ISLAND za KAČKU

Země ohně a ledu, taky elfů, hor, sopek, lávových polí, ledovců, vodopádů, termálních pramenů, jezer, fjordů, pozorování velryb, ale i polární záře.. Země napůl cesty mezi Evropou a Amerikou. Prostě Island.

TERMÍN: 

- prosinec 2019

PROČ ISLAND?

...a vlastně proč ne? Ne, kecám. Tedy popravdě - letět někam, kde je ještě větší zima než u nás doma, to opravdu nikdy nebyl můj sen. Navíc – letět do zimy v zimě, to už vůbec ne! Island mě vlastně nikdy moc nelákal, to narovinu. Možná právě díky avizované zimě, kterou osobně vůbec nemusím, ale určitě taky proto, že Island rozhodně nezapadá do konceptu "za Kačku".. Už samotná letenka stojí okolo 6 tis. a víc (v sezóně)… K tomu ještě předražené ubytování, předražené půjčení auta, autobusy v nehorázných cenách, drahé jídlo… Drahé úplně všechno. Přitom na světě je tolik krásných míst, kam se dá letět za pár korun… A hlavně - vždyť já nemám ani jediné zimní boty!

Jenže pak sedíte doma a trošku slavíte a u toho jak jinak - lovíte. Levné letenky, samozřejmě. Ne pro mě! Já jich mám přece víc než dost! Navíc jsem už docela unavená a vůbec - letos už nic nepřipadá v úvahu!!! Jenže kamarádka chce najít něco fajn za fajn cenu a letět někam poprvé na vlastní pěst... Takže k tomu sedám a je to tam - Malta za 1 350 Kč poslední listopadový víkend z Blavy. Kamarádka nadšená, "moje Malta" se jí stejně líbila nejvíc a na první její cestu letadlem a vůbec někam na vlastní pěst - i já jsem klidná. "Tak, úkol splněn, zavři ten kompl", říkám si... Jenže znáte to - je to úplně to samé, co vás unavené a s celodenní výčitkou, že se vám dnes zase ta dieta nepovedla, zvedne z pohovky a dovede do spíže k tajné schovce plné čokolády. Nejen čokolády! Je zde schovaná i bonboniera Lindt, mercedes mezi bonbonierami, do kterého když "nasednete", neskončíte, dokud je jediný kousek v celofánovém obalu.. Už když si ji jen prohlížíte a ještě jste přesvědčeni, že ji rozhodně neotevřete (resp. nerozkliknete vyhledávač svojí oblíbené nízkonákladovky), někde uvnitř sebe sama víte moc dobře, že, je to otázka sekund. No a pak k tomu přičtěme o jednu skleničku vína víc než pevnou vůli zvládne, okem záchyt letenky na Island za tisícovku a hlavou v tu chvíli projede jediná myšlenka - Island za KAČKU? A proč ne! Je to vlastně docela dobrá výzva! Samozřejmě je tu ještě pořád šance, že nikoho tenhle "úžasnej" nápad neosloví jako vás (co si budeme nalhávat, letět v zimě do ještě větší zimy, navíc do deště, kde je sluneční svit 5 h denně - to nezní jako slunná pláž na Santorini) a vy bez parťáků prostě necestujete. Jenže náhody se prostě dějí - v sousední vesnici je Rockovej bál a na něm ve stejném "vinném a vzletném" rozpoložení Míša 🍸🙈 A Míša, lidi, ta má dobrodružnou náturu a rozpoložení i za střízliva, co teprve, když čichne k medovýmu Jackovi 💪🍸😂

..on za to může! :)

Takže je rozhodnuto. Bude ISLAND. Bude ISLAND za Kačku!✌

A nezměnilo to ani Míšino probuzení den poté se špetkou vystřízlivění a zpráva, která mě po ránu den poté opravdu od srdce rozesmála: "Ty jooo, jsem se vzbudila a tak se mi nějak zdálo, že letím na Island...?"

„Ne, to nebyl sen. Island je dnes skutečnost. A taky naše společná první adventní neděle".

..letiště Vídeň - Já a Míša

ISLAND  -  INFO PŘED CESTOU versus ODŽITO,

MÝTY versus SKUTEČNOST

= PŘED CESTOU: Ostrov nabízí neuvěřitelné přírodní scenérie.  Jak již padlo - země ohně a ledu, hor, sopek, lávových polí, ledovců, vodopádů, termálních pramenů, jezer, fjordů, ledovců a sopečných pláží. Páni, to je výčet! Ale ani ten není konečnej! Island nabízí i možnost pozorování velryb a co hlavně - možnost vidět polární záři.. 

