Vyhledat

ZNOJEMSKO za KAČKU

Aktualizace: čvc 9

Nádherné historické město, nejoriginálnější (a pro mě už navždy nejkrásnější) kazatelna na světě, vin(n)á degustační bomba, zatopený lom s milionem pestrobarevných motýlů a vážek, pohádkový zámek a hlavně dech beroucí vyhlídky v NP Podyjí. No a to víno! Prostě Znojemsko.



TERMÍN:


26. - 28. červen 2020


PROČ ZNOJEMSKO?


Protože je víkend za dveřma, předpověď počasí hlásí slunečno a moje kamarádka Jolča je právě v tento termín "slaměná vdova". I když jsem původně pokukovala po rakouských jezerech, technický stav mého i Jolči auta shodně říkal: "Holky, dojezdová vzdálenost vhodná pro případnou odtahovku!"

Taky jsem za poslední dva víkendy, tedy 9 dní, proseděla v autě 3 200 km, což sice stálo za to v případě každé z předešlých cest, ale můj letitý zadek nad případnou další tisícovkou neplesal zrovna radostí.


Koukla jsem do mapy a zapřemýšlela nad kamarády doporučenými CZ cíli. Kroměříž, Český Krumlov a nebo Znojemsko? Ptám se Jolči, ale odpověď je jasná ještě před formulací otázky. My ten neVIN(N)Ý Jih prostě milujeme! Znojemsko těš se!




DOPRAVA


Samozřejmě i tentokrát šlo o roadtrip a auto vzala Jolča. Já se tedy (opět) zhostila role plánovače, navigátora, zpěvačky a číšnice v jedné osobě.


Ujely jsme zhruba 570 km (náklady na PHM do 500 Kč) a parkovné jsme za celou dobu platily pouze jednou (50 Kč u zámku).




UBYTOVÁNÍ


Původně jsme se chtěly kouknout na booking po příjezdu a vybrat něco last minut (řada ubytování v den příjezdu po 15 hodině snižuje ceny, někdy i víc než o polovinu), ale pro jistotu jsme se nachystaly i na level "za Kačku". Tedy spacáky a polštáře... Když jsem se dívala ve středu na booking, tak dopolední ceny za pokoj (z původně nejlevnější varianty 1200 Kč na jednu noc) klesly i na 800 Kč. To jsme si říkaly, že bychom asi vzaly. Jenže v pátek odpoledne po našem příjezdu se ceny místo očekávaného poklesu opět zvedly a nejlevnější ubytování s ne zcela motivujícím hodnocením 5,2 bylo za 1560 Kč pokoj. Takže bude auto-kemping.



K ubytování jsme si původně vybraly náměstí ve Znojmě, kde jsme po 17 hodině měly parkovné zdarma, a to až do 8 hodin následujícího rána. "Ubytko" jsme si nachystaly dokonale - včetně clony na čelní sklo, aby nám do apartmánu nikdo moc nenakukoval, nicméně po prohlídce města se vzrůstajícím počtem jak turistů a procházejících, tak i taxikářů a vůbe nečekaného ruchu centra města, jsme se shodly, že toto nebude zrovna ideální místo pro spánek.



Díky aplikaci park4night jsme našly parkoviště, kde je přenocování (narozdíl od náměstí - což byl další důvod pro změnu) povolené - přímo pod hradem na ulici Koželužská 45. Toto parkoviště doporučuju všema deseti! Máte zde nádhernou vyhlídku na řeku Dyji před sebou, za zády hradby, kostel, rotundu a nádhernej komín a vedle sebe základnu pro vodáky - loděnici a milou hospodu, kde si takřka v jakoukoli hodinu koupíte občerstvení všeho druhu.


Na parkovišti bylo v době našeho pobytu asi 5 karavanů, všechno rakouské SPZ. Ráno tak byl člověk i na "obyčejném parkovišti" jak v kempu - vařiče, snídaně, převlíkání vedle auta, pozdravy...




