Vyhledat

LVOV za KAČKU

Aktualizace: zář 3

LVOV je pro mě TOP STROP mnou navštívených měst roku 2019! Láska na první pohled i chuť prvního sousta na jazyku..



TERMÍN:


září 2019


PROČ UKRAJINA, LVOV?


Proč znovu Ukrajina? Byla jsem zde v dubnu a nyní, skoro na konci roku, po zhruba 12 cestách, tedy i zemích, které jsem měla tu čest letos vidět a zažít, mohu říct jediné… Právě ukrajinský trip do Kyjeva a Černobylu byl tou nejúžasnější cestou roku 2019! Způsobil to jednoznačně Kyjev, určitě ještě víc než exkurze v Černobylu. To právě díky němu se mi už tenkrát Ukrajina navždy vryla do srdce.. Svojí čistotou, prostotou, tím, že jsem nečekala vůbec nic, ale o to větší silou mě ve vší své pokoře a kráse ohromila. Všudypřítomné květiny, hlavně v rukou místních lidí, kteří je nosí svým rodinám, přátelům, láskám.. Všudypřítomná vůně pivoněk. Nezapomenutelný zvuk klapání v metru, naprosto neuvěřitelná čistota naprosto všude. Ale hlavně úsměv na tváři místních lidí a dobrota, laskavost a pokora, kterou mají vepsanou ve tváři. Tohle vše byly důvody, proč jsem si už při odletu ze země na letišti v Kyjevě říkala, že se sem rozhodně vrátím a nebude to dlouho trvat. Ještě na tom stejném letišti jsme totiž tenkrát potkaly partičku Čechů, kteří si udělali trip i do Lvova, a ti nám řekli: Kyjev je nádherný, ale Lvov, to je opravdu masakr. Když to řekli, věděla jsem, že ještě letos Lvov uvidím na vlastní oči! Stůj co stůj! Jsem ráda, že ne všechny moje cesty mají stejný důvod, proč jet sem nebo proč tam. Obvykle totiž říkám: "Protože levná letenka…" Jasně, v každém městě nebo místě na světě se vždycky najde něco krásného, něco k objevování, prožití… Ale má svoje kouzlo letět i někam, kam se těšíte, kam chcete, kam jste si to přeci jenom tak trošku přáli…. Lvov, to byla nejenom levná letenka (necelých 600 Kč), ale hlavně moje vysněná destinace.



A jaký Lvov je v reálu? Úplně jiný než Kyjev! Víc barevný, víc nádherných staveb, vyhlášené restaurace na každém kroku.., ale stejní místní lidé - srdcaři, co se vám zapíšou do srdce! Ta města ale nejdou srovnávat, protože jsou tak odlišná, jako by bylo každé v jiné zemi. Jedno ale společné mají - mentalitu místních - hodných, pracovitých, srdečných a pokorných lidí, díky nimž jsou teprve nádherná a nezapomenutelná!



Kdysi jsem četla, že by měl každý v životě vidět tři města - Prahu, Krakow a Lvov. Že jsou to nejkrásnější města Evropy. S Prahou souhlasím bez debat, v Krakowě jsem zatím nebyla a Lvov, to je od dnešního dne moje druhá srdcovka..


Jen vstoupíme do trolejbusu z letiště a dýchne na mě nostalgie. Jízdenka za 5 Kč, která se kupuje u řidiče a pak se musí označit v zařízení podobnému tomu, co si pamatuju z dětství v Praze... Na sedadle vedle mě starý pán, který ihned zachytí, že kontrolujeme trasu v mobilu a ihned s námi začíná rozhovor. Radí, ptá se odkud jsme, sonduje, jaké je u nás počasí a při pohledu na mě, jak bojuji s označením jízdenky, se s úsměvem ptá, zda u nás máme taky takové trolejbusy. Všichni se zasmějeme odpovědi že ne, že jsme je všechny dávno prodali sem na Ukrajinu, a to už s námi debatuje celý autobus. Pán dokonce předříkává básničky a já s úžasem sleduji, jak přede mnou putují z ruky do ruky peníze na jízdenku od cestujícího ze zadní části vozu k řidiči a pak zas zpět. Úžasný svět.. Stařík pořád mluví a usmívá se a my přikyvujeme a smějeme se, aniž bychom rozuměly, co je obsahem jeho vyprávění. To totiž vůbec není podstatné. Podstatné je to, že už teď jsem tu "doma" a vím, že tohle město bude moje druhá Praha. A scenérie za oknem to jenom potvrzují. Když vycházíme starodávné schodiště v historickém centru Lvova k našemu bytu, mám pocit, že jsem na zámku. Kombinace starobylého vchodu i budovy, její vůně, krbová kamna v ložnici, naprosto úžasná bytná Julie a výhled z okna do ulice centra (obdobný jako na Staromáku)....miluju to tady!




LETENKY NA UKRAJINU (LVOV)


Letos podruhé jsem navštívila nízkonákladovku Wizzair. Letenka z Bratislavy s odletem v sobotu brzo ráno do Lvova, dokonce zpáteční, vyšla s členstvím v klubu na necelých 600 Kč. To je naprostá senzace! Ani tentokrát jsem nepřikupovala žádné zbytečnosti jako zavazadlo nebo sedadlo. Stejně jako vždy, můj 30 litrový batoh z Decathlonu bez problému prošel (a stačil) a stejně jako vždy – nakonec jsem seděla tam i zpátky vedle svých parťáku. Holt my klienti nízkonákladovek, my si to vždycky zařídíme.



LETIŠTĚ LVOV


Letiště se nachází 7 km od centra města. Míří sem především linky z východní a jihovýchodní Evropy. Letiště má jeden moderní a prostorný terminál. Orientace není nijak složitá a vzdálenosti jsou malé. Otevírací doba je 24 hodin. Přímo před terminálem má zastávku trolejbus číslo 29. Do centra jede 20–30 minut a odjezdy jsou cca á 15 minut. Cena za jednu jízdenku je 5 UAH a kupuje se u řidiče. Jízdenka se musí v buse cvaknout!! Připravte si přesnou částku :) Další možností je minibusová linka číslo 48, která do centra Lvova dojede asi za 30 minut při intervalu 15–25 minut. Jízdné stojí 5 UAH a koupíte ji u průvodčího uvnitř vozu. Obě linky jezdí zhruba od 7:00 do 21:30 hodin.



Ihned po příletu si kupte místní SIM a data. Místních operátorů je víc, nejlepší je určitě Kyivstar, kde nejnižší tarif začíná na 75 UAH. Ten ale v jediném místě, kde SIM na letišti prodávali (kupodivu směnárna) neměli. Takže jsme koupili Vodafone, kde byl nejnižší tarif za 150 UAH (4 GB).