...tak tohle.... jsme neviděly 😂

-) ODŽITO: Po pár dnech zde můžu s klidnou myslí říct, že tento ostrov nemá na světě obdoby! Nechá člověka téměř na každém kroku stát v němém úžasu. Neviděla jsem nakonec sice velrybu a ani polární záři, ale milionkrát jsem se zastavila s pusou dokořán a opakovala  jediné slovo: "Páni!" Na víc se tu totiž nezmůžete, protože pro to, co vidíte, marně hledáte další slova. A nějaká záře je vlastně tady - tváří tvář všem těm neskutečným výjevům - to poslední... Protože tady záříte vnitřním štěstím Vy.

= PŘED CESTOU: Ostrov je domovem největšího evropského ledovce i nejaktivnějších sopek planety, taky země ovcí.

-) ODŽITO: Nevím, zda největšího, ale pro mě jednoznačně a už navždy PRVNÍHO ledovce mého života. O těch ovcích jsem četla snad v každém cestopisu z této země, ale popravdě - za ty tři dny  jsme viděly jen tyto dva kousky...

..asi nebyla ovčí sezóna, no...

= PŘED CESTOU: Geotermální energie Islandu je zdrojem gejzírů a dalších přírodních atrakcí, kromě toho dodává teplo více než 90 % islandských domácností, vyhřívá ulice měst nebo umožňuje v těchto zeměpisných šířkách pěstovat banány! Banány z Islandu - nikdy dřív jsem o tom neslyšela. Díky geotermální energii si taky můžete i v takto chladném prostředí obléknout plavky a dopřát si horkou koupačku v některém z mnoha termálních bazénů nebo pramenů. 

-) ODŽITO: I když jsme se nakonec v žádném termálním pramenu neráchaly, že tahle země vře a bublá,  taky co krok tryská gejzíry...tak to platí na sto procent. Banány jsme neviděly, ale skleníků dost, takže jsme vůbec nehádaly, co tam pěstují. Jednoznačně to musely být banány.

= PŘED CESTOU: Island je jedním z míst, kde vznikalo po staletí mnoho mýtů a legend. Jistě k tomu přispěly i dlouhé noci, polární záře a projevy vulkanické činnosti na ostrově.. Každopádně tyto mýty a legendy se v rodinách dědí z generace na generaci již celá staletí, a to do dneška. Islanďané dodnes skutečně věří ve skřítky, elfy a trolly, kteří ztělesňují magii a přírodní síly. Hodným lidem pomáhají, zlým naopak škodí..

-) ODŽITO: Neviděly jsme ani jedinýho elfa!!!! A popravdě - mám pocit, že ani jediného Islanďana... Kde jsme se objevily - obchod, hotel, restaurace..., byl to Čech Polák, Slovák....

= PŘED CESTOU: No a tou největší zvláštností a zajímavostí ostrova, možná ještě větší než víra ve skřítky a elfy nebo polární záře, je to, že je Island podle studií a žebříčků bezpečnosti zemí hodnocených na základě míry kriminality, terorismu, zbrojení nebo výskytu násilných konfliktů, vždy pravidelně na první příčce jako vůbec nejmírumilovnější  země na celém světě.

-) ODŽITO: Na Islandu si můžete nechat v odemčeném autě na parkovišti batoh s doklady a penězi a zůstane tam.  ....a určitě s tím nemá nic společného, že je tím autem Dacie.

= PŘED CESTOU: 4 dny na Island je sakra málo.

-) ODŽITO: To teda sakra málo je. Jenže - na Island je sakra málo každý vyměřený čas a je úplně jedno, zda 3, 5, 7 nebo 14 dní...

= PŘED CESTOU: Na  Islandu je neskutečně draho.

-) ODŽITO: Island stojí za všechny prachy!

ISLAND A VÍZUM

K návštěvě Islandu nepotřebují občané České ani Slovenské republiky víza a v zemi mohou pobývat až 90 dnů. Celková doba pobytu nesmí překročit 90 dnů v rámci periody 180 dnů. I když není Island členem EU, stačí vám pas nebo OP.  Na Island můžete bezcelně dovézt maximálně 3 kg potravin. Povolen je dovoz masa v konzervě nebo vařením zpracovaného masa, naopak není povolen dovoz uzeného, soleného nebo sušeného masa bez ošetření vařením, jako jsou salámy, klobásy, slanina a dále dovoz drůbeže, syrových vajec nebo tepelně neupraveného mléka. Za překročení limitů budete muset zaplatit poplatek, v reálu vás však nemusí kontrolovat vůbec nikdo, což byl třeba náš případ.. Bágly nařezané jídlem a v ruce tašky z vídeňského Duty....no problema.