JÍDLO


Opět klasika - jídlo vlastní, nachystané dopředu. A protože se nám s Jolčou v Čechách osvědčil salát z čočky, řepy a jiné zeleniny, stejně tak hermelín na grilu - ani tentokrát nebyla naše hostina jiná. Já chystala hostinu, Jolča mrazila vodu. Dva pětilitrové barely a kopa dalších menších - vše namrazeno na led, poskládáno do dvou chladících tašek a mezi tím vším - samozřejmě Prosecco. Mimo hektolitrů namrazené vody (jak na pití, tak na případnou hygienu), taky káva, mlíčko (čti Jesenka :D ), cukřík (protože s tou dietou musím pozvolna), uzené mandle..





I přes teplotní třicítky jsme měly díky zmrazení vody na led a termotaškám opravdu po celý tropický víkend ledově studenou vodu k dispozici (v sobotu večer ještě s kousky ledu).



ITINERÁŘ:


DEN 1, pátek: BLANSKO - ZNOJMO


V pátek ráno mě budí šílená bouřka a neuvěřitelný liják! Na okna a parapety to buší jak rány z děla, na zahradě se mi vedle jezírka udělalo přírodní brouzdaliště, dojít k autu – skoro mi narostly plovací blány na nohou! No a odpoledne jedeme na trip s možným spánkem v autě.. Prostě skvělá vyhlídka…


Je 15:30 odpoledne a moje kamarádka Jolča mě vyzvedává v práci. Nebe šlo do sebe! Už ani sebemenší přeháňka, nebe modré zdobí něžné bílé nadýchané obláčky a teplo k nevydržení! Vypadá to, že našemu výletu počasí přece jen přeje. Možná až moc – s ohledem na nefunkční klimatizaci v autě mé spolujezdkyně..

Vyrážíme tedy s větrem ve vlasech (jinak bychom se v autě vznítily nebo rozpustily) vstříc dobrodružství.



První zastávka je neplánovaná, maková. Zrovna vzpomínáme na loňskou cestu na Jih s plánovanou zastávkou u levandulového pole. Když jsme tam dorazily, nebyl tam už ani trs. Tak jsme si tenkrát provoněly den ve slunečnicích a dodnes na ten výlet s úsměvem vzpomínáme. No a právě při té vzpomínce před námi dokonalá bílá kvetoucí políčka. Pokochat se krásou makového pole osobně - dotekem, nádechem, to je nutnost.



Pokračujeme v našem pojízdném krematoriu dále a po18 hodině zastavujeme v centru Znojma. Vyšlo to skvěle, právě od této hodiny se neplatí parkovné. Stojíme na náměstí, pár kroků na všechny strany ty nejdůležitější a nejkrásnější památky. A nejen to, ještě to vše zalité odpoledním rozjasňujícím sluncem. Procházíme městem, obdivujeme Radniční věž i nádherné uličky.



Chůze nás zavede až ke kostelu svatého Mikuláše. Musím říct, že krásnější kostel jsem dlouho neviděla. Obcházíme ho ze všech stran a žasneme. Taky fotíme! V hlavě mi přitom letí, jak zas budu hodinu promazávat tisíc stejných záběru… Jenže… Nejde si pomoct. Pohled z hradeb dolů taky nemá chybu. Hlavně na řeku Dyji a celé panorama Znojemské přehrady. No a protože je kostel otevřený a pro mě, byť ateistu, jsou kostely jedinou památkou, kam vždy ráda vstoupím, nakoukneme dovnitř i zde.

Původně románský kostel byl postaven na skalnatém ostrohu přímo proti Znojemskému hradu. Je zasvěcen svatému Mikuláši, tedy patronu kupců.



Kostel je nádherný, vyzdobený jak na svatbu. Možná tam opravdu následující den nějaká má být. Nádherné varhany, nádherné malby,… nádherné všechno, jak už to v kostelech bývá.