DOPRAVA A LVOV


Musím říct, že jsme zas tak moc místní dopravy nevyužili. Skoro všude se dostanete příjemnou procházkou pěšky. Nechtěli jsme ani tak šetři peníze (to tady ani nejde, protože MHD je tak levná, až je to úsměvné), ale chtěli jsme toho ze skutečného Lvova vidět opravdu co nejvíc. A právě cesty až k periferii města byly mnohdy plné těch největších překvapení… Navíc jsme udělali něco pro naše zdraví. Nicméně sítě MHD je opravdu hustá, všelijaké autobusy, trolejbusy… Fungují zde dobře Google mapy, které vám vždycky vyhledají přesné spojení do cílové destinace. Jízdenka stojí od 5 do 7 Kč. Liší se cena v trolejbusu a v autobusu. Trolejbus stojí 5 hřiven, autobus 7. Co je na místních dopravních prostředcích nejvíc nezapomenutelné, to je fakt, že zde vedle sebe vidíte naprosto neuvěřitelné historické kousky tramvají a trolejbusů, ve kterých když nastoupíte, máte strach, že s každým zadrncáním (a že jich po cestě je) vyrvete buď madlo ze stropu (v tom lepším případě), nebo se vám autobus – trolejbus rozsype přímo pod nohama za jízdy a vedle těchto strojů vidíte i nejnovější kusy tramvají, které korzují i v Praze…




...Jízdenka MHD - 5 UAH


I když jsme se víceméně pohybovali pěšky, přesto všem doporučuji jízdu zejména v těch nejstarších kouscích zažít! Je to obrovský zážitek. Pro mě skoro stejně velký, jako jízda v autobusech na Srílance. Stejný adrenalin, stejně našlapané autobusy, stejně živo.. Vše zpestřeno právě tím, jak jsou místní lidé poctiví a hodní… Nikdy už asi z hlavy nesmažu výjev, kdy vám během jízdy neustále kolují pod očima bankovky, tj. placení jízdenek ze zadních částí autobusu od nově přistoupivších směrem k řidiči a vrácení peněz zpátky. Vzhledem k tomu, že řidič pouze vrací peníze, ale neposílá jízdenky...dovedete si to představit u nás?? Je jasné, že jsou místní lidé prostě jiný. U nás by většina lidí vůbec neplatila, když nemusí… Jenže tady je to úplně jiný svět. Poctivý, slušný, jednoduchý, krásný… V Globusu se ohání reklamní kampaní: tady je svět ještě v pořádku.. V pořádku je ale (a rozhodně víc než v Globusu) právě zde, na Ukrajině.


Mapa tramvají: https://play.google.com/store/ap...Pvtcaox4Ks




MĚNA NA UKRAJINĚ


1 Kč = 1,023 UAH (ukrajinská hřivna)

1 EUR = 26 ,446 UAH (ukrajinská hřivna)



UBYTOVÁNÍ LVOV


Ubytování máme opět přes booking, a to zde: white flat on chernomorska.. Jeden malý postřeh. Ze dvou pobytů na Ukrajině - obě ubytovací zařízení vyžadovala platbu předem, a protože ve většině těchto ubytovacích kapacitách - apartmánech nemají možnou platbu kartou, začnou vás směrovat k záloze poslané na jejich účet. Bohužel nikoli klasickým převodem. Moje banka mi v prvním případě strhla skoro 300 Kč coby poplatek za platbu v cizí měně do zahraničí.. Jelikož jsem tu zkušenost měla s platbou v Kyjevě, této bytné jsem napsala, zda by nešlo zaplatit vše na místě. Stačilo asi sto padesát ujišťujícíh zpráv, že opravdu přiletíme a kopie letenek...a vyhověla nám ;) Jinak stran ubytování - co dodat? Bydlíme za 150 Kč osoba a noc, v ceně je i luxusní snídaně. Ubytování je přímo v historickém centru. Naprosto úžasný apartmán (resp. byt), jehož součástí je samozřejmě kuchyň, sociálky a dokonce pračka. Samozřejmě wifi. Je to zde stylovka a navíc hned u Arménské katedrály v centru města.




JÍDLO A LVOV


Už když jsem si chystala itinerář na tuto cestu, věděla jsem, že to bude náročný.. Hlavně co se této oblasti – jídla – týká. Všechny zdroje na internetu, všichni průvodci, všichni přátelé… všichni se shodovali na jediném. Lvov, to je alfa a omega gastronomie. Nejenom naprosto luxusní, ale také neuvěřitelně levné. A měli pravdu!! Když k tomu připočtu fakt, že v tomto městě se nachází snad nejvíc možných kaváren a restaurací, a nejen možných, ale taky naprosto luxusních a vyjímečných, stylových a netradičních… a ceny jsou pro nás středoevropany naprosto neuvěřitelné… nejde udělat nic jiného, než polovinu itineráře přesměrovat právě sem. To přece nejde vypustit Kočičí kavárnu, kde vám, milovníkům čtyřnohých smradíků, kočky běhají po stole a mezi nohama… Nebo restauraci Masoch café pojmenovanou po místním rodákovi, Leopoldu von Sacher Masochovi, kde vám kromě skvělého jídla vypráskají kožich bičem.




A kdo byl na Ukrajině, určitě stačí říct dvě kouzelná slůvka “Puzata Chata” a není třeba vysvětlovat víc. Bezedný talíř za pár kaček… I ten je ve Lvově, jak jinak.



...Puzata Chata


Už vůbec nejde vypustit podnik Baczewski Restaurant, který je vyhlášený svými snídaněmi a u nich tím, že tam za 150 Kč můžete jíst do prasknutí a ještě vám dají skleničku šampaňského, vodky a hrnek kávy. K tomu všemu tady sedí u piana muzikant a hraje jednu krásnou skladbu za druhou… V bílých klecích jsou nádherní žlutý papoušci… V jedné místnosti vám dělají na míru vajíčka, ve druhé palačinky plněné čímkoliv si řeknete… Všechno je propojeno luxusním zámeckým nábytkem a hlavně usměvavým personálem. Stačí si jednou trošku neohrabaně nabrat ze servírovacího tácu a malinko posunout kousíček jídla, které na tácu, ohledně poskládaném, zbude a okamžitě to obsluha s úsměvem na tváři spraví do dokonalé formaci. Neustále doplňují, takže stoly v podstatě přetékají od začátku dokonce. No dovedete si představit lepší začátek dne? Více informací zde: Baczewski Restaurant - Garden Canary Champagne Morning Buffet, adresa: Shevska Street, 8, otvírací doba: 8:00–00:00. A zajímavý článek zde:


https://travelingmega.com/en/the...zz6sBI6CiI



Také je zde spousta neuvěřitelných pivovarů, kde vám nabídnou úžasné degustační pivní sety. Nemůžu zapomenout na vyhlášenou středověku restauraci Rebernya nebo restauraci Kryivka. Tohle je fakt specialitka ala bunkr. Aby vás pustili dovnitř, musíte říct u vchodu heslo, které zní: “sláva Ukrajiny”. Pokud ho neřeknete, dovnitř vás nepustí. Když uvnitř zasednete ke stolu, občas vám kolem hlavy cinkne zvuk střelných ran, protože číšník vypálí pár “stylových” ran z pistole. Podobné vtípky můžete čekat celou dobu svého pobytu zde. Jak říkám, Lvov je pro gurmány naprosto jedinečný zážitek. Ráj! Co krok, to vyjímečná a originální restaurace nebo kavárna.



