Jedna z nejkrásnějších evropských metropolí, jaké jsem dosud viděla. Město žloutkových košíčků, portského vína, žlutých tramvají, schodů, strmých ulic a výtahů. Město, které lehlo při ničivém zemětřesené a přesto se dokázalo postavit znovu pevně na nohy. Město na dosah k vlnám Atlantiku, k pohádkovému zámku i přímořským letoviskům, které svou krásou dostanou i největšího odpůrce romantiky. To vše je Lisabon.
TERMÍN:
27. - 31.12.2020
PROČ LISABON POTŘETÍ?
Rok 2020 byl pro mě "rokem Portugalska". Za posledních 5 měsíců jsem hranice této země překročila celkem 4x a Lisabon konkrétně zažila 3x. Pokaždé jinak a pokaždé stejně krásně.
Nebudu ale lhát - důvodem této konkrétní cesty byla nejen krása a do jisté míry dostupná exotika v rámci Evropy, ale hlavně bezproblémový vstup do země v době, kdy celou Evropu paralyzuje Covid a restrikce s ním spojené. Pevninská část Portugalska po celou dobu odolává a vstup do země nepodmiňuje vstupním PCR testem. To je pro mě nejdůležitější informace a s ohledem na opravdu jedinečnost místa a záruku toho, že tam prostě vypnu starosti běžných dnů, že i když je prosinec, tam to bude v teplotách 10 stupňů a více - neváhám a kupuji dokola tytéž letenky. Ostatně cena letenky 11 € v jednom směru mezi vánočními svátky je dalším argumentem pro.
Tím úplně hlavním důvodem této cesty je ale tentokrát něco jiného. Je to Miki, můj syn, moje genetická informace 16 let stará. Právě on totiž na každý můj návrh nějakého tripu odpoví, že má fotbalový zápas, který nemůže vypustit. Stejný argument bývá trénink nebo brigáda, které prostě do časové osy žádného tripu nezapadnou. Velice často a velice průhledně zmiňuje i povinnou školní docházku, nicméně mně je jasné, že to je synonymum spíš pro holky. Prostě puberta. Čas s matkou je to poslední že.. Jenže teď je Covid! A Covid je, holky, mámy puberťáků, co? Především distanční výuka, která se dá díky wifi realizovat jak z pokoje na jihu Moravy, tak z Lisabonu. Brigáda je stejně jako fotbal díky psovi zcela mimo hru. No a u holek si nějakou cool insta fotkou třeba zvedne prestiž. Navíc - letenku mu nadělil Ježíšek, a to jak všichni víme, nejde odmítnout. Jinými slovy: jestli toho hada neutopím v Atlantiku, bude to zázrak! (matky a otcové puberťáků jistě pochopí…)
LETENKY DO LISABONU
Letenku do Lisabonu jsem koupila u Ryanair, a to s odletem v neděli odpoledne z Vídně a návratem ve čtvrtek opět do Vídně. Cena zpáteční letenky byla celkem 22 €, tedy 620 Kč.
Let do Lisabonu je poloprázdný, máme každej svoje trojsedadlo. Let zpátky je plný, nicméně i tak se nám podařilo díky malé fintičce chytnout dvě volné trojky :)
COVID SITUACE - OPATŘENÍ:
Do Lisabonu je potřeba vyplnit registraci s přidělením QR kódu. Adresa je zde: https://portugalcleanandsafe.pt/en/passenger-locator-card
Po vyplnění dotazníku (osobní údaje, číslo letu, adresa ubytování, kontaktní osoba v ČR, ..) vám asi do 10 minut přijde e-mail s QR kódem. QR kód ukazujete ve Vídni před nástupem do letadla a po přistání v Lisabonu. Měli byste jej mít po celou dobu pobytu u sebe (stačí email v telefonu), ale nikdo mě nikdy nezastavoval a nepídil se po něm.
