Vyhledat

GDAŇSK za ZAČKU

Aktualizováno: 3. zář 2020

Hanzovní pestrobarevné domečky, bílé písečné pláže a tyrkysové moře s teplotou ledové kávy, boží "za Kačku" jídlo a neskutečné muzeum II. světové války. Prostě Gdaňsk. Polskej Karibik dostupnej za pár korun Flixbusem!





TERMÍN:


21. - 25.8.2020


PROČ POLSKO - GDAŇSK?


Tak původně Polsko v plánu vůbec nebylo. V plánu byly Athény! Jenomže člověk míní, semafor mění. A ten athénský, resp. řecký, se pro nás, české občany, zhruba týden před mým plánovaným odletem rozsvítil do červených barev. Tedy povinný Covid test před příletem do Řecka. Musím říct, že raději nechám propadnout letenku za 550 Kč, než si dělat dobrovolně test. Nejde mi jen o cenu testu, ale hlavně o skutečnost, že by mi mohli třeba opravdu vrátit pozitivní výsledek. Ne že bych se cítila nemocně nebo pozitivně, což jsou mimochodem dvě naprosto rozdílná slova a pojmy, ale jak všichni víme, testy nejsou moc spolehlivé obecně. Rozhodně by pro mě bylo horší jak vynaložené 2 000 Kč mít černé na bílém, že jsem Covid pozitivní. Tím bych zřejmě dolétala. Osobně je mi jedno, jestli pozitivní v tomto směru jsem nebo ne, pro mě pozitivita není nemoc a já se až na spáleninu na noze od skútru a puchýře po této cestě cítím zdravá. Jenže není to tak dlouho, co pozitivní covid test vyšel i ananasu a maracuji, jak nás hbitě informovaly novinky na Seznamu. Přesně v ten moment jsem přestala všechny další covid články číst. Přesně v ten moment zmizelo téma Covid z mého života. No a úplně stejně to má moje kamarádka Jíťa. I když se těšila stejně jako já, v tomto jsme se shodly okamžitě - Řecko rušíme.


S odkladem Řecka musíme najít jiný cíl. V tu chvíli si vzpomenu na něco, o čem už mluvím minimálně 3 roky a stále jsem nebyla schopná si toto přání realizovat. Je to totiž “obyčejné” polské moře. Je to Balt. Je to Gdaňsk a okolí. Je to jedno konkrétní místo tam, které ve mě právě před třemi lety, kdy bylo postaveno a otevřeno veřejnosti, vyvolalo ten největší záchvěv “tam musím”! Taky se přiznám, že z Polska znám na vlastní žabky akorát polskou stranu Sněžky, jinak je to pro mě země nepolíbená. Je to dost ostuda, když vezmu, jak je blízko a jak snadno je dostupná.


Takže je předposlední srpnový víkend, tedy ideální doba, kdy si to baltské moře zkusit aspoň na pár vteřin zažít. Plán by byl, Jíťa souhlasí.


Semaforový folklor: po zakoupení cesty do Polska, tedy dva dny po prohlášení nutnosti Covid testu do Řecka, byl semafor opět upraven a podmínka Covid testu do Řecka byla zrušena. Je to stejně sranda v tom dnešním postapokalyptickém světě. Opravdu se nedivím, že to hodně lidí od cestování odradí. Zmatky nad zmatky. Každopádně my dvě s Jíťou máme jasno. I když můžeme letět do Řecka, volíme Polsko. Jen pár nakouknutí do map a Gdaňsk byla láska na první pohled.




CESTA DO GDAŇSKU


Koukám na své oblíbené nízkonákladové letecké spojení a zjišťuji, že z České republiky do Gdaňsku nic neletí. WizzAir nenabízí lety ani z Vídně, Ryanair ano, ale bohužel v našem termínu je nejlevnější letenka za 1750 Kč. To je trošku hodně, říkám si. Plus cesta do/z Vídně, tedy plus 600 Kč na hlavu.


Další varianta, která se nabízí, je cesta autem. Bohužel, Jíťa neřídí a já se na těch 14 hodin za volantem opravdu necítím. Ostatně mám problém dojet do 20 km vzdáleného Brna, že… A navíc – tak dlouho si odpírat skleničku vína – to by mě snad zabilo! Vůbec nemluvím o svém Knightovi. To auto je sice Bůh, o tom žádná, ale tahle cesta by byla asi jeho poslední… A pohřbít Rumuna v Polsku, to by bylo faux pas! Klakson už mu netroubí, klimatizace neklimuje, zvuky z pod kapoty a okolí motoru už nejde přehlušit ani rádiem na plný pecky…prostě terminální stav… Jako budiž mu jednou země lehká, ale ta naše - česká země. Doprava autem je tedy vyloučená.


A pak si vzpomenu na veřejnou dopravu. Googlím nejlevnější možné spojení a je to tady! Jízdenka přímo z Brna, a to až do Gdaňsku, v našem volném termínu, a ještě za docela slušnou cenu - to je FLIXBUS.



Přesně zde koupíme za 598 Kč jízdenku z Brna do Gdaňsku, délka cesty 13 hodin a 25 minut, s jedním přestupem (stejné nádraží), odjezd ve čtvrtek v 18:30 a příjezd do Gdaňsku v 7:55 v pátek ráno. Žádné další zbytečné náklady (za přesun z Brna do Prahy nebo do Vídně, tedy v našem případě ušetřeno 300 Kč na osobu, také ušetřeno za jednu noc v autobuse). Příjezd do Gdaňsku máme tak brzo ráno, že na město bude prakticky celý den! A noc :) Dokonalé!


Návrat zpátky volíme v pondělí, a to ve 21:30 hodin, abychom opět celý den využily naplno a stejně jako při příjezdu - ušetřily za noc. Jízdenka za 548 Kč – opět nádhera!

