


Na Sicílii a tudíž i na Liparské ostrovy, stejně jako do celé Itálie, byla‌ ‌v‌ ‌době‌ ‌mé cesty ‌povinná‌ ‌registrace‌ ‌prostřednictvím‌ ‌online‌ ‌

formuláře‌‌. Odkaz k registraci a získání QR kódu je zde: https://app.euplf.eu/#/

Chtějí zde vědět: jméno, příjmení, adresu, místo narození, zemi, ze které odlétáte, název letecké společnosti, číslo letu, číslo sedadla, ID doklad + číslo dokladu (pas nebo občanka), telefonní kontakt a e-mail. Formulář má opět asi šest stránek a pokud ho budete dělat na počítači v českém překladu, je to fakt legrace! Třeba naši krásnou zemi najdete sice s názvem Česká republika, ale s úplně jinou vlajkou a po odkliknutí vám tam skočí Belize. Naopak, když kliknete na Spojené státy americké, u kterých je naše česká vlajka, naskočí Česká republika. Nedejte se, zvládnete to. Pokud se tomu chcete vyhnout, může pomoci vyplnit to v anglickém jazyce, to znamená vypnout na googlu překladač. Mám takové tušení, že ty veselé hříčky dělá právě překladač.

Než začnete vyplňovat data pro QR kód, musíte zadat emailovou adresu a nějaké své heslo = tedy zaregistrovat se. Obratem vám na zadaný e-mail přijde nový link do formuláře, zde se znovu přihlásíte a už vyplňujete. Jakmile vyplníte poslední stranu s údaji, přijde vám obratem QR kód na e-mail.


Po výstupu z letadla v Catanii absolutní covidové nic. Žádné kontroly, teploty, formuláře, úředníci. Prostě jen prolítnout halou a fičet si pro auto. Prostě opět postcovidová pohoda.


Při využívání trajektové dopravy z pevninské Sicílie na jednotlivé ostrovy nebo plavby mezi těmito ostrovy není potřeba dokládat žádný doklad o bezinfekčnosti nebo doklad o očkování proti Covid. Jediné, co je potřeba, je zadat své jméno. To ale vůbec nikdo nekontroluje, takže si můžete v podstatě vymyslet jakoukoliv zdrobnělinku nebo vtípek, který chcete na své palubní jízdence mít…





Na palubě všech trajektů je povinnost nosit roušku, přičemž tuto skutečnost čas od času zkontroluje někdo z personálu. Pokud ji máte alespoň na půl žerdi, nechají vás v klidu být.


NA LIPARECH:


Platí totéž, co všude jinde ve světě na ostrovech. Tedy to, že na co se alespoň trochu dbá na pevnině, to má na ostrově každý na háku. Roušky zde nosí akorát zbytečně uvědomělí turisté, jinak z místních téměř nikdo. Dokonce ani obsluha v restauracích už si s rouškou nedělá žádné starosti a nenosí ji ani pod bradou.


Lidé se schází na ulicích, v restauracích… Všichni se vřele objímají, líbají – prostě Itálie. Restaurace a zahrádky praskají ve švech. Památky i pláže jsou otevřené a praskají ve švech. Nehraje se zde ani na roušky ani na sociální distanc.



DOPRAVA Z/ NA LIPARI


Na Liparské ostrovy se dá dostat několika způsoby. Já navázala na předchozí trip s využitím leteckého spojení na Sicílii, konkrétně do města Catanie. Z tohoto letiště pak přesun místní hromadnou dopravou (vlak) do jednoho z přístavních měst na severu, odkud se lze prostřednictvím trajektu na Liparské ostrovy dopravit. Těmito přístavy jsou přístav Messina a Milazzo.



Osobně doporučuji přístav Milazzo (vlak z Catnie za 9,9 €), protože toto město je opravdu krásné a je zde i levné ubytování k večernímu přespání před cestou na ostrovy nebo naopak k přespání po dřívějším návratu z ostrovů. Zároveň z Milazza jezdí mnohem víc trajektů než z vedlejší Messiny a cena je také nižší, protože odtud jsou Lipari podstatně blíž.


Liparských ostrovů je přesně sedum. Ten nejbližší k pevnině Sicílie je ostrov Vulcano. Další v pořadí je ostrov Lipari. Třetí v pořadí je ostrov Salina a další ostrovy jsou od Saliny nalevo a napravo. Na levou stranu jsou to ostrovy Filicudi a Alicudi, na pravou stranu pak ostrov Panarea a Stromboli.