V Rakousku stále platí lockdown, ale tranzit z/na letiště je možný. Tentokrát mám zajištěný odvoz autem. Na cestu mám nachystané pasy a letenky, což plně dostačuje. Řidič, který letenku nemá, není nejmenší problém ani cestou na letiště, ani při cestě pro mě. Na rakouských hranicích je průjezd osobních aut přesměrován přes policejní hlídku, která pečlivě každé auto kontroluje. Je to ovšem otázka minuty, kdy zkontrolují podané pasy (OP) a letenky a popřejí šťastnou cestu.
V Lisabonu:
Situaci v Lisabonu zjišťuji před cestou jak na stránkách MZV, tak i u nového cenného kontaktu - našeho pana velvyslance (děkuji znova Petr Šelepa!!). Téměř obratem mi přichází podrobný výklad situace:
O sobotním zasedání vláda představila opatření, která budou v platnosti během dvou předvánočních víkendů a následně na Vánoce a v období přelomu roku.
Premiér Costa v sobotu večer oznámil, že vláda má v úmyslu prodloužit stávající omezení a veškerá opatření až do Nového roku s tím, že ve dnech 24. a 25. 12. 2020 a 1. 1. 2021 přestože jde o volné dny, nebude platit omezení vycházení po 13h. Premiér vysvětlil, že je nezbytné zachovat úsilí o "dosažení cíle dosažení Vánoc s nejmenším dosažitelným počtem infikovaných", protože "čím méně nakažených, tím nižší je riziko přenosu".
O následujících víkendech 12. a 13. 12. a 19. a 20. 12. 2020 tak bude v okresech s velmi vysokým a extrémním rizikem přenosu nadále platit omezení pohybu a také povinnost uzavření komerčních provozoven (restaurace, obchody i supermarkety) mezi 13:00 hod. a 05:00 hod. následujícího dne. Jedná se aktuálně o 119 okresů včetně metropolitních zón Porta a velké části metropolitní zóny Lisabonu. O víkendech také platí zákaz přesunů mezi těmito okresy.
Mezi 23. 12. a 26. 12. 2020 a poté na Nový rok tato omezení nebudou v platnosti, přislíbil premiér, nicméně se upraví. 24. a 25. 12. bude možné zůstat mimo domov do 02:00 hod. následujících dne, dne 26. 12. do 23:00. Bude umožněno cestovat mimo okresy a setkání v rodinných kruzích za dodržení nejvyšší povolené kapacity 5, resp. 10 osob z různých domácností.
Na Silvestra a Nový rok bude oproti tomu platit zákaz přesunu mezi okresy, ale omezení vycházení bude prodlouženo až do 02:00 hod.
Premiér zatím také avizoval, že po Novém roce se PT pravděpodobně vrátí do stejného režimu jako v posledních víkendech v předvánočním čase. Vyhodnocení účinnosti přijatých opatření bude provedeno k datu 18. 12. 2020.
Když čtu tento text asi potřetí, abych se zorientovala, dojde mi ještě dodatek:
“Z toho plyne, že ve všední dny 27. - 31. 12. bude platit pouze omezení vycházení mezi 23 a 5 h…”
Super, přesně to jsem potřebovala slyšet. Tento limit ve vycházení mi žíly netrhá a jiné omezení není. Hurá, vše jak má být.
Ještě pro jistotu zopakuji jedno zásadní info z minulého cestopisu (které na stránkách MZV nenajdete) - po 20 hodině si v Portugalsku nekoupíte v obchodech žádný alkohol. V obchodech v regálech zůstává, někde jej zapáskují, ale i když ne, na pokladně vám jej zabaví a odmítnout namarkovat. Chcete-li si tedy dát večer po toulkách víno ze supermarketu, nakupte zásobu během dne! Jo a taky platí zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti. Samozřejmě PET lahve od limonád nikdo nekonktroluje jako u nás že..
Lockdown v Portugalsku ve skutečnosti:
Cestovat mezi okresy bylo možné bez problému.
Obchody, restaurace, zahrádky - vše otevřeno (roušky při vstupu a dezinfekce stolků a židlí je samozřejmost, omezení počtu sedících u stolku již není).