Celková cena zpáteční cesty, a to naprosto pohodlně s třemi cestovními lahvinkami Prosecca přímo z Brna, žádné přesuny, řízení, starosti a taky žádné strachy stran leteckých limitu zavazadel - vychází na 1 146 Kč na osobu. Mimochodem, Pražáci to mají ještě levnější – jízdenka v jednom směru se dá koupit i za 399 Kč, takže za 798 Kč zpáteční cesta.


No a pro mě je přede mnou spolu se za koupenou jízdenku autobusem opět další výzva! Tou výzvou je cesta autobusem, která mě dřív ani nenapadla, ale která vlastně po přihlédnutí k faktům nemusí být marná. Navíc se naprosto ztotožňuje s režimem ZA KAČKU.


Jo a ty fakta jsou následující:


  • CENA letecky: letenky 1 750 Kč + 600 jízdenky Brno - Vídeň - Brno, tedy 2 350 Kč X autobusem: 1 146 Kč =) ROZDÍL: BUSEM O POLOVINU MÉNĚ


  • DOBA NA CESTĚ letecky: v 8:30 z Brna do Vídně, v 18:15 Gdaňsk = 11 hodin a 45 minut X doba na cestě busem: 13 hodin a 25 minut =) ROZDÍL MINIMÁLNÍ


  • při příletu do Gdaňsku - další náklady (a čas) na přesun z letiště do centra, při cestě busem - vystoupíte přímo v centru


  • no a v neposlední řadě - narozdíl od letadla - v autobuse dobijete telefon, připojíte se na zdarma na zelenou wifi, narovnáte záda + obkouknete město Katowice (odkud to mimochodem taky slušně lítá do všech světových stran) při dvouhodinové zastávce



DOPRAVA V POLSKU


Dopravu v zemi jsme řešily využitím veřejné dopravy – vlak především, taky tramvaj a autobus. Všechno dostupné, levné a hlavně - přesné odjezdy dle jízdní řádů.

  • vlak Gdaňsk - Malbork - Gdaňsk: 144 Kč

  • vlak Gdaňsk - Gdyně - Gdaňsk: 80 Kč

  • Vlak Gdyně - Hel - Gdyně: 196 Kč

  • jízdenka MHD na 1 hodinu jízdy s libovolnými přestupy: 2,2 zlaťáku, tedy 14 Kč (využity 2 ks)



Postřehy:


1/ Budete-li cestovat vlakem, jsou rozdílné ceny na jedné cestě podle typu vlaku, a to až trojnásobné! Vybírejte regionální vlaky - jsou levnější a rozhodně ne výrazně pomalejší.

2/ Budete-li nakupovat jízdenku před odjezdem vlaku, nečekejte, že fronta o třech lidech bude odbavena během 5 minut a vy stihnete vlak, co vám jede za deset minut… Na jednoho člověka počítejte asi 8 minut :D Tisk jízdenek a vůbec systém zadávání ze strany prodejců polských drah je naprosto dokonalou zkouškou asertivity!

3/ Jízdenka na MHD se označuje v autobuse, platí hodinu, lze přestupovat. Koupíte ji buď v trafice nebo v automatu na některých zastávkách (červený automat, platba možná jak cash, tak kartou). Nekoupíte ji ale u pláže a u řidiče bez zlaťáků taky nezaplatíte - my jely na černo, ale s ohledem na cenu je to zbytečnost. Kupte o jednu dvě jízdenky navíc, nikdy nevíte…

4/ V MHD je v Polsku povinná rouška, my ji neměly ani vteřinu, nikdo se na vás ani nepodívá - naopak, postupně ji sundá celý vagón..

5/ V autobuse vedle turniketu na označení jízdenek mají USB pro nabíjení telefonu - BOŽÍ!!






UBYTOVÁNÍ V POLSKU


Ubytování jsme zamlouvaly přes booking vždy jeden den dopředu. Jednak jsme byli vytrestány rezervací ubytování v Athénách s týdenním předstihem, také jsme měnily cestovní plán ze dne na den. Ceny ubytování byly okolo 500 Kč za noc, vyhýbaly jsme se smíšeným společným pokojům - tedy vždy samostatný dvojlůžkový pokoj. Samozřejmě dražší bylo ubytování v pátek a v sobotu večer, naopak cena z neděle na pondělí byla suverénně nejlevnější. To reflektuje návštěvnost města – o víkendu se sem sjíždí opravdu kdekdo!


Bydlely jsme 2 noci v Gdaňsku a 1 noc v Gdyni. Pohledem zpátky bych nyní volila ubytování pouze v Gdaňsku, tedy bez zbytečných přesunů, odkud se lze kamkoliv bez problémů a levně připravit vlakem. Gdyni bych zcela vypustila.


Nejlepší ubytování, které jsme během našeho pobytu měly, které doporučuji všema deseti a kde se ubytuji příště, až se sem vypravím, to je: Hostel Universus . Pokud si zarezervujete víc dopředu, dá se noc sehnat za 330 Kč/osoba. Ubytování je na samém kraji centra města, za vstupní branou do této historické nádhery. Současně ale na straně, která je nejblíže k vlakovému autobusovému nádraží. Umožní vám zde nechat zavazadla prakticky nonstop, v našem případě hned od rána, přičemž check in je až od 14 hod. Stejně tak při odjezdu, kdy jsme se od ubytovaly v 10 dopoledne, jsme mohly zázemí tohoto hostelu využívat do 21 hod. večer, včetně úžasných pohovek ve společenské místnosti, kuchyně, sprch… Jedním slovem dokonalost. V kuchyni je nejen kompletní zázemí, ale k dispozici zdarma káva, cukr, čaj. Všechny recepční, které jsme zde za ty dva dny potkaly, byly neskutečně ochotné a milé. Pro mě jeden z nejpříjemnějších vjemů z tohoto města.