Já jsem vybrala jako první ostrov ten, který je nejblíž k pevnině, tedy ostrov Vulcano. Cena jedné plavby trajektem v jednom směru pro jednu osobu je 20 €. Od toho lze odvodit další ceny místní trajektové dopravy..



Přesun z ostrova Vulcano na sousední Lipari byl nejlevnější položkou, a to necelých 5 €.


Přesun z ostrova Lipari na nejvzdálenější levostranně situovaným ostrov Alicudi stál téměř 19 €, což je opravdu masakr. Stejně tak doprava na opačnou stranu (pravou) na vzdálenější ostrov Stromboli vychází na obdobnou částku, tedy okolo 19 € v jednom směru. S ohledem na to, že jsem procestovala 6 ostrovů a na jednom jediném neprobádaném dvakrát alespoň zastavila trajektem, mohu říci jediné: po zakoupení lístků v pokladně vám tiket zkontrolují před nástupem na palubu (vám a dalšími desítkám cestujících), ale nikdo nekontroluje, do jaké stanice máte tiket koupen.. Na základě osobní zkušenosti doporučuji jediné: kupte si vždy lístek do nejbližší možné stanice na vaší trase a jeďte do té nejvzdálenější. Takto můžete ušetřit až 15 € na jedné cestě.


Konkrétně to znamená, že si z Lipari nekoupíte na Alicudi jízdenku za 19 €, ale koupíte tiket na ostrov Salina, kde to staví jako první. Ten vás vyjde na necelých 8 €, přičemž pokračujete až na nejvzdálenější ostrov, kde v naprostém klidu a pohodě vystoupíte.

Pokud se budete z nejvzdálenějšího ostrůvku vracet zpátky na sicilskou pevninu, můžete ušetřit opravdu balík. Já měla mít návrat ze Stromboli do přístavu Milazzo za skoro 30 €, místo toho jsem si koupila ze Stromboli tiket za 11 € na sousední ostrov Panarea a do Milazza jsem v klidu doplula s úsporou téměř 20 €. Opravdu nemějte žádný strach - to, kam pluje každý pasažér, je posádce lodi naprosto ukradené. Hlavně mějte pod bradou roušku..


Návrat jsem měla stejný jako příjezd na Liparské ostrovy, tedy ze zmíněného ostrova Stromboli trajektem do Milazza a odtud potom vlakem zpátky do Catanie. Vlak na trase Milazzo - Catania stojí 9,9 € v jednom směru a jede dvě až tři hodiny (podle toho na jak rychlý spoj natrefíte). Frekvence tohoto vlakového spojení je poměrně hustá, zhruba každé dvě hodiny.


Z Milazza se dá do Catanie dojet i přímým autobusem (tyto autobusy zastavují přímo před východem z trajektu), ale cena nižší není, zatímco pohodlí rozhodně ano. Vlak je klimatizovaný, mnohem méně lidí, možnost zajít na WC a hlavně stoleček na nápoje..


Z Milazza jede vlak přímo na letiště, ale pokud se rozhodnete (stejně jako já) dát ještě den dva městu Catania, pak vystupte na catánském hlavním nádraží. To je v podstatě v centru, dojdete tam loudavou chůzí za zhruba 15 minut. No a pak z centra na letiště Catanie autobusovou linkou číslo 524, která staví cca 300 metrů od letiště (na ulici "Via Santa Maria Goretti"), cesta asi 20 minut, bus jezdí do 22.30 hodin a jízdenka stojí 1 € (oproti autobusu za 4 €).




UBYTOVÁNÍ NA LIPARSKÝCH OSTROVECH



Bydlela jsem zde:


  1. noc: MILAZZO: ubytování zde

Moje hodnocení: kousek od přístavu a kousek od zastávky autobusu. Pod okny super atmosféra starého města, skvělá wifi, super majitel a bezproblémový check in i check out. Koupelna výborná - s balkonem, pračkou a sušákem. K dispozici ložnice a kuchyň s terasou. Plně vybavená, navíc se snídaní a vodou v lednici. Klimatizace i větrák. Vřele doporučuji.



2. noc: VULCANO: ubytování zde

Moje hodnocení: apartmán s kuchyní na balkoně, čistý a velký, fajn koupelna s fénem, blbá wifi, naprosto super a ještě jednou super bazén s výhledem na kráter. Rozhodně doporučuji!!