No a pak to vidím! Něco, co mi opravdu na chvíli vezme dech. Myslím, že víc neuvěřitelnou a originální, taky krásnou a pro mě osobně nezapomenutelnou kazatelnu, jsem ještě nikdy neviděla! Tahle barokní kazatelna má tvar a vzhled zeměkoule. Jsou na ní zlatem vyznačené světadíly a vůbec - připomíná globus. Globus mě pokaždé dojme, a ani tady to není jinak. Je to deja vu! Karma. Nevím. Možná znamení. Koukám na tu “světovou” kazatelnu a vím, že cestování je prostě kus mého já. Cestuji po světě jak to jen jde, a když to chvíli fakt nejde a musím výletovat po rodné hroudě, ten svět mi někdo pošle v celé své kráse. Do Znojma!



Vycházíme z kostela a koukáme na zídku, na níž shlíží na chodce dolů anděl. Tady v tom Znojmě je všechno zvláštní. A vyjímečný!



Projdeme se na nádvoří pivovaru, za nímž je románská Rotunda svaté Kateřiny. Jedná se o jedinečnou stavbu, která je jediná zcela dochovaná památka přemyslovského hradu ve Znojmě. Do rotundy je možný i vstup, nicméně poslední prohlídka je v 16:45 hod. Takže jdeme pozdě. Vůbec nevadí, podobné objekty mám stejně nejraději pohledem z venku.

Jinak zajímavostí této rotundy je fakt, že jsou klimatické podmínky uvnitř rotundy nepřetržitě sledovány systémem senzorů teplot, vlhkosti a světla. Právě na základě vyhodnocení naměřených hodnot je vstup do rotundy regulován. Pokud je deštivé počasí, je vstup do objektu zakázán.



Rotunda je součástí hradního komplexu Znojemského hradu. Po době své největší slávy hrad spíše chátral a byl využíván čistě prakticky. Nejdříve jako kasárna a vojenský špitál, později jako pivovar a muzeum.



Po procházce po hradbách sedáme na zeď hradeb. Je zde malá kavárna – vinárna, ale většina lidí sedí všude možně venku. Na hradbách, na travnaté ploše, na lavičkách a různých odpočívadle. Dneska je opravdu hezký podvečer a je škoda sedět kdekoliv jinde. Ani my to necítíme jinak. Vybaveny piknikovou dekou, řepným salátem a dvěmi lahvemi ledově vychlazeného Prosecca, usedáme na zídku. Pohled před námi nejde slovy popsat. Prostě krása všech krás! Kostel svatého Mikuláše před námi, Znojemská přehrada pod námi, vymetená modrá obloha s bílými obláčky, a to vše osvíceno zapadajícím sluncem. Vůbec mi to přijde magické. Svatý Mikuláš (stejně jako můj syn) přede mnou, rotunda svaté Kateřiny za mnou, v kostele kazatelna ve tvaru zeměkoule a v pivovaru, kde sedíme, neuvěřitelná vinotéka…No a vedle mě je moje druhé já, Jolana. Sedím na té zídce, srkám Prosecco a prolítne mi hlavou, že mám teď vedle sebe vlastně všechno to, co mám ráda. Když né osobně, tak alespoň symbolicky.


A tak na té zídce sedíme do 23 hod., kdy nás vyžene do našeho “apartmánu na parkovišti” zima. Probíráme všechny naše cesty, minulé i budoucí, diskutujeme o životě a vůbec – užíváme nádherného večera ve Znojmě a starého známého “spolu”.



Cesta k parkovišti je z kopce dolů, takže opravdu chvilka. Nicméně máme ještě žízeň a vůbec není dobré usínat v autě při plném vědomí. To je pak každá nerovnost cítit mnohem víc. Zajdeme tedy ještě do kempu, kde zpívají vodáci a je zde i poslední otevřená hospoda/ stánek. Kupujeme jediné víno v nabídce - víno s ještěrkou (které je - už dnes určitě né náhodou - moje nejoblíbenější) a sypeme na náš “hotel”. Super den to byl!