Jo a ještě je tam jeden dobrej joke. Je to podnik s názvem The Most Expenzive Galician Restaurant. Ceny jsou zde naprosto astronomické. Vy si musíte požádat slevu, která je ve výši 90%! Je to opravdu zážitek, dostat účtenku za jídlo ve výši několika tisíc hřiven a pak zaplatit o 90 % méně… Rozhodně zde nezapomeňte navštívit i záchod. A to i v případě, že se vám nebude chtít…


Ještě pod samostatnou gastro kapitolu spadají tři opravdu zajímavá místa – kombinace “muzea” a restaurace. Tou první je Lvivská kopalnya kavy, což je jednak velký obchod, současně kavárna, ale ve sklepě mají i kávový "důl". Dokonce i s důlní železnicí. Jedno spec. kafe zde taky opalují hořákem. Tou druhou zajímavostí je Lviv Handmade Chocolate – jedna z poboček hned vedle Masocha – pět pater čokolády! No a tím třetím místem je Fixage, kavárna s muzeem foťáků ve sklepě (zdarma).



ITINERÁŘ LVOV:


DEN Č. 1 - BRATISLAVA - LVOV


Sobota začíná opravdu brzo. Vyjíždíme v 6:15 z domu. Jedeme čtyři, takže bereme auto. Vyjde levněji než autobus nebo vlak. Za hodinu a půl jízdy jsme v Bratislavě. Vy, kdo jezdíte na bratislavské letiště autem, tak určitě víte, ale třeba někdo radu ocení: nejlepší parkoviště “za Kačku” (resp. zadarmo a ještě střežené), je u místní Ikey. Zaparkujeme na tradičním místě, bereme bágly a sypeme si to na autobusovou zastávku pár kroků od parkovacího domu, kde každých cca 20 min. zastavuje autobus č. 61 přímo na letiště. Na letišti jsme za 5 min., dělí nás od něj pouze dvě zastávky.



Jsme na letišti, hurá! Můžeme zahájit “dovolenou”.. Jak jinak – welcome AIR drink v podobě skleničky šampaňského. To víte, nikdy nevíte, zda tento let nebude váš poslední… A přece se nezřítíme bez hladinky alkoholu v krvi. V Bille měli v akci pána Muchu, což je jasný v momentě, kdy dvě “vedoucí” dvou skupinek vytahují z báglů identickou lahvinku Mucha sekt, nečekaná shoda. To je náhodička! No jo, my Češi, šetřílci. Bohemka taky není špatná, to je jasný, ale bohužel – tentokrát v akci nebyla, takže nos utřela.




V 9:20 stoupáme k oblakům a hodinu a deset minut čistého letového času máme na to, aby jsme se trošku prospali… Tento let, v podstatě jen stoupání, nabídka parfémů a jídla a ihned zase klesání, nám stačil na nabraní základních sil. Jsme ve Lvově, je poledne a půl den na Ukrajině před námi. Jdeme na to!


...periferie města cestou z letiště..


Ubytujeme se a vyrážíme do ulic. Bydlíme kousek od hlavního náměstí – Rynku. Právě zde se nachází vyhlášené muzeum lékárny. A jsem také míří naše první kroky…


MUZEY APTEKA


Toto muzeum, když do něj vkročíte, je skutečná funkční lékárna, normálně v provozu. Lidé zde dostávají na recept své léky, zatímco vy, návštěvník, se rozhlížejte po nádherném starodávném mobiliáři. Poté zaplatíte symbolické vstupné – 40 hřiven – a jdete do dalších prostor této lékárny. Je zde k vidění všelijaké nádobí, zastaralé léky, staré dokumenty, receptury k výrobě léčiv, odměrné válce, sudy, hmoždíře...a vůbec – všechny možné přístroje a nářadí k výrobě léků od nejstarších dob po dnešek. Místností je zde řada a jak jinak ve Lvově – vedou do podzemí. I v této části je spousta lékárenských expozic. Když vezmu cenu vstupného, je to opravdu zážitek nejen pro nás, zdravotní sestry, ale pro každého…



Do Lvova nazývaného „perlou západní Ukrajiny“ jsme se nevydali jen za nostalgickou krásou zdejších paláců a kostelů ani za vyhlášenou gastronomií. Chtěla jsem, jak to u mě chodí, vidět alespoň stíny hrůz, kterými Lvov prošel (nejen) za 2. světové války. I zde jsou totiž místa hromadných vražd a nemilosrdných likvidací celých skupin obyvatelstva. A tento cíl jsem se rozhodla splnit hned v příletový den..


CITADEL INN


Zarostlá citadela, nyní pro mě naprosto "neuvěřitelný" pětihvězdičkový hotel Citadell Inn.. Tohle místo je na první pohled pohádkově krásné.. Kruhová budova hotelu s cihlovou fasádou je v dokonalém stavu, chodby z drahých materiálů s akvarely starého Lvova a z terasy báječný výhled na město. V parčíku kolem budovy jsou lavičky obsazené mladými zamilovanými lidmi, začínající podzim kouzlí nádherně barevné scenérie...



Bylo by to opravdu krásné a romantické místo. Má to ale jedno velké ALE. Lvovská citadela, jak se nazývá kopec, na němž 5* hotel stojí, má za sebou historii více než pohnutou.. Historii, o které se tu běžný návštěvník nic nedozví. Právě v těchto místech, v místech luxusního hotelu města Lvova, nacisté v létě roku 1941 krátce po napadení Sovětského svazu, svého dosavadního spojence, zřídili tábor pro válečné zajatce, označovaný jako Stalag 328. Tímto táborem prošlo asi 300 000 lidí. Přibližně polovina z nich (udává se až 140 000 lidí ) „pobyt“ nepřežila, a to kvůli brutálnímu zacházení, podvýživě či absenci jakékoli lékařské péče. Šílené výslechy a hromadné popravy probíhaly v tzv. Věži smrti. V té věži, která byla před pár lety přestavěna na zmíněný hotel. A jeho hosté tu teď bydlí v bývalých celách smrti a mnohdy vůbec netuší... Odcházím citadelu dokola a přemýšlím, zda bych zde mohla bydlet jako hotelový host.. Nemohla, a to ani "za Kačku". Ani zadarmo. Nedovedu si představit, že bych na takovém místě mohla usnout klidným spánkem...




CITADEL RUIN


Ze čtyř mohutných věží pevnosti se do dnešních dnů dochovaly dvě. Ta druhá, tvarem zcela identická s hotelem, je dnes opuštěná, vybrakovaná a vede k ní od hotelu “cesta necesta".. To ale samo o sobě není to nejhorší. Strašný je pohled na ruinu ukrytou v lesnatém porostu. Zdevastovanou, strašidelnou, polorozpadlou. Lezem dovnitř. Očividně nejsme ani první, ani poslední. Nemluvím ale o turistech. Uvnitř ruiny je totiž naprostý smeťák. Všude odpadky, obaly od alkoholu, injekční stříkačky,.. Hnus. Právě na takovémto místě!