Omezený počet zákazníků v obchodech - u každého vstupu nová zaměstnanecká pozice “počítačů" stejně jako u nás. Lidé disciplinovaní, čekají a vchází dovnitř po odchodu jiného nakupujícího. Ovšem fronty před obchody jsou pravý opak fungujících protiepidemických opatření. Jsou povánoční výprodeje a před každým obchodem se klikatí i stohlavá fronta do všech stran, mnohdy se proplétá s podobným hadem z jiného obchodu. Situaci před nákupákem Primark budu mít v hlavě ještě za pár desetiletí jako nesmazatelný výjev covidovéhoo světa.
Ubytování mají na všech dveřích řádně cedulky o ochraně úst a odstupech, nikdo však roušku po vkročení do ubytovacího zařízení (společných prostor) nenosí.
Lidí v ulicích stejně hodně jako předchozí tripy, roušku nosí tak 70 % lidí, přičemž opravdu nasazenou přes pusu i nos s bídou 50 %.
Portugalský letištní salonek stále OTEVŘEN!
DOPRAVA Z/ NA LETIŠTĚ
Všechny autobusové zastávky se nachází před terminálem 1. Nejrychlejší a nejlevnější dopravu do centra (25 - 30 minut) ale zajišťuje metro. To je přímo na letišti a cena jízdenky podléhá běžným tarifům MHD. Tedy buď jednorázová jízdenka za 1,6 € nebo celodenní jízdenka za 6,4 € . K ceně obou variant je nutné připočíst počátečních 0,5 € za kartičku, na kterou si pak můžete libovolně dobíjet další jízdenky. Tuto částku již zpět neobdržíte. Kartička má platnost rok, takže pokud se vrátíte 4x za půl roku jako já (a nedáte ji pokaždé nějakému studentíkovi bojujícímu s automatem po příletu, zatímco vy odlétáte domů), může posloužit opakovaně. Jinak metro jezdí do půlnoci.
Další variantou, jak se dostat z letiště, jsou autobusy veřejné dopravy. Do centra se dostanete linkami 744 a 783, pojedete cca 40 minut. Jízdné je jednotné pro všechny druhy dopravy (s výjimkou linek Aerobus), tedy opět 1,6 € za jednu jízdu (při koupi u řidiče 2 €) nebo celodenní lístek (24 hodin) pak stojí 6,4 € .
DOPRAVA V LISABONU
Na metro a zbytek MHD vám stačí jedna kouzelná kartička – Viva viagem. Je to něco podobného jako Oystercard v Londýně. Za tuto kartu zaplatíte 0.5 € (nevratná záloha) a je k sehnání v jakémkoliv automatu na lístky (na letišti hned v metru). Tato kartička není jízdenka sama o sobě, musíte si ji libovolným způsobem “nabít”. Možností máte několik – jedna jízda za 1,6 €, 24h jízdenka (klouzavá, to jest od momentu prvního použití) 6,4 € a kreditová jízdenka (Zapping). Na kreditovou jízdenku si nahrajete kolik eur uznáte za vhodné (ale pozor, nikdy už je nedostanete zpět) a pak se vám prostě z kreditu odečítá za každou jízdu metrem 1,6 € (u autobusů to může být jinak).
Osobně považuji jakoukoli jinou variantu než 24 hodinovou jízdenku (počítá se od prvního označení, tedy použití) jako hloupost. Zde zaplatíte 6,4 € a můžete si jezdit jak chcete a vyskakovat z autobusů a tramvají u jakékoliv památky bez ohlížení se. Mimo to tato jízdenka umožňuje zdarma jízdu historickými tramvajemi (kde je jednorázová jízdenka za 3,8 € !!) a zdarma jízdu dvěma lisabonskými výtahy - Justa a Gloria.
Stejná kartička se používá i na příměstské vlaky, kterými se můžete dostat například do Sintry. Ale pozor – na jedné kartičce může být jen jeden druh jízdenky! Takže dokud nevyjezdíte kredit/jedno jízdovky nebo nevyprší celodenní jízdenka, tak si na vlak prostě musíte koupit kartu novou.