DEN 2, sobota: ZNOJMO - VRANOV NAD DYJÍ - ZNOJMO


Probuzení na parkovišti je opravdu jako v kempu. Ze všech karavanů se postupně klubou nájemníci, parkoviště se mění na polní kuchyni, místy i sprchu a převlékárnu z cestovních pyžam do civilu. U našeho “apartmá” to není jinak! Nic neosvěží víc, než ledově vychlazená voda! Přesně tu máme takřka v hektolitrech v chladících taškách. Kry v ní ještě plavou, takže dokonalý refresh takhle po ránu.



Jdeme se za bílého dne kousek projít podél řeky Dyje. Vidíme vodácký kemp, loděnici, ale také impozantní komín, který je ozdoben jakýmisi postavičkami. Přesně těch jsem se v noci lekla, vypadaly jako skuteční lidé.



Také nakoukneme přes plot muzea motorismu. Dnes se sem bohužel z časových důvodů nedostaneme (ještě je zavřeno), ale až sem pojedu příště, určitě toto místo nevynechám. Už jen zahrádka a vstup vypadají lákavě.




Je 8 hod. ráno, nasedáme do auta a vyrážíme do národního parku Podyjí. Je to ani ne půl hodinka jízdy (10 km) a jsme zde. V plánu mám jednu konkrétní vyhlídku..



Tou vyhlídkou je Sealsfieldův kámen. Podle dostupných zdrojů je to jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst v celém Národním parku Podyjí. Jiné vyhlídky jsem zde sice neviděla, ale naprosto se s tímto názorem ztotožňuji! Krásnější pohled už jsem před sebou dlouho neměla.



Vyhlídka leží vysoko nad zákrutou řeky Dyje, a to na monumentální skalní stěně. Své jméno dostala po místním spisovateli, rodákovi z obce Popice. Ten zde trávil čas - meditoval. K této vyhlídce vede zeleně značená cesta. Terén je nenáročný, zhruba 4 kilometry chůze. To, co nás docela pobavilo, bylo množství aut zaparkovaných na místě, kde nám Google mapy ukončily auto trasu. Hned jsme si řekly, že jsme určitě správně... toto značí jasný turistický cíl!



Ovšem tito lidé vůbec nešli na vyhlídku. Všechno to byli sběrači hub. Proti nám tak chodili lidé s košíky po okraj plnými hub! I my, a to jsme šly čistě po cestičce, jsme cestou viděly tolik babek, hříbků a bedlí, že z toho přecházel zrak. Prostě houbařský sen!



Ranní obloha byla podmračená a dusno nás cestou k vyhlídce trochu potrápilo. Nicméně ten výhled v cíli za to rozhodně stál! Boží podîvaná! Bylo tam naprosté ticho, nikde ani noha. Jenom my a dokonale zelený svět pod námi. Koukla jsem na první fotku zátoky Dyje v zeleném údolí a musím říct, že přesně tomuto záběru říkám “fotka plná kyslíku”. Zdržely jsme se asi 0,5 hod. a pak se vydaly na cestu zpátky k autu.



Počasí se proměnilo, udělal se dočista tropický den. Posunuly jsme se dále do Vranova nad Dyjí.


Nejprve jsme se pokochaly pohledem na zámek Vranov nad Dyjí z mostu, konkrétně z Vyhlídky zamilovaných.


Musím říct, že dívat se na nádherný zámek skrz “dalekohled” ze zámečků, bylo magické.



Poté jsme zastavili na posledním možném parkovišti. Zde se bohužel placení parkovného nevyhnete. 50 Kč ale není taková tragédie. Větší tragédie je to, že zde nelze platit platební kartou..



Výšlap v zámku jsme si daly lesní stezkou, to byla opravdu kruťárna! Kor v tom dusnu a vedru. Nakonec jsme to ale zvládly a odměnou nám bylo nádvoří krásné jako z pohádky. Zdržely jsme se jenom chvíli, pokochaly jsme se vyhlídkou. Do zámku se nám ani jedné nechtělo a navíc se začalo nádvoří plnit svatebčany. To je záležitost, u které ani jedna nemusíme asistovat.