Jinak pro mě ještě jedno velké poučení. Raději si budu rezervovat ubytování v hostelu, dokonce i v nějakém společném sdíleném pokoji, kde je nonstop otevřená recepce, než apartmán nějakého soukromého hostitele, který žádnou recepci nemá. Říkala jsem si to už několikrát, ale nyní – v Gdyni – jsem si to slíbila už jednou provždy. Hledat o půlnoci ubytování, které je špatně označené a nemoci se dovolat hostiteli, přičemž máte ubytování zaplacené, to je fakt zbytečnost.


... Hostel Universus


JÍDLO V POLSKU


Tak tohle je kapitola sama pro sebe! Myslím, že by šlo napsat cestopis ryze o jídle. A rozhodně by nebyl kratší, než všechny mé standardní. Jinými slovy – v Polsku jsme jedly jako už dlouho ne. Vlastně mi to dost připomínalo Lvov. Kdo má rád i tuhle část cestování, tedy gastronomii, komu záleží na rozpočtu, ten ať jede do Gdaňsku! Jídlo na každém rohu, jedna větší dobrota než druhá a ceny stejné jako u nás.


Z mých nejlepších zážitků vedou žebra za 298 Kč v restauraci Velkopopovického Kozla hned za vstupem branou do historické části města.



Luxusní je restaurace STEAKOWNIA, na opačném konci středu města, kde si Jíťa dala burger snů a já za stovku luxusní tatarák!


No a to, co musí zažít každej, to je MLÍČŇÁK! Resp. mléčný bar. Připomnělo mi to kombinaci zašlé slávy mlíčňáků z dob komunistických řízlou restaurací Ikea. Rychlé odbavení, náhledové talíře, super ceny, super porce, jídlo naprosto luxusní. Prošly jsme dva bary a doporučuji tento: Stagiewna Bar mleczny.



Na ostrově Hel vás dojme pohled na ceduli ČESKÉ PIVO za 9 Kč. Ovšem ceny už české nejsou, takže 56 kaček :D


Ale jinak je Hel cenově bezkonkurenční, jídlo si zde dáte za 120 Kč a tím jídlem je třeba luxusní porce lososa.

Vůbec jsou tu ryby na každém kroku, hlavně udírny plné ryb..



Naprostý strop a hlavně emotivní tečkou je pro mě bar WIŠNIEWSKI. Připomnělo mi to opět Lvov a Opilou višeň… Kdo nezažil, nepochopí, kdo zažil - už kupuje jízdenku do Gdaňsku. Sklenička višňáku za 70 korun sice není málo, ale i tak si jich tam dáte klidně 5! Ostatně je to “dobry na wszystko”.




CENY V POLSKU:


K cenám v Polsku si dovolím malou kapitolu. Hodně často slýchávám, že je Polsko brutálně levnou destinaci. I přesto, že odjíždím se skvělým dojmem, plným břichem všelijakých dobrot – což se mi běžné nestává – rozhodně si nemyslím, že je Polsko extrémně levnou destinací. Myšleno výrazně levnější, než naše poměry. Jsou věci, kde mě cena mile překvapila – třeba vstup do muzea války nebo veřejná doprava. S jídlem je to plus mínus stejné jako u nás. Ale třeba tác žeber zde vyjde na 290 Kč – v Brně bych si ho dala U Vlka o stovku levněji…


Co asi hodně ovlivnilo můj názor na ceny je cena vína. Zde si opravdu víno za 1,5 € láhev (jako na Bari) nekoupíte. Nejlevnější víno bylo za 12 polských zl., což je okolo stovky a byl to patok první kategorie, kterému nepomohl ani Sprite. Sehnat navíc takto levnou láhev není jednoduché. Průměrná cena vína se pohybovala okolo 24 zlaťáků, což je 150 Kč.


Ubytování v průměru za pětistovku na noc v nejlevnějším hotelu bylo určitě ovlivněno rezervací na poslední chvíli, nicméně ani tak si nemyslím, že je to levnější než např. v Praze. Jinými slovy – Polsko není ani dražší, ani levnější.




ITINERÁŘ:


DEN 1, čtvrtek 21/8/2020: BRNO - GDAŇSK


Vyjíždíme v 18:30 z Brna, a to hotelu Grand. Autobus přijíždí a odjíždí na minutu přesně. My jsme zde naštěstí dřív, takže si stihneme připít na krásnou jízdu!


Ještě než nastoupíme do autobusu všimneme si, že je zde někdo ještě více “nestandardní” než jsme my dvě. Na nástupišti tančí kluk. Je to trochu zvláštní, kór když nemá v ruce číši vína 😂, na druhou stranu – proč ne. Nastoupíme do autobusu, on s námi. No a během chvilky je součástí naší cesty do Gdaňsku. Jmenuje se Honza a jede do Gdyně na taneční festival a během té naší třináctihodinové jízdy si vyměníme spoustu příběhů, zážitků, ale také informací jak o tanci ZOUK, tak i o cestování. Jinými slovy – spolu s Honzou, třemi sedmičkami Prosecca a našimi skvělými řidiči, kteří si s námi udělali i selfíčko, uteče cesta jedna báseň!



Přestup máme v Katovicích. Přijíždíme sice za tmy, ale je nádherný večer a procházka tímto městem je super zpestření. Nakonec stejně skončíme na americké ambasádě (Mc Donald), kde si vychutnáme Mcvíno u zdezynfikowanyho stolku. No a pak už jenom zbytek cesty do Gdaňsku. Sem přijíždíme s úderem 8. hodiny ranní a jelikož jsme stihly nejen vyměnit vzájemné informace o všem možném, ale také zhruba 5 hod. spánku, vystupujeme celkem odpočaté a připravené na první den zde.