3. - 5. noc: LIPARI: ubytování na 3 noci zde

Moje hodnocení: Nejlepší a nejnezapomenutelnější ubytko celé cesty. Je to sice dál z centra (sámošky, vinotéky atd.), ale rozhodně to není zajížďka delší jak 15 minut, přičemž ubytování je podstatně levnější a krásnější, než ta přímo ve městě kolem rušných ulic. Ubytování je skoro jak bydlet uprostřed botanické zahrady - všude nádherné květy, keře a pod mou teráskou zahrada s rajčaty, petrželí a grepy. Je zde samostatný vchod s parkováním, ložnice, kuchyň a koupelna - vše se samostatným vchodem z terasy, která nabízí naprosto luxusní výhled na moře a okolní ostrovy. Na terásce jak jídelní stůl, tak i lehátka na opalování a venkovní sprcha coby boží bonus. Pohled na okénko v koupelně, ze kterého je vidět sousední ostrov Vulcano, kde jsem bydlela včera, to je opravdu výhled k nezaplacení‼ K dispozici pračka, fén, kosmetické potřeby a plně vybavená kuchyň. Wifi super.



6. noc: STROMBOLI: ubytování zde

Moje hodnocení: hned u přístavu a současně v centru, čisté moderní pokoje, klimatizace, super koupelna s dobrým proudem vody (teplé), hygienické potřeby i fén, balkon, který je ale bez výhledu. Snídaně perfektní - pestrá a bohatá, ale covidové servírování k smíchu.. Určitě ale doporučuji, jen si zde nedávejte Aperol (předražený).



7. - 8. noc: CATANIA: ubytování zde

Moje hodnocení: naprosto topové ubytování v úplném centru města. K hlavním památkám 2 min chůze, pod okny boží restaurace a vůbec nádherná vyhlídka do uličky starého města. Naprosto senzační loft s prima koupelnou, hyg.potřebami, fénem a balkonem, který je sice malinký, ale má skvělou atmosféru a vyhlídku. Klimatizace i větrák, lednice, dobrá wifi. Snídaně se podává v restauraci 2 min chůze od apartmánu a majitel budovy je nesmírně milý a ochotný (vytiskne, poradí, zařídí, pomůže). Budova nádherně udržovaná, voňavá - prostě senzace.




JÍDLO NA LIPARSKÝCH OSTROVECH


Položka jídlo a pití je v podstatě jediná, kde můžete ve svém rozpočtu výrazně ušetřit. Pokud na rozpočet nehledíte, určitě si dopřejte posezení v místních tavernách. Skoro všude dostanete výborné mořské plody a ještě lepší Aperol. Za mořské plody zaplatíte od 15 € vejš. Jak říkám - žádná hitparáda to zde cenově není, na každém ostrově jsou ale sámošky. Samozřejmě platí, že čím menší ostrov, tím menší sámošky a vyšší ceny.


1/ APEROL - Cena Aperolu se zde pohybuje od 6 do 11,5 €, což je opravdu balík! Obvykle k němu ale dostanete nějakou formu občerstvení grátis. Často jsou to oříšky, brambůrky, tyčinky, olivy, sušená rajčate...někdy je to ale i takový talíř dobrůtek, jako na fotce níže. Ten mi donesli konkrétně na Liparech, a to hned 3x po sobě. Když je hlad no...




2/ ARANCINI - plněné rýžové kuličky, které jsou smažené ve strouhance. Měla jsem - zasytí to, ale žádná hitparáda, kterou si nesmíte nechat ujít, to není.


3/ PIZZA - od 8 do 15 €. Ne nadarmo se říká, že nejlepší pizza je v Itálii. Tady to každej pochopí na vlastní chuťové buňky. Pizza je opravdu flák křehkého a tenoučkého těsta, na kterém je hromada všeho, co si vyberete. Pro jednoho člověka je sníst jednu pizzu opravdu náročná práce!


4/ ZMRZLINA - klasická italská povinnost! Za mě vede všude pistáciová a ani to nebylo jinak. Cena kopečku okolo 3 €, ale jak všichni dobře víme, není kopeček jako kopeček. A ten Italeskej je proti tomu českému "osmitisícovka"..



5/ MUŠLE - pro mě nejvíc mořskej zážitek z celých Lipar! Pochutnala jsem si na nich v přístavu Milazzo, konkrétně v restauraci jménem Urban. Cena okolo 10 €, ale porce mušlí, se kterou jsem bojovala skoro hodinu. Chuťová senzace a zážitek, na který budu ještě hodně dlouho vzpomínat.