Jelikož se teploty opravdu přehouply přes 30°, místo dalšího prozkoumávání Národního parku Podyjí jsme zvolily pláž. Jakou jinou, než právě tu Vranovskou.



Opět zhruba 10 min. jízdy a jsme tam. Parkujeme nad kempem u Vranovské pláže. Vypadá to, že vstup do kempu je pouze pro hosty, tak jdeme podél kempu na veřejnou pláž. Je zde podstatně méně lidí, ale také blízkost loděnice. Nakonec zjišťujeme, že veřejná a kempová pláž jsou normálně průchozí, tak se přesunujeme do sousedství. Voda je docela studená a hlavně – slušný "bahnitý rybník". Taky docela špinavá, nebudu to moc přikrášlovat. Nicméně nám právě ta studená voda po přehřátí v autě přijde vhod a nějaké bahínko a zakalená hladina nám jsou v tuhle chvíli fuk. Ve vodě jsme skoro pořád, teploty vzduchu nedovolují jinak. Zhruba do 15 hod. odpoledne bylo na pláži snesitelné množství lidí, v pozdějších hodinách už to tam vypadalo jak v Chorvatsku před covidem.



Původně jsme plánovaly odjezd tak, abychom byly kolem 15. hodiny zpátky ve Znojmě. Chtěly jsme stihnout poslední vstup do Znojemského podzemí, což bylo v 15:45 hod. Toto podzemí jsem měla doporučené jako skvělý zážitek a musím uznat, že mě velice mile překvapila i cena (okolo 100 Kč). Jsou zde 3 různé adrenalinové trasy, popis na internetu slibuje opravdu zážitky k nezaplacení.


Nicméně se blíží 15. hodina odpoledne, vzduch nehnutě stojí a ani mravenci a mušky už v tom vedru nelezou, nelítají a nese.ou nás. Myslím, že teploty atakují 40° ve stínu a my se shodujeme na tom, že jinde, než ve vodě nebo u ní čas trávit opravdu nechceme. Rušíme podzemí, které jsem měla telefonicky zarezervované a pokračujeme v plážování.



Nakonec se ale, po kvalitní sprše v kempu, stejně do Znojma vracíme, a to přímo do našeho "kempu" na parkovišti. Zde proběhne obrovská hostina – konečně došlo na gril a grilovaný hermelín. Sklidíme za to obrovské pochvaly kolemjdoucích a ostatních "ubytovaných", hodně lidí jednorázový gril vůbec nezná. Dojíme řepný salát, poklidíme saky paky a hrneme na hradby! Dnes máme zamluvený vstup na degustaci do Enotéky na 19:00 hodin a přesně v tento čas držíme kliku podniku v ruce!



Enotéka...


Tak o tomto podniku jsem nikdy neslyšela, což je snad na nalískání si! Kdyby ano, tak jsem tu dnes po sté!





Co je ENOTÉKA?


Ráj! Nebe! Zázrak! Skvělej nápad! Odměna! Radost! No a taky největší degustační místnost se systémem By the Glass v České republice.



Enotéka s designovou kavárnu se nachází v historickém centru města Znojma v areálu znojemského pivovaru. Což je docela vtipný - vinotéka v pivovaru. Nabízí nejen super moderní, čisté a krásné prostřední interiéru, ale i úchvatné výhledy na historické Znojmo, kostel sv. Mikuláše a údolí řeky Dyje z venkovního posezení/stání. V Enotéce lze ochutnat 120 vzorků vína od předních vinařů znojemské vinařské podoblasti. Vína jsou zde uchovávána v ochranné atmosféře systémem By the Glass®. Tento systém zároveň umožňuje samoobslužný prodej vín.