UBYTOVÁNÍ V LISABONU
Ubytování vybírám až s checkinem letenky, tedy dva dny před odletem. I když i to je dnes risk! Díky zkušenostem z předchozích tripů ani na vteřinu neváhám a volím ubytování v historickém centru města. Vím totiž, že budu mít vše po ruce a minimálně jeden den v itineráři nechám na pěší procházku centra, tzn. ušetřím za jízdenky MHD, konkrétně 6,4 EUR osoba a celodenní tiket. A to se vyplatí. Navíc jsou v centru po ruce obchody a kavárny, taky metro do všech koutů města a k příměstským vlakům.
Původně jsem chtěla plnohodnotný apartmán s komfortem jako doma (třeba i pračka..), nakonec ale vybírám hotelový pokoj. Ceny totiž na poslední chvíli, navíc mezi svátky, dost poskočily a apartmán pro dva už není takové terno jako posledně pro 5 osob.
Podstatná je pro mě lokalita a dobré hodnocení. Nacházím pokoj, který plní obě podmínky skvěle. Je v centru a cena 10 €/osoba/noc je paráda! Samozřejmě je to pouze nyní, v době Covidu. Za pokoj pro 2 osoby na 4 noci platím rovných 80 €, a to včetně městských daní (jinak by to bylo 64 €). Dívám se na bookingu na toto ubytování za 3 měsíce, stejné zadání a skočí mi cena 360 €… Takže tolik k cestování a cenám v době covidu.
Ubytování bych ráda věnovala obsáhlou kapitolu, protože to byl neuvěřitelný zážitek. Jak jsem zmínila - ubytování je úplně v historickém centru, metro asi 150 m od vchodových dveří, Tesco Express rovněž. Mimo pokoje, který máme, je v našem patře ubytování k dispozici ještě ohromná nádherná kuchyně s jídelnou a stejně tak krásný a velký obývací pokoj. To ale ještě pořád není všechno. Celý tento prostor je zařízen a vybaven jak na zámku! Na stěnách jsou nádherné historické mapy v nádherných rámech, když to vidím, moje srdce opravdu zaplesá. Totéž nad starodávným dřevěným gramofonem. O kuchyni ani nemluvím, tady je dokonce staré ohniště a imitace sudu na víno, ze kterého teče voda. Kuchyně je vybavena mikrovlnnou troubou, rychlovarnou konvicí, toustovačem a nádherným stylovým rádiem. Všechno retro kousky! Samozřejmě vyhlídka z okna je naprosto luxusní - na jednu stranu historické centrum, na stranu druhou řeka Tejo. No a přímo pod námi v baráku starodávná hasičská zbrojnice. Tomuto domu se nedá říct jinak než muzeum. Je to opravdu radost pro každého, kdo má rád historické předměty a staré věci.
Tou vůbec nejkrásnější místnosti celého patra je ale pracovna.. Je zde nádherný stůl, ještě nádhernější lampa a všude po stěnách starodávné knihy v nádherných vazbách. Tohle místo má opravdu duši.
I přesto, že mě recepční upozornila, že zde neprobíhá denní úklid, úklid probíhá každé ráno. Okolo 10 hodiny přijde paní, která všechny společné prostory vysmejčí. Pokud vás vidí, zeptá se, zda chcete čistý ručník nebo cokoliv jiného. Úklid je zde naprosto precizní.
Jedinou nevýhodou ubytování je absence lednice, ale v době mého pobytu mi stačilo chladit víno na balkoně. Mimochodem krásný balkon s dvěma židličkami a stolkem je součástí pokoje, stejně jako plně vybavená koupelna (sprchový gel, fén, ručníky a jiné). Pro někoho by mohlo být i limitující to, že se ubytování nachází ve starodávné budově ve třetím patře, kde není výtah. Já jsem za to byla ale vděčná. Každý pohyb navíc je jenom dobře!
Bydlela jsem zde: Casinha das Flores.
JÍDLO V LISABONU
Z portugalské kuchyně to hlavní:
1/ Portské víno koupíte v supermarketu od 4 € láhev a chutná zde úplně jinak než doma. Doporučuji.