DEN 2, pátek 22/8/2020: GDAŇSK - MALBORK - GDAŇSK


Z autobusového nádraží, kde náš flixbus zastavil, je to zhruba 10 minut chůze do centra města. První dojem je poněkud chladný, naštěstí během hodinky se v Gdaňsku vyčasí a nebe je tyrkysově modré. Také je teplo, takže přezouváme tenisky za žabky a vyrážíme směr ubytování.



Bydlíme v historickém centru a už cesta k ubytování je jedno obrovské wow. Je to tak krásné město, že mi to bere dech. Nedělám nic jiného, než fotím na všechny strany. Kdybych to k ničemu měla přirovnat, tak je to kombinace Amsterdamu a Bergenu. Naprostá senzace. I když jsem četla, že je Gdaňsk krásný, skutečnost tisícinásobně převyšuje to, co jsem od města čekala. V ubytování jsme opravdu brzo, pokoj bude až odpoledne, ale můžeme si zde odložit batohy. Toho využíváme a už svobodně a nalehko vyrážíme vstříc městu.



  • ZLATÁ BRÁNA

Tak to je pompézní vstup přímo do centra města. Původně tu stávala brána Ulica Dluga. Nová brána byla navržená ve stylu starořímského vítězného oblouku. Je rámovaná jónskými a sdruženými sloupy. Své jméno dostala podle zlacení na fasádě. Alegorické sochy z roku 1648 zobrazují ducha zlatého věku města Gdaňsk. Sochy na odvrácené straně od města vyjadřují mír, svobodu, blahobyt a slávu, na vnitřní straně moudrost, zbožnost, spravedlnost a harmonii.




  • VYSOKÁ BRÁNA

Vysoká, nebo taky Výšinná brána je začátkem gdaňské Královské cesty, která vede odtud hlavní ulicí Dluga přes Dlugi Targ k Zelené bráně. V horním patře je polský erb, který drží dva andělé, po jeho stranách jsou umístěny erby pruský a gdaňský.


  • ZELENÁ BRÁNA

Zelená brána (Zielona Brama) uzavírá Královskou cestu. Za ní vlastně končí centrum a navazuje Zelený most (Zielony most) přes řeku Motlawu. Samotná brána vypadá jako palác.



  • MUZEUM HRAČEK

Tak tohle místo jsem měla na seznamu mezi prvními!! Muzeum hraček není jen pro malé děti, naopak, je to místo vzpomínek na dětství nás, starších. Najdete zde všechny možné hračky, které jste znali jako děcka, nebo i ty, které jste v dětství považovali za skvělé retro z půdy. Vstupenka je za 8 zlaťáků, ale chcete-li ty poklady uvnitř fotit, připlatíte 25! A to už je dost. Takže chcete-li to vidět taky, zajeďte si tam! Stojí to za to! :)


  • ULICA DLUGA

Ulica Dluga je nejkrásnější a také nejdůležitější gdaňskou ulicí. V minulosti zde žili bohatí měšťané, což je na každém kroku znát. Každý dům dýchá neskutečnou romantikou starých časů. Nejstarší domy jsou z období středověku, ale většina byla postavená za největšího rozmachu Hanzy. V průčelích domů jsou vidět různé erby, zvířata apostavy z antické mytologie. I když po 2. světové válce zůstala většina domů v troskách, postupně se podařilo ulici vrátit do její původní podoby.


  • DLUGI TARG

Dlugi Targ je něco mezi ulicí a náměstím. Je to vlastně pokračováním ulice Dluga, posledním úsekem Královské cesty od Zlaté brány po Zelenou bránu. V minulosti tu bylo tržiště a konaly se zde popravy šlechtických vězňů.


  • FONTÁNA NEPTUNA

Tahle fontána je na náměstí Dlugi Targ a pochází z roku 1633. Má to být jedna z hlavních památek - no my s Jíťou jsme ji dvakrát přešly bez povšimnutí :D Takže asi tak...


  • ST. MARY'S STREET (ULICE MARIACKA)

Tak za sebe musím říct, že tohle je to nejvíc kouzelné a romantické místo z celého města. Místní schody do domů jsou naprosto úžasné. Neobvyklé, jiné. Je nádhera si na ně sednout ajen se kochat vším mumrajem kolem. Samozřejmě - ideálně se skleničkou vína v ruce! S Jíťou jsme tuhle uličku Mariačku přejmenovaly na ulici Jantarovou, protože téměř pod každým schodištěm jsou suvenýry právě z jantaru. Když se setmí, v podloubí vstupní brány hrají místní umělci, a to je pak zážitek z posezení zde ještě intenzivnější...


  • MUZEUM BURSZTYNU (JANTARU)

Že je Gdaňsk město jantaru, to je znát v každé ulici. Každej třetí krám se suvenýry je jantarovej. Ostatně asi i díky tomu jsme si tohle muzeum nechaly ujít. Každopádně i budova krásná a kdo má kameny a jantary rád, určitě super cíl.



  • ZURAW - STARÝ JEŘÁB

Tento jeřáb je symbolem Gdaňsku a je jedním z mála pozůstatků jeho bývalé slávy jakožto centra obchodu. V roce 1442 shořel, ale zanedlouho na to byl znovu vybudován ve své nynější podobě. Svého času byl největším pracovním jeřábem na světě, který byl schopen uzvednout až 4 tuny a do výšky až 11 metrů. Jeho funkce však byla i obranná a byl jednou z městských bran. Za druhé světové války byl z 80% zničen a po válce znovu postaven za přispění Polského námořního muzea, kterému dnes patří. Uvnitř je stálá expozice o životě v přístavním městě 16.-18.století.



  • HALA TARGOVA

Gdaňská tržnice… Hala krásná, jsou zde i archeologické pozůstatky.