6/ PASTA VONGOLE - těstoviny s mušlemi a mořskými plody. Jídlo moc dobré, syté a pokud si ho neobjednáte na malém ostrůvku v od civilizace nejvzdálenější taverně, tak i celkem cenově přijatelná záležitost :)




ITINERÁŘ:


DEN 1 - úterý 29.6.2021: CATANIA - MESSINA - MILAZZO (nocleh)


Tento trip začíná odevzdáním auta ze sicilského tripu v půjčovně na letišti a malinkým blouděním ve snaze najít zastávku vlaku udávanou google mapami jako letištní (je asi 1,5 km od letiště, konkrétně od letištní haly směrem vlevo, za kruháčem ještě skoro kilometr). Lístky si zde koupíte v automatu, platba možná cash i kartou. Já kupovala jízdenku směr Milazzo za 9,9 € s dvěma přestupy. Ten první byl v Catanii na hlavním vlakovém nádraží (čas akorát na jedno vychlazené víno), druhý přestup byl v Messině. Cesta to byla docela úmorná, protože to nejostřejší sluníčko je zde po 15 hodině, která akorát na můj start LIPARI tour vyšla. Naštěstí jsem měla v batohu lahvinku docela vychlazeného vína, takže cesta rychle uběhla.



Do Milazza, tedy jednoho ze dvou přístavů (druhý je Messina), ze kterých se dá na Lipari ze Sicílie dostat, jede buď můj zmíněný vlak s frekvencí spojů á 2 h nebo autobus. Ten jsem nezkoušela, vlaková spojení jsou pro mě na delší trase vždy volbou č. 1.


V Milazzu jsem okolo 18 hodiny a s ohledem na ceny ubytování zde na sicilské pevnině a na Liparech - volím první noc strategicky (nízkonákladově) zde. Je jedno, zda budu na prvním z ostrůvků brzo ráno nebo pozdě večer, ale není jedno, zda za ubytování zaplatím jednou tolik..



MILAZZO


Milazzo není jen přístav, je to opravdu krásné město, které má řadu zajímavostí a nádherné pláže. Až když to teď vidím, mrzí mě, že jsme v sicilském tripu při průjezdu městem nenašli víc času na jeho průzkum. Rozhodně by si to tohle město zasloužilo!


Milazzo je v podstatě letovisko, jehož hlavním lákadlem je hrad (nebo spíše opevněná citadela) na skále s panoramatickým výhledem do všech světových stran. Dříve sloužil k vojenským účelům, ve středověku byl nedílnou součástí města, o čemž svědčí přítomnost některých kostelů a městské katedrály (San Francesco di Paola nebo kaple Ježíše a Marie se zajímavou fasádou). Novodobější dolní město je kolem náměstí Piazza Caio Duilio s bílou kašnou, vedle kterého se prý každé ráno koná rybí trh. Obchody a restaurace se nachází kolem přístavu, odkud vyplouvají výletní lodě a trajekty na Liparské ostrovy. Nejhezčí pláž je zde Riviera di Ponente.



Jsem ubytovaná kousek od místa, kde mě vyhodilo MHD. Od vlakového nádraží do centra je to pěkná štreka (asi 45 minut chůze), ale jezdí zde za 1,5 € bus. Lístek nejde koupit u řidiče, takže ...zadarmo.


Po dnešním náročném dni, kdy jedna cesta skončila a druhá odstartovala a po přesunu k trajektu na Liparské ostrovy, dnes volím už jen odpočinek. Z mého ubytování mám nádherný výhled do uzavřené historické čtvrti, konkrétně na zahrádku pěkné restaurace, takže neváhám ani chvilku po shození batohu ze zad a po sprše mířím právě tam. Skvělá pizza i skvělý salát a ještě lepší místní točené víno je dokonalou tečkou za dnešním dnem.


Naprosto boží ubytování mám zde.

Moje hodnocení: kousek od přístavu, kousek od zastávky autobusu. Pod okny super atmosféra starého města, skvělá wifi, super majitel a bezproblémový check in i check out. Koupelna super - s balkonem, pračkou a sušákem. K dispozici ložnice a kuchyň s terasou. Plně vybavená, navíc se snídaní a vodou v lednici. Klimatizace i větrák. Vřele doporučuji.