2/ Bílé víno koupíte v každém supermarketu od 1,4 do 2 € za lahev (samozřejmě nejde o výběr hroznů ani slámovku), každopádně pokud cestujete sám(a) s puberťákem, oceníte více kvantitu než kvalitu.
3/ Pastel de nata, tedy světoznámý a vyhlášený místní dezert, košíček z listového těsta plněný žloutkovým krémem, je úplně jiný v sámošce a úplně jiný v pekárně/cukrárně. Ten úplně nejlepší je v místě zvaném Fabrica de Nata, kde doporučuji vybrat jednu ze 4 nabídek snídaňového menu (croisant se šunku a sýrem, bagety, káva, žloutkový košíček, portské..). Tohle místo mi ukázali kamarádi Martin a Andrejka a já vím, že už nikdy nebude Lisabon bez snídaně právě zde. Doporučuji.
4/ LF factory - pořád platí, že to nejlepší portugalské jídlo jsem jedla v mexické restauraci.
Co se týká jídla a cen v Lisabonu? V sámoškách nakoupíte podstatně levněji než u nás. Třeba 200 gramový sýr – gouda, eidam – za 1 €. Stejná porce sýra typu typu hermelín nebo pršut za 1,3 €. Obecně mi přišly všechny potraviny opravdu levné – rýže, těstoviny, pečivo…
Co se týká cen v restauracích, tak se zde můžete skvěle najíst od 7 do 15 €.
ITINERÁŘ:
Tentokrát nebudu psát denní itinerář. Důvody jsou dva:
1/ Opakovala bych se. Jelikož jsem na tento trip vyrazila s Mikulášem, měla jsem potřebu ukázat mu to nejlepší, tedy vlastně vše, co lze najít v cestopisech LISABON za KAČKU a PORTUGALSKO za KAČKU.
2/ Pokud nechcete definitivně odradit puberťáka od cestování, nemůžete na něj vytasit skutečné tempo. S tímto vědomím jsem se snažila smířit už před cestou a musím se pochválit - opravdu jsem do našich 4 nocí/5 dnů zařadila budíčky okolo 8 - 9 hodiny, jedno celé dopoledne v posteli a vůbec relax/dovolenkové tempo. K této strategii jsem vybrala zařadit do itineráře i pár jistejch tahů na branku, kterými si každého fotbalistu omotáte kolem prstu. Strategie se vyplatilala, při návratu domů sám naznal, že by zase někam vyrazil.
Místa z našich 5 dnů rozdělím na místa “stará” a místa nová. I když je těch novejch hrstka, jsou.
A/ VĚCI NOVÉ:
PONTE DE 25 ABRIL - JINÝ ÚHEL "ZÁBĚRU"
Most 25. dubna je pojmenován na památku počátku Karafiátové revoluce, která začala právě 25. dubna v roce 1974. Revoluce, která svrhla tehdejší diktaturu a přinesla Portugalcům demokracii. Do provozu byl ale most uveden už v roce 1966 a do revoluce se jmenoval „Salazarův most”. Nejzajímavější na něm je fakt, že vypadá jako Golden Gate Bridge v San Franciscu (dokonce jej i stavěla americká firma). Most 25. dubna je 27. nejdelším visutým mostem světa a měří 2277 metrů.
Jsem v Lisabonu potřetí a až nyní se mi podařilo k mostu dostat nejblíž jak je to možné. Tedy stát pod mostem u řeky a vidět mohutné kovové pilíře mostu nad hlavou. Pohled na most od sochy Ježíše nebo kdekoli z města je krásný, ale pohledu “z pod mostem” se nevyrovná vůbec nic. Celé toto prostředí je skvělým místem k procházkám - vedou zde jak chodníky, tak cyklostezka, kterou hojně využívají koloběžkáři. Koloběžku lze půjčit prakticky na každém kroku (nutno stáhnout aplikaci). Pod pilíř mostu se nejlépe dostanete od LX Factory, google mapy vás navedou. Nevýhodou je, že dostat se k vodě nejde nejkratší (přímou) cestou. Vede tu nejen čtyřproudovka, ale i vlaková kolej, takže přejít silnici není možné. Cca půl kilometru od mostu je ale most (nadzemní přechod) přes tuto silnici.