Samozřejmě kromě stavby samotné je nádherný i obsah. První patro hadry a cetky, přízemí jídlo! Ryby, sýry, maso, uzeniny, sladkosti.. Nádhera. A venku ovoce, zelenina a květiny.



  • NÁPIS GDAŇSK A KOLOTOČ

Kdo u tohoto "lunaparku" nebyl, nebyl v Gdaňsku, že :D


No taky jsme tam zašly, a to jak ve dne, tak i večer. To si tu lehnete na boží lehátko-lavičky, srkáte zbytky višňového vína a je vám prostě krásně!



  • KATEDRÁLA V GDAŇSKU

nebo taky Bazilika Nanebevzetí nejsvětější Panny Marie v Gdaňsku (polsky Bazylika konkatedralna Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny) zkráceně Mariánská bazilika je římskokatolický gotický kostel postavený ve stylu zvaném cihlová gotika. V letech 1572–1945 šlo o druhý největší luterský kostel na světě. Po připojení Gdaňska k Polsku v roce 1945 byl předán katolické církvi a v roce 1965 papež Pavel VI. povýšil kostel na baziliku, jejíž kapacita je až 25 000 lidí. Uvnitř je orloj, který ukazuje celou hodinu, dny, datum a fáze Měsíce.. A co mě překvapilo, tak i hrob Pawla Adamowicze, "prezydenta" Gdaňska.. Katedrála je opravdu nádherná, hlavně vysoké stropy.



Když vyjdeme ven, všimneme si, že se tu dnes večer koná nějaký koncert. Shodneme se, že jakýkoliv koncert uvnitř této stavby musíme zažít. Zařazujeme do dnešního itineráře.



Večerní katedrálu jsme opravdu stihly a byl to zážitek nad zážitky. Nejsme sice ani jedna odvázaná z výběru songů (fakt chrámovka, žádnej gospel :D ), ale o to víc člověk vnímá akustiku, vysoké stropy a hlavně neskutečný zvuk varhan…Taky si tu sedí v lavici a představuje si, co všechno za příběhy tyhle vysoké stěny kostela zažily... Úžasnej zážitek na samotný závěr prvního dne.



  • MALBORK - NEJVĚTŠÍ CIHLOVÁ STAVBA NA SVĚTĚ

Tak tenhle hrad byl původně plánovaný jako jednodenní výlet, jenže je den jedna našeho Gdaňsku, lehce odpoledne, za sebou máme většinu cílů a já právě “na zítra” vygooglila trasu k tomuto zámku v délce hodinky a kousek. To by asi šlo stihnout i dnes! Ubytujeme se - resp. přeneseme naše věci z recepce hostelu do pokoje, dáme sprchu a frčíme na výlet!


...nádraží Gdaňsk ♥


Cesta k hradu je jednoduchá - na hlavní vlakové nádraží v Gdaňsku (15 min chůze z centra) a odtud vlakem do zastávky (nečekaně!!) - MALBORK.



Cena jízdenky 72 Kč v jednom směru. Za 40 minut jsme na místě. Malbork je díra, ale za 15 minut chůze dojdete přes supermarket, kde doplníte vinné zásoby, do areálu hradu.



Hrad se rozkládá na ploše přes 21 hektarů a je jedním z největších hradů na světě a zároveň největší cihlovou stavbou na světě. Hrad Malbork se skládá ze tří částí – Nízkého, Středního a Vysokého hradu a patří k nejnavštěvovanějším místům v Polsku.



V Malborku sídlí od roku 1961 hradní muzeum. V roce 1997 byl hrad zapsán na Seznam UNESCO a ročně jej navštíví přes 600 000 lidí z celého světa. Drtivou většinu návštěvníků tvoří Poláci. Prohlídku můžete absolvovat ve skupině s místním průvodcem, případně individuálně s audioprůvodcem. Prohlídka hradu zabere cca 3–4 hodiny. V areálu je umístěno několik různých expozic věnujících se především historii hradu, ale naleznete zde také jantarové sbírky. V průběhu roku se na Malborku pořádají i různé akce, kromě toho zde najdete i rytířské turnaje, koncerty, ukázky středověkých řemesel apod.



My jsme dovnitř nešly, hrad nám stačilo obejít dokola a užít si nádherných vyhlídek na každý cihlový detail téhle nádherné stavby. Určitě doporučuji jako výlet všem, tedy i těm, co je interiéry neberou. A určitě super místo i pro děti - těch atrakcí a občerstvovacích pointů je kolem mrak!


Jinak v Malborku je nádherné i blbé nádraží! Fakt skvost. Jen kdyby ten prodej jízdenek nebyl na skok pod vlak... :D




Den jak sen! A kde jinde ho zakončit - teda po nočním kostelním koncertě samozřejmě - než v:

  • WISNIEWSKI BAR

Tohle je naprosto senzační místo, které musí každej ochutnat! Koupíte zde za 12 polskejch zlaťáků (70 Kč) skleničku božího višňového likéru. Obsah alkoholu 16 %, chuť kyselkavo sladká - boží! Ado toho ještě lžička višní. Sedět venku na zahrádce, srkat tuhle dobrotu a užívat si horkou letní noc v centru Gdaňska po všem, co se nám za těch 24 hodin povedlo odžít, je to je prostě NEBE.





DEN 3, sobota 23/8/2020: GDAŇSK - HEL - GDYNĚ


  • GDYNĚ

Budíček natahujeme na brzkou ranní hodinu, balíme všechny naše sakypaky a vyrážíme směr Hel.. Procházíme tichým městem směrem na nádraží, zde kupujeme jízdenku do Gdyně. Tady máme v plánu přenocovat, abychom večer a zítra ráno zmapovaly i toto město…




Asi 25 minut jízdy a jsme v Gdyni. Buch. Konec světa! Kdybych měla Gdyni po tom dnu zde charakterizovat, tak opravdu použiji Jíti přirovnání - dokonalej skanzen osumdesátek.