V praxi to vypadá tak, že si zaplatíte zálohu za čipovou kartu (50 Kč, zálohu vám po skončení vaší degustace vrátí), taky zálohu za sklenici na víno (50 Kč, taktéž vratná) a pak si nabijete libovolnou částku dělitelnu 100 Kč (tedy 100, 200, 500...). Pokud celou částku nevyčerpáte (nepropijete), při vrácení zálohy za kartu a sklenice vám vrátí i tuto zbylou sumu. Takže nešetřte! :)


Máte čipovou kartu, sklenici, zamluvené místo v interiéru (nebo si stoupnete k některému sudu uvnitř degustačního sálu na stojáka, popřípadě venku u zídky) a degustujete podle libosti.


O každém vzorku se dočtete v materiálech na stolech/sudech základní informace - druh vína, podíl cukru, kyselin ....a pak si zvolíte jednu ze tří množstevních variant vzorku, přičemž nejvíce je jedna decka. Cena za decku se pohybuje okolo 30 - 40 Kč, cena za nejmenší degustační vzorek pak 8 - 16 Kč. Až vás přestane bavit zkoušet nebo se prostě jen do některého vzorku zamilujete, natočíte si decku nebo klidně rovnou dvě po sobě a vyberete si místo, kde si ji jaksepatří vychutnáte.



Enotéka zavírá ve 23 hodin a my jsme si za tu dobu užily skvělej večer v té nejlepší společnosti. A nejen té vinné...



Osobně musím říct, že tohle byl pro mě opravdu zážitek nad zážitky a hned jak budu mít volný víkend, zopakuji. Tohle kdyby bylo v Blansku...! Nebo aspoň v Brně! :)



V nabídce kavárny jsou výběrové kávy z produkce Jihočeské pražírny NEBE-SKY, taky dezerty, čokolády, sýry a drobné občerstvení především z lokální produkce. the Glass.



DEN 3, neděle: ZNOJMO - MAŠOVICKÝ LOM - BOŘITOV


Ráno nás probouzí neskutečné vedro už kolem sedmé hodiny. Chtěly jsme vylézt na Radniční věž, ale do 9 hodin, kdy otvírají, čekat nebudeme. To je jasný. Radniční věž už jsem kdysi vylezla a taky tu určitě bude za dva tři týdny, až si tento trip zopakuji, že.


Vyrážíme k Mašovickému lomu!


Mašovický lom je místo, o kterém jsem před cestou neslyšela. A to mám lomy nejen ráda, ale taky slušně v malíku. Třeba ten v Mikulově navštěvuji pravidelně!



V tomto případě se jedná o bývalý kamenolom, ve kterém byla v roce 1999 ukončena těžba. Lokalita v těsném sousedství Národního parku Podyjí se jevila jako perspektivní pro rozšíření cenných rostlinných a živočišných druhů. Zatopením těžební jámy vzniklo jezero s atraktivními skalními stěnami a navazující plochy byly ponechány spontánní obnově. Záměr získal ocenění také v mezinárodní soutěži o nejlepší projekty v oblasti udržitelného rozvoje. Lom odkoupila soukromá osoba, která dále respektuje a podporuje význam kamenolomu pro ochranu přírody.



Úspěšnou a citlivou rekultivací zde vznikly příznivé podmínky pro výskyt a rozšíření cenných rostlinných a živočišných druhů, především pak čolka dravého. Lom v Mašovicích představuje v současnosti jednu z nejvýznamnějších lokalit tohoto druhu v České republice a byl registrován jako Evropsky významná lokalita národního seznamu Natura 2000, s čolkem dravým jako předmětem ochrany.