BENFICA LISABON
Každá větší metropole má svůj fotbalový stadion a Lisabon v tomhle směru suverénně vede. Benfica je pojem, a to i pro fotbalového laika, jako jsem já. Co potom pro Mikuláše, kterej fotbalem žije. Jsem mile překvapena, že v době Covidu a uzavírky řady “památek” hlásí webové stránky Benfiky otevřeno. Ještě víc mě nadchne vánoční sleva vstupného! Už dřív jsem návštěvu stadionu zvažovala, ale teď jsem ráda, že jsem to neudělala a nechala to na “lepší chvíli”. Nemůže být totiž lepší chvíle než teď a s ním.
Takže vyrážíme směr stadion, který leží 11 zastávek metra od našeho ubytování. Cestu z metra bych podle map asi těžko hledala, ale Miki si všimne dvojice kluků v dresech, kteří podle něj určitě jedou na trénink. Jdeme tedy za nimi. Pravdu měl, chlapec moudrý (asi po mamince). Po 5 minutách chůze na nás vykoukne červený stadion. Ohromný stadion! Samozřejmě ihned zapózujeme a uděláme pár fotek a pak už hrneme dovnitř.
Vstupné se platí v místním “storu” a stojí milých 12,5 € na osobu. Dle instrukcí jdeme k bráně (tuším č. 18). Tam nás posadí na židle vedle ještě jedné dvojice a čekáme. Na co? Na pátého. Chodí se totiž (v době Covidu) v omezených pětičlenných skupinách.. Rozumné. Je velice pravděpodobné, že někdo přijde sám a doplní náš 4 hlavý počet… Po asi 15 minutách a několika dvojicích, co se odmítnou rozdělit, se nás 4 ujímá průvodkyně a provede nás cca 40 minutovým okruhem. Prohlídka je zejména po venkovních plochách stadionu. Já osobně jsem nadšená - bála jsem se třeba 2 hodinové trasy a prolejzání každé fotbalové skříňky! 40 minut se dá přežít a stadion je opravdu zajímavej zážitek.
Ze všeho nejvíc mě fascinují tři živí orli, kteří jsou za jednou fotbalovou bránou. Jsou to maskoti klubu a žijí zde celý život. Jména si nepamatuju, ani věk, ale bylo to i přes 20 let. Tito orli zde připoutaní k tyči žijí a před zápasy se s nimi někdo prochází kolem diváků. Zvláštní. Každopádně vidět takové kusy z blízka je fakt zážitek, který na fotbaláku fakt nečekáte. No a já budu věřit, že se tady těm dravcům žije hezky a mají vše, co potřebují.
Nakoukli jsme i do sprch a šaten, naštěstí jen okrajově. Překvapil a potěšil mě vkus designerů, kteří navrhli obklady ve sprše - stejné mám doma.
Miki byl nadšenej a hodnotil to zpětně jako nejlepší bod lisabonského itineráře. Nejvtipnější moment bylo jeho pózování s dresem klubu FK Blansko a insta hláškou, že má Blansko konečně slušnej stadion..
FOTOGRAFICKÝ VÝSTAVA NA PRACA COMERCIAL
Nečekanou a krásnou chvílí pro mě byla venkovní výstava fotografií. Hlavním důvodem byl motiv - nádherná zvířata ze všech koutů světa..
VILLAGE UNDERGROUND LISBOA
Tohle místo nacházím úplnou náhodou. Nemá jméno ani na mapách. Jediné, jak jej mohu popsat je to, že leží pod Salazarovým mostem z druhé strany silnice, v těsné blízkosti LX Factory. Svým způsobem je tohle místo LX i hodně podobné, ale je mnohem menší, komornější. Tento prostor tvoří několik kovových kontejnerů a starých autobusů poházených/poskládaných na sobě. To tvoří zázemí stylového a dost hodně “jiného” než standardního podniku/restaurace. Můžete si zde dát kávu, čaj, víno, pivo nebo něco na zub, Taky se zhoupnout na houpačce! Máte-li děcka (nemyslím 16ti leté puberťáky!!), mají zde také prostor na vyblbnutí. Prostě super chill zóna, co má šmrnc a styl, kde si určitě odpočinete od všeho za branou. Podle piktogramů na zdi je zde za normálních (necovidových) okolností i hudební scéna, nákupní možnosti aj.