Všechno tak, jak pamatujeme z dětství, na nic hrábnutý. Ponurost místu dodávalo i počasí, protože zrovna dnes je tu fakt pošmourno a zataženo. Nádraží je totální retro a my hledáme něco, kam bychom odložily batohy. Na Hel je táhnout nechceme a velice “ochotná” bytná nám řekla, že nejdřív v 15 hodin. Ptáme se pána v trafice a ten nás uklidní - opravdu zde úschovna zavazadel je. A protože je z nás docela nadšenej a furt vykládá, ptáme se ho, co je v Gdyni zajímavého k vidění. Jeho odpověď město charakterizuje možná ještě líp jak Jíťa. NIC. Nejdřív nás to rozesmálo, ale později jsme zjistily, že nelhal…



Věci necháme v úschovně za 14 zlaťáků dohromady, je to na 24 hodin. Já jak je u mě zvykem, přeskládám z batohu potřebné věci do malého vaku, zbytečnosti vyhodím a jdeme na peron. Jenže tam si uvědomím, že jsem zmuchlala a zahodila i jízdenku, se kterou máme jet až do Helu a vyhodila ji u úschovny… No letíme tam, jízdenku vyhrabeme, narovnáme a jde se na peron podruhé. Jíťa už aspoň chápe, proč jí všechny jízdenky, vstupenky a klíče dávám do opatrovnictví :)



Cesta na Hel z Gdyně je asi hodina a půl jízdy vlakem.


  • HEL

Poloostrov Hel byl významným strategickým bodem! Na začátku války se zde polská armáda dlouhých 32 dní bránila proti obrovské přesile, na konci války tu pak německá nacistická posádka kapitulovala, a to dokonce až 11. května. Milovníci vojenských památek mohou navštívit Muzeum námořní obrany.



Poloostrov je 35 kilometrů dlouhý a pár set metrů široký písečný násep vytvořený z písečných dun, který je zaťatý jako kosa hluboko do Baltského moře. Dnes už poloostrov Hel žádný strategický význam nemá a slouží výhradně turistům, kteří mohou vybírat hned ze dvou druhů pláží – na otevřené straně jsou poměrně široké písčité pláže, ale také to tu více fouká, takže je to oblíbené místo milovníků kite surfingu. Naopak pobřeží Pucké zátoky, tedy to obrácené směrem do vnitrozemí, je obvykle klidnější a bez vln.



Takže jedeme k moři! A ne k ledajakému! Jedeme k Baltu! A ještě ke všemu na poloostrov! Jedeme zažít baltskej Karibik! No a samozřejmě ZA KAČKU, takže kašleme (obrazně!, ne v souvislosti s nějakou dýchací infekcí) na "vodní tramvaj" a jedem vlakem. Je to sice bez vlnek, ale za třetinový peníz. Což je v Polsku dramatický rozdíl skoro stokoruny.. 🤣 Naším cílem je tedy dnes HEL. S jedním "L".


Když vystoupíte z vlaku ve stanici Hel, hned jsou k dispozicvi lidé z cestovek a všichni, co vám nabízejí od ubytování po výlety vlastně cokoli. Kousek od vlakáče je velká sámoška, kde si můžete koupit jídlo, pití.. :D


Jinak Baltské moře má největší hloubku 459 metrů a průměrnou hloubkou je 55 metrů. Mimo to, jedná se o nejméně slané moře na světě. V létě je v něm průměrná teplota 13 -18 st. C a vzduchu 17 - 21 st. C. Navíc - tohle moře při tuhých mrazech zamrzá. Délka pláží je 700 km a bílou barvu plážím dává křemitý písek. Ve vodě je zvýšený obsah jódu, což příznivě působí na léčbu horních cest dýchacích a astmatu.



Takže k tomu Karibiku v reálu. Od nasednutí do vlaku zataženo, po vystoupení v Hel déšť jak Na samotě u lesa (Chčije a chčije). Každej sem jezdí zažít moře a pláže, my okupujeme tři hodiny místní hospodu.



Co jsme stihly do lijáku, to je FOKARIUM, záchranná stanice pro tuleně, kde pečují zhruba o půl tuctu zraněných či nemocných tuleňů. Hlavním bodem návštěvy je veřejné krmení, během něhož tuleni předvádějí všechno možné. Součástí je výstava, která mapuje problém znečistění moří a oceánů. Vstupné je 5 zlaťáků (30 Kč), platba jedině cash, a to adekvátní mincí!


Jinak k Helu asi nejtrefněji - "socík style" pokračuje. Tady se zastavil čas někdy v roce 1980, což byl mimochodem boží rok ✌🎂🤣


Procházíme promenádu plnou lacinejch cetek a kýčů všech barev a materiálů...


Dojdeme k moři v samotném cípku ostrova. Tady je fakt krásně! Zima a větr, takže lidí minimum. Písek je bílý, teplota moře skoro stejná jako před 3 dny na Santorini. Jen si to člověk v dešti, větru a teplotě vzduchu okolo 17 st. moc neužije ❄🤣



Ceny jsou super, o třetinu nižší jak v Gdaňsku (tedy konečně to deklarované “levné” Polsko), což je s ohledem na turistickou lokaci milý paradox. Je tu super ARMY bar, kde lákají na český pivo za 9,-. Ovšem nikoli korun, ale zlaťáků, a to už je jiný kafe. Jo a víno tu nemají, takže škoda.