Dvě dochované věže, z jedné grand hotel, kde spí lidé aniž by věděli, že se zde vraždilo a z druhé ruina, kde se schází feťáci... Pro mě naprosto nepřijatelné a taky nepochopitelné..



Je smutné a nedůstojné, že v místech, kde přišlo o život tolik lidí, není žádný pořádný památník a dokonce ani cesta ne.. Důvodem bude zřejmě snaha o úmyslné pohřbení dějin. Přece jen - mezi personálem Stalagu 328, který provozovali nacisté, byli také místní lidé včetně etnických Ukrajinců..Snaha vytěsnit nepříjemnou historii je ale něco, co lze opravdu jen těžko pochopit. Každá země má své "kuří oka", ale i k smutné historii se obvykle všude přistupuje s respektem, s pomníky, památníky a vším podobným, protože smazat zlé nejde, ale zapomínat by se nikdy nemělo. Kór v dnešní době je nutné postavit se ke všem démonům minulosti čelem. Historii změnit nelze, ale poučit se z ní, to ano..



Po prohlídce obou CITADEL, té pětihvězdičkové, i té zchátralé, jsme se pěšky vrátili do města. Procházeli jsme přenádhernými ulicemi a já si opravdu chvilku připadala jak v Praze. Co dům, to skvost. Prošli jsme místními kostely a chrámy, mnohdy nám opravdu brali svou krásou dech… Co se mi ale líbilo že všeho nejvíc, to byl místní blešák. Nádherné knížky, ještě nádhernější starodávné fotoaparáty… Vlastně veškeré možné harampádí… 💛



Jsme tu pár hodin a mě jasné, že Lvov se mi zapíše pod kůži. Vedle přenádherných historických staveb i úchvatné socialistické budovy. Všude čistota a pořádek, na ulici jediný odpadek, nedopalek, obal od čehokoli. Všude navíc vidíme uklízeče a pracovníky místních úklidových služeb… Opravdu krásné a čisté město. Na první pohled také jednoznačně bezpečné.


Večeři dáváme pro dnešek v Puza Chata, vyhlášené síti ukrajinských restaurací. Přirovnala bych to k naší IKEA restauraci… Jen trošku větší sortiment servírovaných hotovek a samozřejmě podstatně nižší ceny.


DEN Č. 2


Dnes nás toho čeká mrak! Rozhodli jsme se druhý den věnovat co největšímu počtu zajímavých míst. Nebudu popisovat spojnice, ani to, co bylo první a páté, protože jich bylo tolik že si pořadí nepamatuji...


NÁRODNÍ PAMÁTKOVÉ MUZEUM LONSKY PRISON


Toto místo rozhodně dneska nebylo první ale to, které na mě nejvíc zapůsobilo.... Pokud totiž chcete poznat Ukrajinu a porozumět historii Lvova i mentalitě místních obyvatel, je toto přesně to místo, kam musíte jít... Je věnováno obětem okupačních režimů,. Právě zde na vás nejvíc dolehne hrdinství statečných Ukrajinců. Nenápadná budova se nachází na ulici Bandera a má dlouhou temnou historii. Téměř sto let totiž byla využívána polským, sovětským a nacistickým režimem jako vězení. Byly zde založeny úřady okupačních sil, které byly pověřeny plánováním a vývojem metod eliminace politických nepřátel. Toto vězení bylo používáno jako nástroj k potlačení ukrajinského lidu k vytvoření vlastního nezávislého státu. Bylo místem pro politické vězně, výslechy, mučení a sestavování zločineckých spisů. V sovětské okupaci (1939-1941) byla ve věznicích s prvními sověty umístěna lvovská sekce NKVD (něco jako předchůdce KGB). Během nacistické okupace byla tato budova vyšetřovacím vězením gestapa..



Dozvíte se zde o nelidských životních podmínkách... Voda nebyla připojena k celám vězení a vězni se mohli vykoupat jen jednou za osm měsíců. To bylo ale to nejmenší... Brutalita zde byla součástí každodenního života. Ať už mučení nebo týrání v podobě podmínek bránícím alespoň na chvíli odpočinku. Svícení nonstop, buzení vězňů... Prostě všechno, co oslabilo jejich fyzický a duševní stav. Je to místo, kde bylo během jednoho jediného týdne v červnu 1941 popraveno více než tisíc lidí...! Byli zde vězněni a nedůstojně a bolestivě zabiti obyčejní lidé, kteří se nedopustili ničeho špatného. Až tady si uvědomíte, jak moc byli Ukrajinci těmito režimy zasaženi. Myslím si, že navzdory tomu, že je pohled na tyto prostory opravdu strašný, je potřeba udržet tuto část dějin "naživu" a nedovolit, aby se něco podobného opakovalo....




HOTEL VLASTA


Tento hotel leží kousek dál od centra. Jde jsem dojet buď tramvají či autobusem, ale i pěšky se to dá. O hotelu jsem se dozvěděla úplnou náhodou těsně před odjezdem do Lvova. Je to jedna z brutalistických staveb. A opravdu! Když stojíte pod touto nádherou, jenom žasnete. Pro mě je příjemným překvapením, že v této budově hoteloví hosté stále bydlí. Tento hotel je pořád funkční a rozhodně není nějak zanedbaný nebo zchátralý.



FIXAGE


Tahle kavárna není jenom obyčejnou kavárnou. Je to současně i něco jako malé muzeum fotoaparátů. Už před vstupem je jich řada, při vstupu do kavárny už jenom žasnete. Zeď je přímo poseta starými typy fotoaparátů. Nádherné stylové prostředí k tomu. No a samozřejmě taky výborná káva a ty nejlepší zákusky. V suterénu, kde se nachází záchody, je i malé muzeum fotoaparátů. Rozhodně doporučuji navštívit!




CAT CAFÉ


Musím říct, že na tuto kavárnu jsem se těšila dle vyprávění asi nejvíc. Kočičí kavárna je totiž místo, kde nejsou kočičky jenom hlavním motivem výzdoby, ale opravdu zde živá koťata, kočky a kocouři chodí mezi hosty. Jsou to kočky všech možných druhů, národností! Také všech váhových kategorií. Převažují ale naprosto neuvěřitelní cvalíci. Až se někdy nechce věřit, že ten medvídek na vašem klíně je opravdu kočka. Mají zde spoustu odpočívadel, a to jak na zdích místo klasických poliček, tak i malých boudiček na zemi. Tato kavárna má přízemí a pod schody ještě suterén, zde ještě další asi 4 místnosti kavárničky. Koček je zde opravdu alespoň třicet. Chodí vám po stole mezi vaším jídlem, nechají se vzít na klín, klidně vám vlezou do klína i samotné a nechají se hladit. Jsou i celkem laxní vůči dětem, takže není potřeba žádné větší ostražitosti. Ovšem je docela blbý, když vy, milovník těchto chlupáčů, vezmete na kávu právě sem alergika na kočky…




MUSEUM ARSENAL


Jak už je z názvu patrné, jedná se o středověkou zbrojnici, tedy muzeum plné zbraní. Zvenku je budova veliká a nádherná, určitě stojí za obhlídku. Bohužel ale, zbraním moc neholduji, takže jsme vnitřní expozici vypustili a nemohu tudíž poreferovat…




TERRITORY OF TEREOR MEMORIAL MUSEUM


Pamětní muzeum totalitních režimů je kulturní, vzdělávací a výzkumná instituce. Muzeum je zřízeno ve Lvově na území „Transitního vězení 25“ a „Lvovského ghetta.. Na toto je místo jsem byla opravdu zvědavá… Bohužel jsme si k návštěvě vybrali blbý den, a to pondělí, kdy je toto muzeum zavřené. I tak jsme jej okoukli z venkovní části a vím, že při příští návštěvě Lvova bude právě toto místo první v pořadí..