VÁNOČNÍ VÝZDOBA V LISABONU
Každé město světa, i ta najzapadlejší vesnice, má o Vánocích svoje nezaměnitelné kouzlo. Lisabon taky. A jaký je? Nádherný! Vánoční výzdobu jsem mimo zasněženou Českou republiku zažila jen jednou. Loni, na Madeiře. Nyní podruhé a je to stejná nádhera! Vánoční strom na náměstí Praca Comercio je naprostá senzace už z dálky, ale když dojdu k jeho útrobám, které jsou průchozí a nabízí tak neuvěřitelný pohled na “tisíc světýlek” na zelenám koberci nad hlavou, jsem fakt na měkko. Všechny náměstíčka v Lisabonu disponují stejně nádherným stromem různé velikosti a výzdoba ulic i domů je zážitek nad zážitek.
B/ “STARÁ ZNÁMÁ MÍSTA”:
TRAMVAJ Č. 28:
Když jsem kdysi začala pátrat po tom, co v Lisabonu musím vidět, celým internetem rezonovala žlutá barva! Žlutá barva tramvají, konkrétně tramvaje s číslem 28. Je to prý povinností každého turisty, svézt se po celé délce této trasy a já po absolvování této atrakce naprosto souhlasila! I nyní jsme trmvají jet museli, protože o tohle Mikiho připravit nemůžu. Volíme noční jízdu městem a musím říct, že to má ještě větší kouzlo než jízda ve dne! Navíc nám tramvaj zastavuje přímo před ubytováním.. Osobně doporučuji jet z konečné na konečnou. Ta „první“ konečná je na náměstí Martim Moniz, ta poslední na hřbitově. Stylovka! Tramvaje jezdí v opravdu hustém intervalu, takže můžete nejprve využít tramvaj na jednu kochací se jízdu a pak ji využívat jako výskok a náskok u míst, které vás na trase nejvíce zajímají. Takto jsme to udělali my. Tramvaj Vás povozí super úzkými uličkami, kam se tak tak vejde. V opačném směru musí jezdit zase jinými uličkami, dvě koleje se prostě nevejdou. A pojedete do kopce, z kopce, do kopce, … prostě Lisabon! Mimochodem - na tuto tramvaj se vztahuje celodenní tiket za 6,4 €, takže pokud jej zakoupíte, určitě využijte! Jo a chodí zde revizoři.
KATEDRÁLA SÉ
Nejstarší lisabonský kostel je směsicí několika architektonických stylů a byl postaven na místě, kde stávala maurská mešita. Katedrála Panny Marie, známá spíše jako Lisabonská katedrála nebo jednoduše jen jako Sé, je nejstarší a nejvýznamnější církevní stavbou v portugalské metropoli.
CONVENTO DO CARMO
Jedná se o ruiny karmelitánského kláštera, který byl po velkém zemětřesení v roce 1755 zničen. Co je nejvíc hrozné je to, že ničivé zemětřesení nastalo prvního listopadu, kdy v klášteře, včetně kostela, probíhala zrovna mše. Klášter se zřítil a pohřbil tak mnoho věřících. Skončil v troskách a už nebyl nikdy zrekonstruován. Tyto ruiny nyní patří k lisabonským památkám, které nejvíc připomínají toto ničivé zemětřesení
VÝTAH SANTA JUSTA
Tento výtah se nachází hned vedle zničeného kostela a je to jedním slovem skvost! Výtah Santa Justa přepravuje lidi že čtvrti Baixa do výše položené čtvrti Bairro Alto a mimoto je to umělecké dílo! Původně byl výtah poháněný parním strojem, později došlo k elektrifikaci. Výtah je postaven v neogotickém stylu a každé patro je zdobeno odlišným způsobem. Uvnitř věže jsou dvě kabiny, každá z nich pojme 25 osob. Nicméně v době Cividu ho máte jen pro sebe. Pokud si nekoupíte celodenní jízdenku, platíte za každé svezení jízdné. Pokud si naopak celodenní jízdenku koupíte, můžete tento výtah využívat zdarma. Už to je důvod pro nákup celodenní jízdenky!