No a jaký to tu na Helu takhle v dešti, větru a zimě uprostřed léta je? BOŽÍ! Nezapomenutelný! Místa totiž nedělají dokonalými dokonalé podmínky, ale nedokonalost, kterou s "kamarádem do deště" zvládnete s úsměvem na tváři. Sice s o pár lahvinkami vína víc, ale s jistotou, že každej den, každej scénář a to, jak ten den odžijeme neovlivní vnější okolnosti ani z desetiny tolik jako to, co máme v hlavě. A my tam máme naprosto jasno a slunečno. I na té pláži jsme to hodinku zvládly! I když teda bez plavek a koupačky.



No a pak přišlo to nejlepší! Cesta vlakem z Hel do Gdyně. Náš vlak v 18.30 měl totiž závadu, resp. umřel a stál. Snad dvě hodiny.. Většina cestujících vystoupila, a to i přes zákaz průvodčího. My čekáme, nemáme jinou možnost. Kolem nás tma jak v prdeli, wc dveře na elektriku nejdou otevřít, naše močové měchýře aspirující reziduem na zápis do Guinessovy knihy, vlak se nehýbe, průvodčí víc a víc panikaří nad lidmi, kteří ve snaze dostat se pryč z vlaku, skáčí do kolejí hlava nehlava a vůbec je vše pro někoho, kdo za nás nese zodpovědnost a v davu vládne panika, jak ve zlém snu. Rozesměje jej jen věta, že pokud nás nedostane do Gdyně, bere si nás domů. Nicméně na dotaz, zda si v té tmě můžeme sundat roušky, kývne ANO.


Takže tady mezi Hel a Gdyní dáme další víno, ostatně komu se to podaří, že? To že občas zdechne auto, to je pech, ale komu se stane, že mu zdechne vlak? To je spíš nějakej svátek, ne? Takže jsme v naprostém klidu a díky těm rouškám na sedačce a ne na puse máme chvilku pocit, že svět je zase v pořádku 🙏💛



Do “malebné” Gdyně přijíždíme před půlnocí a já osobně si říkám, že to tak mělo být. Že ta milosrdná tma měla tohle město před našim vystoupením dočista pohltit. Jdeme asi kilák “do centra”. Zde máme zamluvený pokoj. Bohužel nastává bojovka číslo dvě, kdy nemůžeme naše ubytování - vchod - najít. Musím říct, že ta hodina nad ránem byla opravdu výživná. Jednak jsem si definitivně potvrdila, že v apartmánu bez recepce už se nikdy neubytuju, ale taky jsem zjistila, jak fajn lidi v Polsku jsou. Asi tři lidé, které jsme během bloudění potkaly - všichni s náma lítali, hledali, snažili se. Ubytko jsme nakonec našly, dokonce i dveře k bytu...pro změnu nešla otevřít schránka na číselný kód s klíčem od dveří bytu i pokoje. I to nakonec dopadlo dobře, protože uvnitř bytu jeden host byl a ten nás pustil. Taky za nás vykomunikoval správnou číselnou kombinaci s majitelkou ytu, která se uráčila vzít 450 hovor. V Polštině samozřejmě. Takže kolem druhé ranní padáme do sprchy a následně do postele a těšíme se, co nám přinese zítřek! Už za 3 hodinky :D




DEN 4, neděle 24/8/2020: GDYNĚ - GDAŇSK


  • GDYNĚ

Začíná to jako velká romantika... Po dlouhá staletí byla Gdyně malou rybářskou vesničkou na břehu Baltského moře. Na začátku 20. století se stala přímořským letoviskem, které se těšilo značné oblibě. Po 1. světové válce bylo rozhodnuto postavit v Gdyni polský přístav, protože se nacházela na strategickém místě mezi poloautonomním Gdaňskem a německým Pomořanskem. Gdyně tak byla jediným místem, kde mělo Polsko přístup k moři. V roce 1926 byla Gdyně povýšena na město a vyrostlo zde mnoho nových budov. Město tak dostalo modernistický a kosmopolitní ráz.. Konec romantiky :D



Někde jsem vyčetla následující: “Dnes je Gdyně častou zastávkou luxusních lodí na plavbách po Evropě. Vyrostlo zde mnoho turistických atrakcí a v roce 2013 bylo město vyhlášeno Nejlepším místem k životu v Polsku.” No nevím… Za mě je to opravdu ošklivé město, kde jsme při sebevětší snaze moc krásy nenašla. Souhlasím s přístavem a všemi těmi loděmi, co tam kotví. To je krása. Stejně tak maják v dálce. Určitě je fajn městská pláž prakticky v centru města. Tím to ale končí. Na můj vkus je zde strašně moc nevzhledných a zanedbaných komunistických staveb a vůbec mi to přišlo jako návrat do temné totality.



Jinak je tu pláž, která za slunečného počasí může být i hezká. Teda když se odmyslí metrovej pás bordelu u vstupu do moře a po ránu v písku spící bezďáci..


V prostoru gdyňského přístavu se nachází i veliká budova (opět nevzhledná komunistická stavba bez snahy o jakoukoli modernizaci a vstřícný vzhled - stačilo by pomalovat fasádu motivy rybiček a mořského světa..). Ten jeden mořskej koník na stěně toho moc nespasí. Za jejími zdmi se skrývá nepředstavitelný a neuchopitelný Mořský svět, a to jak ve formě aktivní – akvária s živými exponáty, tak i velké muzejní sbírky mořských živočichů a rostlin, stejně jako hydrologické, geologické a další podobné expozice. Akvárium jsme nenavštívily, protože otvíralo v 10 a tou dobou už jsme chtěly být od Gdyně na hony vzdálené. A to se nám i povedlo :D


Po desáté sedíme ve vlaku směr Gdaňsk.



  • GDAŇSK - MUZEUM II. SVĚTOVÉ VÁLKY


Takže k Polsku...