BEER CULTURAL EXPERIENCE CENTER - LVIVARNYA


Toto místo, musím říct, bylo jedním z nejlepších bodů našeho itineráře. Jedná se o malý pivovar s vlastním muzeem pivovarnictví. Leží kousek od Krakovské tržnice. Nicméně je trošku bokem z města., pěšky se sem ale dojít dá. Určitě doporučuji, a to jsem vinař. Pivo vypiju jednou za rok, a to ještě s odporem. Musím ale říct, že tady jsem vypila piva na 10 let dopředu. Vstoupíte do budovy a ihned se vás někdo ujme a nasměruje k vlastní exkurzi. Cena je 60 hřiven na osobu. Procházíte přes uvítací místnost do suterénu. Zde je řada místností plných expozice spojených s pivovarnictvím. Hodně zajímavé. Co je ale úplně nejlepší, to je vstup do "síně slávy". Jinak se to ani označit nedá. Všechno se blyští, všechno svítí. Neuvěřitelný lustr, neuvěřitelně velká místnost. Uprostřed ní naleštěné měděné pivovarské sudy na výrobu piva. Při vstupu sem si připadáte si jak celebrita při předávání Oscara. To se vážně nedá popsat, to se musí zažít. Z této úžasné a neuvěřitelně prosvětlené místnosti vystoupáte po schodech do degustační restaurace. I to je nádherná místnost.



Co je ale úplně nejhezčí je fakt, že si zde můžete dát šestici místních piv – degustačních vzorků – dohromady za 45 Kč. Mají jak variantu 6 vzorků klasik, tak i 6 ležáků. Jinými slovy – za 90 Kč ochutnáte 12 opravdu výborných piv. Tomu se nedá odolat! Jestli pojedete do Lvova, sem musíte zajít!




STRYJSKY PARK, LVIVSKA DYTYACHA ZALIZNYTSYA


Tento park je opravdu krásný. Co je na něm ale úplně nejhezčí je místní úzkokolejka, která však jezdí jen o víkendu. Ta objíždí park dokola. Bohužel, v ten den, kdy jsme zde byli zrovna mi, její provoz pro tuto sezonu končil. I tak to bylo krásné místo a ještě se nám poštěstilo poslechnout si zde při místní ceremonii k uzavření provozu ukrajinskou hymnu.



MONUMENT OF UKRAINIA FOOTBALL


Tato obrovská socha je věnována ukrajinskému fotbalu. Můžete ji najít ve Stryjském parku. Není to žádné wow, spíš překvapí, že tu něco takového je, když si člověk vzpomene na opuštěný fotbalový stadion… Každopádně je to hezké místo, kde o víkendu relaxují a odpočívají místní rodiny s dětmi…a kde si uvědomíte, že nejen kokos padající z palmy může člověka na dovolené lehko zabít - místní kaštany musí být stejně zhoubné.



LVIV ARENA


Tato fotbalová aréna byla postavena pár let zpátky, a to z důvodu toho, že se zde konalo fotbalové Mistrovství Evropy. Docela jsme se na ně těšili, protože každá evropská metropole, která má fotbalovou tradici, je pro nás spojena i s prohlídkou místního nejvyhlášenějšího fotbalového stadionu. O to větší překvapení pro nás bylo, že je tato budova značně opuštěná. Nejen opuštěná, ale leží také zhruba dva kilometry chůze od nejbližší autobusové zastávky. To by vzhledem k opuštěnosti objektu až tak nepřekvapilo, ale kousek od arény jsou i nové byty. Bytové domy. Řekla bych, že byly vystavěny právě v době stavby této arény… Asi se počítalo s nějakým přilehlým sídlištěm. To zde opravdu je, ale je odřízlé od zbytku Lvova. Možná k té ponurosti návštěvy přispělo i počasí, protože ze slunečného dne najednou vykoukly černé mraky. My stojíme někde na konci světa, daleko od nádherného centra Lvova, fučí až to pěkné není, taky je nám docela zima, a místo prohlídky velkolepého stadionu všude zavřené dveře… Další rychlokvaška postavená jen za jediným účelem bez smysluplné koncepce a dopředu rozpočtu na udržitelnost a efektivní využitelnost proinvestovaných peněz... Na druhou stranu - po návštěvě athénského olympijského stadionu už mě v tomto směru nemůže nic víc překvapit...



BOIMOVSKÁ KAPLE


Přenádherná budova. Taky, kromě své krásy, zůstane v naší paměti i z jiného důvodu. Bylo to snad jediné místo, kde jsme ve Lvově viděli žebráka. Konkrétně paní… Byl to docela smutný výjev, kór u této kaple, kolem které chodí řada jeptišek… Nám zde došlo, jak málo je v tomto městě žebrání vidět. Kaple je nádherná, leží takřka v centru města.



LVIV BUS STATION


Další z zajímavých architektonických (socialistických) objektů. Tato autobusová zastávka leží docela z ruky, ale zase na druhou stranu – kousek od fotbalové arény. Určitě je hodně zajímavá a stojí za vidění.



BUDOVA FINANČNÍHO ÚŘADU, VYBYDLENÁ CITADELA


I na toto místo jsem dostala tip last minut. Je to neskutečna podívaná! Moderní obrovská stavba půl kruhového tvaru a do něj jakoby měla zapadnout – starodávná Citadela. Oboje působí velice kontrastně a zajímavě. Co je ale smutné, to je pohled na další vybydlenou stavbu – právě zmíněnou Citadelu.