DEN 2 - středa 30.6.2021: VULCANO (nocleh)


Budíček mám tak brzo, že si vychutnávám krásné svítání nad Milazzem. Po vlastnoruční snídani (káva a víno) na prima terase s boží vyhlídkou na probouzející se město opouštím tohle fajn ubytování a za necelých 10 minut chůze stojím v terminálu trajektů. Mají zde super zpracovanou malou a skladnou brožurku s časy všech trajektů ze všech ostrovů (akorát mi v ní chybí ceny), takže se zorientuji, v hlavě přeskládám kostru tripu a kupuju první tiket na první ostrov Vulcano. Cena je 19,9 € a cesta trvá něco málo přes hodinu. Kolem 10 hodiny dopoledne vystupuji na prvním z Liparských ostrovů..


Mimochodem - mezi ostrovy operují dvě společnosti. Dražší a podstatně rychlejší Liberty (ta má tu boží brožurku) a pak levnější a pomalejší Siremar. U té nejsou časy odplutí na webu k nalezení, takže je potřeba na každém ostrově zmapovat časy a finanční rozdíly operativně.




OSTROV VULCANO


Ostrov leží nejblíže k sicilské pevnině. Díky své vulkanické aktivitě bylo Vulcano ve starověku považováno za dílnu boha Hefaista a za vstupní bránu do podsvětí. Současná vulkanická aktivita spící sopky pod Vulcanem se omezila „jen“ na solfatáry (pukliny s unikající sirnou párou), sirnatá bahnitá jezírka a bublající bahno, které má vynikající léčebné účinky. V 16. století byl ostrov proudem lávy spojen se sousední sopkou Vulcanello, kde jsem se rozhodla ubytovat. Úžina mezi původní sopkou a ostrovem nabízí z obou stran dvě nádherné černé písečné pláže.. Písek jak na Santorini - černý a hebký, pozvolný vstup do moře a teplota moře dokonalá.



Na ostrově lze absolvovat výstup k dostupným kráterům. Nejznámějším je hlavní kráter Fossa di Vulcano (Gran Cratere). Ten dokazuje, že je spící sopkou výronem plynů a občasným mírným zemětřesením. To, co je hlavnim symbolem ostrova, je zápach sirných plynů, který tu cítíte hned po vystoupení z trajektu.



Ostrov je poměrně velký, a protože jej obejít není za den v lidských silách, rozhodla jsem se zde půjčit na den auto. Vyfasovala jsem Fiata, který se mi ropozpadal pod rukama. To, že neměl žádná okénka, bylo to poslední. Od vyjetí z přístavní půjčovny blikala jedna kontrolka za druhou, a tím nemyslím jen benzín. Svítil i olej a navíc dělalo auto takové zvuky, že se za mnou každej díval jak na obrněný transportér. No byla to sranda. K benzínce jsem na výpary (ne moje!) dojela a odhadla budoucí jednodenní spotřebu na 10 €. Dost mě šokovala cena za litr benzínu - 2 €. Je zde jediná benzínka, a to (naštěstí!!) hned u přístavu. Dotankováno, zamluvené ubytko přes booking, takže vyrážím na objížďku ostrova.



1, VULCANO PORT

Tak přístav nemůže minout nikdo, protože je to jediná vstupní brána na tento ostrov.



2, GRAN CRATER

První, na co během své spanilé (a hlučné) jízdy narážím, je odbočka na Gran Cratere. Nemám moc nastudováno - v podstatě jediné mé informace o tomto ostrově jsou ty, které jsou vyznačeny na mapce, jež jsem obdržela ke své luxusní káře v půjčovně. Na projetí ostrova mám pouze dnešní den, takže nezbývá než věřit, že všechny body, které jsou na mapě vyznačené, stojí za to. No a Gran Cratere tam je.


Odhaduji to na 20 minutový výskok z auta a krátkou procházku.. Chvilku váhám, zda nechat v autě všechny své věci (když je auto bez předních okýnek), nakonec vyhodnotím situaci tak, že můj batoh váhy těhotné slonice by ukradl jen absolutní blázen, a v klidu se vydávám na malou procházku. Hned po pár metrech se mi rozpadnou žabky na nohou (vzala bych je na reklamaci, ostatně stály 70 Kč, ale do batohu už nevlezou), ale nechce se mi vracet. Takže sundám boty a po štěrkové cestě pokračuji bosky směle dál. Nemůže to být přece tak hrozné, bosky zvládnu ledacos…


<