Nebyly to bělounké písečné pláže, lidové polské ceny ani dokonalé hanzlovní domečky úhledně poskládané kolem radniční věže v centru jednoho z nejkrásnějších evropských měst, jaké jsem zatím viděla, co mě sem lákalo nejvíc. Ten hlavní cíl bylo tři roky zpátky otevřené Muzeum II světové války..


Neskutečná stavba....neskutečně krásná a plná surové porce nejšílenějších dějin lidstva. Mimo to pro Polsko stavba až neuvěřitelně kontroverzní, protože expozice prezentuje tuhle epochu v evropském a světovém kontextu, nikoli výhradně národním (tedy ryze polským) pohledem na toto období. Toto muzeum totiž vyvolalo asi největší spor v dějinách podobných objektů. Hlavním kritikem byla pravicová vláda, podle níž byla (a je) v muzeu málo zdůrazněna role Polska ve válce.


Budoucnost muzea byla bezprostředně po jeho otevření opravdu nejistá, dokonce se spekulovalo o jeho uzavření ministrem kultury. Vedení muzea to ale nevzdalo a hlavně lidi, kteří toto memento II. světové války denně navštěvují, dokázali, jak je důležité představit válku nejen z pohledu jedné země, ale globálně. Ostatně byla to válka celosvětová...



Gdaňské muzeum je největší historické muzeum v Polsku a jedno z největších v Evropě vůbec. V muzeu jsou ze 40 tisíc exponátů vystaveny "pouhé" dva tisíce, 14 metrů pod zemí se skrývá rozsáhlá expozice, kterou pomohli vytvořit lidé z celého Polska..



Za sebe musím říct, že tohle místo mě naprosto dostalo. Naprosto totožné pocity jako před třemi roky v domě Anne Frank v Amsterdamu nebo letos v lednu v památníku Jad Vašem v Jeruzalémě, v největším komplexu dokumentace dějin Židovského národa v období holocaustu s navždy uchovanou památkou na 6 000 000 židovských obětí. A stejně jako se daří tato jména, osudy a životy šesti milionů lidí nevyhladit a nesmazat v Jeruzalémě, děje se to i tady. V polském Gdaňsku. Po projítí tohoto památníku musím říct, že je to nejen dokonale čistá a krásná stavba, místo našlapané dějinami, ale také neuvěřitelně důstojný památník něčeho,co nejde slovy popsat. Jedno z nejděsivějších míst, kde jsem byla, ale současně jedno z těch míst, které vám dají NEJVÍC. Právě tady si totiž uvědomíte, že máme sakra štěstí na to, v jaké době žijeme a co všechno máme. A teď nemyslím věci a blahobyt, peníze a "všeho dost", luxus, který se nám stává rok od roku víc a víc standardem, zatímco máme víc a víc pocit nedostatku. Tím štěstím myslím každé další ráno, které je před námi. Každé zítra, které smaže dnešní třeba blbej den a dá nám novou šanci začít cokoli znovu a lépe. Můžeme dělat chyby a napravovat je, můžeme si plnit svoje sny, můžeme život žít, nejen přežívat! Nejen že můžeme! Tady si uvědomíte, že tohle dělat MUSÍME! Protože můžeme. Můžeme cokoli. My jo....



Info: muzeum stojí na periferce centra (pěšky do 1 km), vstupné 152 Kč (hlavní stálá výstava) a pokud si chcete prohlédnout každej kout, je to minimálně na 4 - 5 hodin.


  • BAR MLECZNY STAGIEWNA


Naprostá topka stran jídla - krásný, chutný, levný! Návrat do dob minulých. Povinnost každého zastavit se zde. Tenhle mlíčňák je navíc nádhernej i na pohled - interiér i zahrádka. Doporučuji všem!



  • BAR MLECZNY NEPTUN

Tenhle mlíčňák je o pár levelů níže, takovej trochu šupákov a vnitřní interiér opět trošku socík style. Každopádně na kvalitu, množství a cenu jídla to vliv nemá.



  • KAVÁRNA JOZEF K

Tohle místo jsem neznala a kupodivu to byla Jíťa, kdo ho zmínil a tudíž zařadil do itíku. Díky za to!!! Neuvěřitelnej podnik, kterej doporučuju prolézt od sklepa po půdu!!! Minimálně proto, že zde budete alespoň na chvíli stát ve světle reflektorů ;)



  • RADNIČNÍ VĚŽ

Budova současné radnice pochází ze 14. století, věž je z konce 15. století. Původně gotická radnice byla obnovena po požáru roku 1556 v manýristickém slohu a vznikla tak jedna z nejkrásnějších radnic na severu Evropy. Nejzajímavějším interiérem je Velká zasedací, dnes Červená síň. Po 2. světové válce byla budova zrenovovaná a v současnosti zde sídlí Muzeum historie Gdaňsku.


Nejkrásnější zde je však vyhlídka z věže. Vstupné 10 zlaťáků a těch pár desítek schodů směr hore za to fakt stojí!! Celé město na dlani a v případě Gdaňsku - neskutečnej pohled!!



  • KONCERT NA LONG MARKET

Tak tohle byl jeden z těch momentů, kdy se zastaví čas. Boží kluci, boží hra na boží nástroje, boží den v Gdaňsku!




DEN 5, pondělí 25/8/2020: GDAŇSK - BRNO



  • WESTERPLATTE

V těsné blízkosti Gdaňsku se nachází poloostrov Westerplatte, kde oficiálně začala 2. světová válka. Přímo naproti němu jsou Gdaňské loděnice. Na Westerplatte se dá dojet lodí po řece Moltawa, a to od přístaviště blízko Starého jeřábu (Żuraw). Cena je prý rozumná - 50 zlaťáků tam a zpět nebo 35 v jednom směru.


Původně jsme o této variantě taky přemýšlely, ale nakonec jsme se rozhodly trochu šetřit. Aby ne, při tom všem jídle tady…