KRYIVKA


Tato restaurace leží kousek od Opilé třešně. Je to jedinečná tématická restaurace ve Lvově, kde vás obsluhují servírky v uniformě a kromě možnosti ochutnat typické ukrajinské jídlo, můžete dokonce slyšet střílet do stropu z různých zbraní druhé světové války. Restaurace se nachází v historickém centru města, na Tržním náměstí . Interiér restaurace vyjadřuje dobový vzhled skutečného dřevěného výkopu z druhé světové války - zbraně a různé další předměty války. Jdete v podstatě do podzemí. U vchodu vám otevře uniformovaný člověk, kterému musíte říct heslo: sláva Ukrajiny. Poté obdržíte uvítací drink v podobě místní pálenky. Chutná to chutná to trošku jako medovina… Kopnete to do sebe a jdete do podzemí. Rozhodně zde není signál ani wifi, ani data vám zde nepůjdou. Co zde ale je, to je neuvěřitelně nádherná a stylová atmosféra. Jste opravdu jako v bunkru. Výzdobou jsou zbraně, náboje, číšníci občas vystřelí z pistole nebo vypne světlo (pro dodání ještě větší atmosféry)… I když je tu poměrně dráž než v jiných podnicích, není to žádná hrůza. Rozhodně zde není dráž než v nějakém podniku v centru Brna… Dali jsme zde jen pár drinků a na jídlo mířili zase trošku dál…



GAS LAMP


Tak tuto restauraci máme opravdu 2 min. chůze od domu. Už její vchod nejde přehlédnout. Jak název říká, jedná se plynovou lampu, které je, kam se hnete. Co jsem vůbec netušila a zjistila až zde -Lvov přinesl na svět plynovou lampu, která se později stala známou jako „vídeňská“. Místní lékárníci Jan Zech a Ignacy Lukasiewicz ji vynalezli v roce 1853. V této hospodě je jedna z největších sbírek plynových lamp v Evropě. Atmosféru skutečné lvovské hospody doplňují výbuchy, záblesky, vůně plynu a tóny rockové hudby. Do restaurace vás navíc uvede průvodce s osvětlenou lucernou. U vchodu jsou různé skleněné válce plněné různobarevnými tekutinami – plynovým palivem. Před vchodem jsou i další věci spojené s palivem – kanystry, těžní věž… Když vejdete dovnitř vstupního baru, stejné prosklené nádoby s různobarevným obsahem jsou i zde. Vůně petroleje se opravdu nese celým objektem. Lampy jsou jak starodávné, moderní, tak i takové, za které by se nestyděl ani Džin z láhve.



Sedáme ke stolu a dáváme místní degustační set. Objeví se před námi 12 zkumavek, každá jiné barvy. Chuť se nedá popsat, v podstatě stačí názvy degustační vzorků na přiloženém jídelním lístku… To myslím mluví za vše…



Degustační set hrdinně zvládáme, nad některými zkumavkami se nám otáčí žaludek i panenky současně. Zapíjíme to pivem a sangrií. Také se dostavuje hlad po celém dni chůze. Dáváme si zde snad to nejlepší ukrajinské jídlo. Jinými slovy – pokud budete hledat stylový podnik, kde se za dobré peníze najíte i pobavíte, musíte rozhodně právě sem!



OPILÁ VIŠEŇ


Tento bar leží přímo v centru města, na linku. Prodává se zde takřka jiný sortiment – opilá višeň. Přirovnala bych to něco mezi griotkou a červeným s vařeným vínem. Mají to jak ve studené, tak i v horké verzi – to ale vyjde zbytečně draho. Servírují do nádherných sklenic, také do kelímku sebou. Můžete si zde koupit celé láhve toho tolik éru nebo i čokoládu s Opilou višní uvnitř. Poznává zde řada lidí, jak jinak – tenhle nápoj se pije opravdu skvělé a ještě více skvělé leze do hlavy. Ochutnávku rozhodně doporučuji! Pokud v sobě máte taneční potenciál, který jen potřebuje trošku probudit, jste na tom nejlepším možném místě…



DIANA AT RYNOK SQUARE OPEN AIR CAFE


Tak na tento podnik jsme narazili úplnou náhodou, a to tehdy, když jsme se vymotali od Opilé višně. Leží přímo na rynku. Přes den je to celkem nenápadná kavárna, která se však večer promění na taneční parket. Nejen že se zde předvádí pár “talentů” od Opilé višně, ale hlavně – tančí zde postarší elegantní a nádherně společensky a tanečně oblečené páry, které to umí opravdu roztočit. Radost pohledět, chvílemi nádhera, chvílemi dojetí… Trošku návrat v čase… Přihlouplý a šťastný melancholický úsměv na tváři, za který ale žádná višeň nemůže..



Stihli jsme toho podstatně více než je psáno, ale dochází energie... Tak alespoň obrazem..




DEN Č. 3 - LVOV


Po včerejším "tour de lvovské restaurace" se nám ráno nevstávalo úplně nejlépe…


BACZEWSKI RESTAURANT


Přesto jsme se donutili a natáhli budík na 6:45 hodinu ranní. Důvod byl jediný – vystát frontu hodinu před otvírací dobou před jednou z nejznámějších lvovských restaurací.



Restaurace Baczewski, která leží kousíček od našeho domu, je vyhlášena nejenom nádherným, takřka zámeckým interiérem a skvělou kuchyni, ale hlavně svými snídaněmi. Dočtete se o nich ve všech průvodcích. A důvod? V průvodcích je stále zmiňováno za 120 Kč, ale nyní již za 150 Kč, což je stále symbolická cena, zde dostanete hodinu a půl nepřetržitý luxusní snídaňový servis.



Do prostor této restaurace se pouští od 8 hod., ale věřte, že už před 7. hodinou zde stojí fronta. Ta fronta zde stojí až do 11 hod., kdy snídaně končí. Tyto snídaně jsou opravdu vyhlášené. Restaurace je nádherná, rozhodně doporučuji každému, kdo se do Lvova vypráví. Za zmíněných 150 Kč zde můžete hodinu a půl hodovat jak je libo. Nejen, že je zde mrak vybraných lahůdek přenádherně servírovaných, ale také zde hraje po celou dobu klavírista nádherné skladby a za zády máte v klecích papoušky. K menu, které je opravdu velkolepé, máte zdarma i skleničku šampaňského, vodky a kávu. Prostě je to velký zážitek!

Posilněni touto opravdu královskou snídani jsme vyrazili vstříc poslednímu dni ve Lvově.



První místo, kam jsme se rozhodli vyrazit, je asi 2,5 km od našeho ubytování vzdálený Lychakovský hřbitov. Tuto cestu jdeme pěšky, je nádherný slunečný den, ale norský radar varuje, že se to s odpolednem pokazí. Chceme proto využít každou chvilku, kterou si můžeme užívat babí léto… Navíc jdeme pěší tůru takovou, kterou jsme předchozí den nešli, tudíž objevujeme pořád nové a nové nádherné budovy, zajímavé restaurace, vjemy na ulici, které nás dostávají…


První místo, kam jdeme ale cíleně, je ARMÉNSKÁ KATEDRÁLA. To máme přímo za domem. Co dodat - nádhera!



Dále jdeme kolem nádherného kostela, dokonce nakoukneme dovnitř. Hned vedle něj je květinový trh a za ním nádherná tržnice. Kelímek malin za 30 hřeben nebo luxusní fík za 15… Nepřemýšlíme, bereme oboje. Posilnění zdravou svačinku pokračujeme dál.