V lomu a jeho okolí lze narazit i na další vzácné a ohrožené živočichy vázané na biotop mokřadu a přechodně podmáčených a narušovaných ploch. Žije zde také čolek obecný, skokan štíhlý, ještěrka obecná, blatnice skvrnitá nebo kuňka ohnivá. V průzračné vodě lomu je i rak říční a překvapivým zjištěním bylo prokázání výskytu kriticky ohrožené ještěrky zelené (Lacerta viridis). Tu osobně miluju, protože je ikonou jedné řady Znojemských vín! A kdo nepil víno s ještěrkou - měl by zkusit. Letos mají i edici se skokanem a mě až tady u lomu a čtení informační tabule dochází, jak je vše propojené. No asi toto víno začnu pít ještě víc - jestli tím mohu skokany a ještěrky zelené nějak podpořit.. :)



Jinak za sebe musím říct, že tento lom mě dostal úplně jiným živočišným druhem! Je zde neskutenčé množství pestrobarevných motýlů a stejně tak vážek! Byla jsem v Kostarice, která je v tomto směru na přední příčce, ale tady jsem mohla říct jediné - v celé Kostarice není tolik motýlů a vážek jako zde! Fialové, tyrkysové, tmavě modré, zelené...Nádhera! To si sednete na kámen částečně ve vodě a hodinu jen koukáte na ten cvrkot vedle sebe...



No a ve vodě je mrak rybiček! Někteří okouni, kteří se přiblíží takřka na dotek, mají i 30 cm. No a pak si vlezete do vody, s telefonem v ruce, protože ten růžovej zázrak na vodní hladině musíte vyfotit, a kamarádka naprosto klidně pronese: "Co to vedle tebe plave?". Otočíte se a před váma se na vodní hladině kroutí had. Jako i když všichni tvrdili, že jde o užovku, když v tý vodě stojíte, přijde vám to jako anakonda!!! Měla jsem co dělat, abych neřvala jak malá u zubaře a aby mi telefon nevypadl z ruky. Každopádně tu růžovou a bílou nádheru jsem odfotit stihla...


...krásnější lekníny jsem snad neviděla!



No a tak jsem si tu lebedily do odpopledních hodin, po nichž nás čekal návrat do reality. Konec zvonec, boží to bylo!



ROZPOČET


  • doprava: 275 Kč/os (PHM 270 km - 500 Kč/ auto, parkovné u hradu 50 Kč)

  • ubytování: 0 Kč

  • jídlo, pití: 250 Kč/osoba

  • degustace Enotéka 300 Kč/os

Kompletní náklady na třídenní výlet do Znojma a okolí 825 Kč/osoba.




ZÁVĚREM?


Tak tahle cesta byla přesně taková, jak jsem věřila. Báječná, dokonalá, dokonale za Kačku, dokonale vybarvená (nejen živočišnými druhy a vymetenou oblohou, ale i barvou našich těl v závěru).


Když v životě potkáte parťáka, kterej za Vás dokončuje věty, čte vám myšlenky, myslí stejně a jakoukoli improvizaci a změnu cesty vítá s nadšením, protože mu z duše mluvíte, držte se ho. Ja to dar. Právě tohle jsou totiž cesty na které se nikdy nezapomíná! A že jsme spolu na té zídce u rotundy měly na co vzpomínat!


Za sebe bych z celého výletu nejvíc vyzdvihla kazatelnu v kostele sv. Mikuláše, protože to každej, kdo má cestování v krvi, prostě musí vidět! Potom vyhlídku v NP Podyjí, protože ty fotky plné kyslíku jsou nic proti tomu tam stát face to face a všechen ten kyslík nasávat s každým nádechem! No a pak ta Enotéka, protože to byl opravdu zážitek 1A - přitom cenově nijak drahý (srovnám-li s řízenými degustacemi, na které pravidelně chodím). Ze všeho nejvíc se mi v Enotéce líbí jejich politika - to, že zde nabízí vyloženě vína regionu, žádná jiná. No a Mašovický lom sice není ideálka na rekreaci - pokud nepřijdete brzo ráno jako my, kdy máte lom pro sebe a vyberete si ten nejlepší flek, pak už toho místa moc nezbývá. Za to koupání v průzračné vodě a všechna ta fauna kolem - ta je jedinečná.


Tenhle trip nemá chybu a já se těším na další "zídku", ať už někde v ČR nebo třeba v Athénách, kde si na všechna tato místa a zážitky s tím spojené spolu vzpomeneme.