VÝTAH/LANOVKA DA GLORIA
Jedná se o další spojnici mezi městskými čtvrtěmi Baixa a Bairro Alto. Nejedná se o skutečný výtah, ale o historickou tramvají, která jezdí v kopci nahoru a dolů. Má pouze jeden vagón a jízda je opravdovým zážitkem! Řídící část je z jedné i z druhé strany vagonu a vtipné je to, že zrovna nevyužitá řídící kabina slouží jako část vozu určena cestujícím. Řidič přebíhá z jedné do druhé části podle toho, kde zrovna lanovka zastaví. Výtah překonává na vzdálenosti 265 m až 17° stoupání. I zde platí, že se vyplatí celodenní jízdenka. S tou máte tuto jízdu samozřejmě zdarma. Samostatná jízdenka stojí 3,6 €!
NÁMĚSTÍ ROSSIO:
Tak tímto místem jsme během jednoho dne prošly asi pětkrát. Všechny památky a cíle, které jsem si nachystala, měly jedinou spojnici – náměstí Rossio. Historie náměstí je opravdu dlouhá a pestrá! V dobách velké Římské říše zde byl hipodrom, sportoviště. Ve 14. století zde byly vyhlášené trhy, slavnosti a býčí zápasy. V 15. století se náměstí proměnilo v dějiště veřejných poprav a v 16. století zde byla nemocnice Všech svatých. Ta byla během listopadového zemětřesení v roce 1755 srovnaná se zemí..
OBCHODNÍ NÁMĚSTÍ (Praça do Comércio)
Toto náměstí bývá nazýváno nejen jako Obchodní, ale také Palácové (Terreiro do Paço) a patří nejen mezi ty nejkrásnější! V době covidu je zcela vylidněné, což je na jednu stranu nádhera, na druhou - dost depresivní.. Jeho prostory ohraničují ze tří stran bloky třípatrových stylových domů s přízemními arkádami a malými balkony ve II. patře. Celé toto náměstí vzniklo taktéž díky ničivému zemětřesení v roce 1755. Původně zde stával královský palác. Současné moderní náměstím propojuje 8 ulic a 9 ulic přetíná. Ve středu náměstí stojí jezdecká socha krále Josefa prvního. No a tou nejvíc nejzajímavější částí je Vítězný oblouk Arco de Rua, jeden z nejvýznamnějších vítězných oblouků ve světě vůbec.
PINK STREET
Přesně tak - růžová ulice. Ulice Rua Nova do Carvalho má opravdu růžový chodník a já ji kdysi objevila na internetu v sekci „ty nejvíc insta friendly místa v Lisabonu“. Navíc ji máme skoro u baráku, takže nejt sem nehrozí.
TIME OUT MARKET
Time Out Market je tržnice a fancy jídelna přímo naproti vlakového nádraží Cais do Sodré. Je zde k dispozici 35 stánků, které nabízí převážně jídla z mořských plodů, burgery, sushi, čokolády, vína, zmrzlinu a další delikatesy. Jídlo je tu o dost dražší než v běžných restauracích, ale cenu asi vyváží kvalita a dokonalý způsob servírování.
Co mě opravdu překvapilo, že dnes zde nenacházím stánky s všelijakými dobrotami, mňamkami a delikatesami, ale ůobyčejný" tržiště se zeleninou, ovocem, rybami a vajíčky. Ani jeden stánek s hotovým jídlemm, jak to zde znám. Důvod? Covid. Lisabon je zcela bez turistů, není pro koho vařit. Teprve tady na mě doléhá Covid v plné síle.