VETERINÁRNÍ FAKULTA


Cesta nás vede kolem neuvěřitelné stavby. Vypadá jako nějaký kolos. Hádáme, o co se jedná. Opravdu nás překvapí, když zjistíme, že tato velkolepá majestátná budova je Veterinární fakulta. Ještě víc mě šokuje, že na tento takřka římský kolos navazuje čtyř kusí socialistický blok menší budov a následně ještě obrovská socialistická stavba. Všechno dohromady je ta jedna zmíněná veterinární fakulta. Hodně dlouho prohlížíme okolí. Opravdu impozantní stavba od a do Z.




LYCZAKOWSKI HŘBITOV


Po asi 0,5 hod. chůze přicházíme k branám hřbitova. Je to vůbec nejstarší historické nekropole v Evropě. Tento hřbitov je pohřebiště mnoha významných lidí z oblasti kultury, vědy a politiky, a to jak z Ukrajiny, tak i Polska. Podle jmen na náhrobcích bych snad i řekla, že více z Polska. A není divu. Lvov byl po mnoho let jedním z nejdůležitějších polských měst, takže řada Poláků, kteří byli vyznamenání pro vědu, kulturu, armádu… bylo pohřbeno právě na tomto hřbitově. Hřbitov má řadu náhrobků historické a umělecké hodnoty. Hroby zde zobrazují alegorické postavy a obrazy zesnulého, jsou zde také kaple, sloupy a obelisky v různých architektonických stylech. Hřbitov byl založen v roce 1786 a je dokonce starší než můj nejoblíbenější hřbitov v Paříži. Ten byl založen až v roce 1803. Je mi jasné, že návštěva metropolí spojená vždy s prohlídkou místního hřbitova, je tak trošku neobvyklá, ale já tahle místa prostě miluju. Hřbitov v Benátkách, hřbitov v Paříži, náš Vyšehrad… I hřbitov v Blansku mám moc ráda. Už jsem to kdysi zmiňovala, na těchto místech si člověk uvědomí opravdu podstatné věci. Navíc je zde vždycky nádherně - klid. Také lidé, kteří zde chodí s konvičkami, jsou úplně jiní, než lidé za branou hřbitova – spěchající, nervózní,… Podle průvodců je zde pohřbena celá řada významných osobností. Musím se přiznat – skoro nikoho neznám. To ale vůbec nevadí a hlavně – vůbec to nemění fakt, jak tento hřbitov působí.. To se nedá popsat, to musíte zažít.



Tento hřbitov, ostatně jako většina hřbitovů, má i své smutné období. Bylo to období po druhé světové válce, kdy polská populace Lvova, ta přeživší druhou světovou válku, byla násilně vysídlena. Právě na tomto hřbitově začaly nové pohřby, a to často na místě dřívějších hrobů. Hroby polských rodin tak byly zničeny. V současné době je hřbitov pro další pohřby uzavřen a má statut muzea. Nové pohřby mohou nastat jenom po obdržení zvláštního povolení, které vydává město. Na tomto hřbitově je pohřbeno téměř půl milionu lidí. Je zde hřbitov Obránců Lvova i hřbitov vojáků ukrajinské Haličské armády. Jsou zde také pohřbení vojáci ze Lvova, kteří zemřeli při střetech na východě země celkem nedávno... Musím říct, že právě při průchodu touto částí hřbitova s nespočtem náhrobků s fotografiemi opravdu mladých můžu, kteří všichni zemřeli v roce 2014, je mi opravdu smutno. Nejen smutno, ale je ve mě i zvláštní úzkostlivý pocit. 2014… Pořád si to říkám… Vždyť je to jak včera…



MUSEUM OF FOLK ARCHITECTURE - SKANZEN


Odcházíme ze hřbitova a jdeme další asi 2,5 km pěší chůze místnímu Skanzenu. Tento typ jsem dostala taktéž den nebo dva dny před cestou. Vůbec návštěvy nelituji. Je to přenádherný park uprostřed metropole. Je teda trošku bokem, ale dá se zde sem dostat chůzí úplně v pohodě. Park je obrovský. Když vystoupáte kopeček k branám, na jednu stranu vás čeká cestička k parku s různými aktivitami včetně ziplinu (ten byl ale v době naší návštěvy mimo provoz), na druhou stranu je cesta k právě zmíněnému skanzenu. Asi půl kilometrová procházka je odměněna vstupem do opravdu úchvatného místa. Vstupné je pouze 40 hřiven...



Chvíli mi přijde, že jsme zde úplně sami. Je vidět, že je pondělí, září… Sezona prostě skončila. Vzhledem k nádhernému prostředí a také k nádherné slunečné obloze nad náma si úplně živě představuji, jak to zde u musí žít vprostřed léta. Každopádně my jsme za samotu rádi. Procházíme všechny budovy skanzenu, staré domečky, ve kterých obyvatelé kdysi žili. Má to svoje kouzlo, obrovská romantika. Je zde také pár zvířátek, jako oslící, kačeny, prasátka… Takže pro mě naprosto boží místo. Přenádherný malebný rybníček uprostřed skanzenu, tedy starobylé vesničky, je dokonalé místo pro odpočinek. Ve skanzenu jsme asi dvě hodinky a jak říkám, opravdu relaxu čas.



Vracíme se opět pěší chůzí do města, a to hlavně z toho důvodu, že nám Google mapy vygooglily úplně jinou trasu, než po které jsme sem přišli. Jdeme pěšky protože už moc dobře víme, že Lvov, resp. každá jeho ulice, je unikát a nebereme tuto trasu tedy jako cestu z místa A do bodu B, ale jako další cestu plnou překvapení. A přesně tak to i bylo. Jdeme kolem několika nádherných chrámů a kostelů, do každého nakoukneme. Jméno si nepamatuji, už je to asi úplně jedno.



Přicházíme do města, resp. až k našemu ubytování. Trošku se při oblékneme, protože se ochladilo. Norský radar vážně nelhal. Řekla bych dokonce, že se z léta stal během 0,5 hod. pravý sychravý podzim. To nám ale nevadí, vyrážíme dál. Už nás čeká pouze návštěva loutkového divadla a poté opět pokračujeme po místních podnicích, kavárnách a restauracích, takže nepřízeň venkovního prostředí nám vůbec nevadí. Naopak, alespoň nemusíme litovat, že jsme zalezlí uvnitř různých objektů a budov.


LVIV REGIONAL ACADEMIC PUPPET THEATER


Loutkové divadlo máme také kousek od domu. Bohužel ale zjišťujeme, že se nejedná o žádné muzeum ani památku, do které jsou pořádány nějaké vstupy. Nicméně objekty otevřený a nikde nikdo, takže jdeme vzhůru. Potkáváme zřejmě nějakou paní uklízečku, je z nás docela překvapená, ale současně nám velice ochotně odemyká každé dveře a nechává nás za ně nakouknout. Jak říkám, na Ukrajině jsou lidé úplně jiní než u nás. U nás by nás stěžovali na dvě doby, co tam děláme…



MATUSYNI VAERENYKY


První naše gastro zastávka jsou Matusyni Varenyky , stylová venkovská hospůdka a hlavně typické ukrajinské jídlo. Ceny super, jen obsluha je samoobsluha. Určitě stojí za návštěvu.



LVIVSKA KOPALNYAKAVY


Další naprosto bezkonkurenční místo je kousek od Rynku kavárna spojená s obchůdkem a hlavně s podzemím, kde je rovněž malá stylová kavárna - kávový důl spojený s železnicí. Vchod z venku je nenápadný, o to víc nadchne budova, vstoupíte-li. Projdete malou kavárničkou do nespočtu dalších prostor...je zde i muzeum, které ale bylo v den naší návštěvy zavřené. Je zde několik místností - obchodu s prodejem všeho možného kolem kávy. Jak produktů z kávy, tak hrníčků, konviček, košilí a já nevím čeho ještě. Sešli jsme po schodech do podzemí, kde jsme byli rázem v úplně jiném světě. Opravdu starobylé podzemí... Dostali jsme na hlavu helmy a přes stylové koutky s restaurací došli ke stolku, který nám místní obsluha vybrala. Za 50 kaček místní speciální kafe bylo nádhernou tečkou. Nejen proto, že bylo luxusní na chuť, ale neskutečný zážitek, když nám naservírovali plechové hrníčky s bohatou pěnou zasypanou cukrem, který barman přežehl plynovou lampou. Samozřejmě si dal záležet a udělal několik akrobacií a ohňových efektů (v temném podzemním prostoru fakt hodně zážitek), takže jsme ....prostě "čuměli" jak puci s pusou dokořán. Celej kávovej dům nás stál víc jak hodinu času - naprosto skvěle stráveného času a "vstupné" bylo těch 50 Kč za to flambované kafe v podzemí.



LVIV HANDMADE CHOCOLATE


Aby nebylo zážitků málo, hned vedle kávy je Lviv Handmade Chocolate . Pětipatrová exkluzivní budova plná čokolády! Kavárničky, cukrárničky, obchůdečky, manufaktura, prostě nádhera! Zase hodinka utekla jako nic a já mám po vší té čoko hmotě snad o kilo víc.




MASOCH CAFE


Tak na tento podnik jsem byla opravdu zvědavá...Je pojmenován po místním rodákovi, Leopoldu von Sacher Masochovi. Kromě skvělého jídla vám zde jako bonus vypráskají kožich bičem.




KUMPEL


Dneska už ani jedinou kalorii, říkám si v duchu a to už vstupujeme do dveří místní pivovarské restaurace Kumpel... No jídlo si rozhodně nedám, i když vypadá božsky, ale pivní degustační set zkusím. Pivo nepiju, nechutná mi, ale tady ve Lvově mají spoustu druhů a mě prostě baví ochutnávat. Občas kápnu na vzorek podobný našim rádlerům a ten dám s chutí do dna. Tady tomu nebylo jinak... Takže 6 degustačních skleniček, milion dalších kalorií hore a jdeme dál.




Prý je čas na večeři. Docela se děsím, že má pevná vůle povolí, ale hrdinně hrneme na rynku po dalšího podzemí, resp. do středověké restaurace. Vypadá to tu opět neskutečně. Stylovka. Všude kámen, obsluha v kostýmech, středověké chodby, všechno ze dřeva a kamene...dokonce i trůn s korunou tu je. Příbory, tak to je zážitek - jak právě vyhrabané na nějakém archeologickém nalezišti. Víno i pivo v kamenných číších...tady si fakt nejde nedat pečený koleno a dva poháry vína. Záchod je taky obrovský zážitek, ale popsat se to nedá - to se musí odsedět.



Před půlnocí jsme i s kelímkem "opilé višně" doma jak na koni, balíme, dopíjíme zásoby vína z lednice a googlíme další letenky do Lvova....


DEN Č. 4


Budíček máme hodně brzský, bytná nás hodí na letiště za 150 hřiven (je to "majlant" (tedy na místní poměry), ale za to pohodlí to stojí, protože jsme tam přímo z ubytka za čtvrt hodiny a touto dobou stejně ještě MHD nejezdí). Na letišti trošku adrenalin, protože "část naší výpravy" nemůže stáhnout letenky... Nicméně nakonec stačil sprintík na přepážku wizz a s vytištěnými tikety nasedáme do letadla. Doma za 50 minut čistého letového času...



ROZPOČET:


  • letenka Bratislava - Lvov - Bratislava: 600 Kč

  • ubytování 3 noci/ osoba se snídaní: 900 Kč

  • doprava: celkem 120 Kč

  • jídlo, vstupné a ostatní: 2 600 Kč

Celkem tedy za 4 dny/3 noci na osobu s neskutečnou gastro palbou: 4 200 Kč.




ZÁVĚREM?


Miluju Ukrajinu... Kyjev mě dostal, Lvov dorazil.

Do Lvova si budu dělat každý rok výlet. Ne jeden, ale klidně pět. Jen tak - ne za "honičkou" alá CESTUJ za KAČKU, ale pro zasloužený odpočinek, za dobrým jídlem, skvělou opilou višní, luxusní čokoládou a kávou ožehlou plamenem, pár ranami bičem v Masoch restaurant, spánek v historickém centru města v domě s neuvěřitelným duchem historie v každém schodu, ale hlavně - za národem, který vás dojímá a inspiruje na každém kroku. Kdykoli budu u nás doma "vyhořelá", unavená, zklamaná z lidí...zajedu si do Lvova nabít baterky. Stačí totiž nasednou u letiště do trolejbusu a dát se do řeči s místním pánem na téma počasí v Česku. Koukat, jak mi pod očima běhají bankovky z jedné strany autobusu na druhou a vůbec - lidé jsou zde jak z jiného století. Dneska naší zemí hýbe strašně smutná zpráva. Umřel NÁŠ Kája.... Já se včera vrátila ze Lvova. Mám angínu jako trám. Jsem tedy dost na měkko a nad vším přemýšlím tak nějak ...víc. Ten náš pan BOŽSKÝ byl jako tito lidé. Mohl sebekrásněji zpívat, malovat.... Ale to nejvíc, co na něm bylo, bylo to, jak se choval. Elegance, nonšalantnost, gentlemanství, pokora, respekt ke všem okolo něj. Měl respekt všech generací, nebyl nikdo, kdo bych neměl rád. Komu se to v dnešní době podaří? Honíme se na "instáčích" a "fejsbůcích" všelijakými extravagancemi, dokonalostmi a originalitami, bohužel ale ještě víc hnidopišstvím, kritikou čehokoli, zesměšňováním druhých, ubližováním, výsměchem...za lajky, ale přitom ten největší počet "lajků" dostane člověk, který je ztělesněním pokory, skromnosti a dobroty. Nic nepředstírá, na nic si nehraje. Stejný případ je náš Jarda Jágr. Všichni ho milují, i kdyby jedl agro-kuřata 3x denně sedm dní v týdnu. Spojitost mezi těmito dvěma pány naprosto jasná. A víte co? Pokud budete chtít tohle - eleganci, skromnost, dobrotu a pokoru - zažít nejen u ojedinělých lidí, tak si zajeďte na Ukrajinu. Tady jsou takoví všichni.




42 zobrazení