ISLAND a INTERNET

Přestože není Island v EU, datujete zde za stejné ceny jako v unii, volání a  sms vás také stojí jako doma. Není potřeba dokupovat žádné místní SIM karty. Jen síla signálu samozřejmě směrem vzadalujícím se od civilizace klesá...

LETENKY NA ISLAND, KDY LETĚT

Letenky na Island stojí od 6 do 8 tis. V běžném levelu, taky v sezoně. Tedy - žádná "za Kačku" sláva. Čas od času se ale objeví akce, zejména v nepopulárních zimních měsících, kdy lze koupit letenku pod 3 tis… Pojem populární je ale velice zavádějící… V létě je sice dlouhý sluneční svit, tedy dlouhý den a taky tepleji, na druhou stranu jsou po celém ostrově davy všudypřítomných turistů. Mimoto - v létě rozhodně na Islandu polární záři neuvidíte, a to ani kdybyste se rozkrájeli. Oproti tomu zima je ideální doba, kdy zde polární záři možno spatřit lze. Také je zde podstatně méně turistů… Aby ne, když denní svit je pouze 4,5 hod. denně. I ceny jsou v zimě příznivější (myšleno ubytování a půjčení auta, zbytek asi zůstává po celý rok nezměněn). Jenže zase v zimě jsou hůře sjízdné cesty s ledovkami… A tak by se daly hledat argumetny pro léto versus zima na Islandu donekonečna. Jinými slovy, Island je tak specifická země, že ať sem letíte v létě nebo v zimě, NIKDY TO NENÍ CHYBA. Pokaždé to má svoje plusy a mínusy a ani v jednom případě není převaha.   Zpátky k letence, já tu svojí našla u nízkonákladovky Wizzair. Odlet z Vídně, přílet do Reykjavíku, návrat do Vídně,  4 dny/3 noci za cenu 1100 Kč. A to za degustaci Islandu rozhodně stojí!

Vzhůru do oblak!

LETIŠTĚ ISLAND

Islandské letiště má název Keflavík a je největším (a vlastně jediným) mezinárodním letištěm na Islandu. Do centra hlavního města Reykjavíku je to 50 kilometrů. Otevírací doba letiště je  24/7, WIFI free bez omezení, občerstvení i bankomat na letišti, stejně tak úschovna zavazadel. Z Vídně sem trvá let okolo 4 hodin. Autopůjčovny jsou v příletové hale jen tři, zbytek je mimo budovu letiště a dostanete se k nim shuttle busem, který zastavuje na silnici před letištěm. Cesta je samozřejmě grátis a má 5 zastávek - v každé ze zastávek jsou budovy jiných autopůjčoven. V příletové hale vám na informacích poradí, na které stanici je ta vaše autopůjčovna.

...přistáváme

DOPRAVA Z/NA LETIŠTĚ V KEFLAVIKU

• AUTEM: samostatná kapitola níže

• MHD:

1/ Linka číslo 55: na letiště zajíždí i běžná linka MHD, zhruba od 6:30 do 23:00, autobusy jezdí každou hodinu a cesta do centra města zabere asi 70 minut. Oproti níže zmíněným však zastavuje i v obcích po cestě. Tento autobus je nejlevnější způsob cesty do Reykjavíku, lístek stojí 1 760 kr / 400 Kč.

2/ Gray Line Airport Express: jezdí zhruba jednou až dvakrát za hodinu od 3:00 do 22:00 hodin ve směru z města a podle příletů ve směru do města. Jízdenka stojí 2 400 kr / 545 Kč, případně 3 900 kr zpáteční. Celková doba jízdy je asi 45 minut. 

3/ Flybus: i tento spoj jezdí ve směru z města jednou až dvakrát za hodinu od 3:00 do 23:00 hodin, ve směru do města pak asi 35 až 40 minut po každém příletu. Jízdenka stojí 2 500 kr / 570 Kč. 

DOPRAVA NA ISLANDU

• MHD:

Z Reykjavíku se autobusy několika společností dostanete do všech větších měst a turistických destinací po celém ostrově. Problém je ale ten, že doprava autobusy není zrovna nejlevnější, a také to, že je většina linek v provozu jen v létě. Ve zbytku sezóny buď autobusy nejezdí vůbec nebo velmi omezeně. V letním období je možné koupit různé pasy a procestovat autobusy část (nebo celý) Islandu s možností nastoupit a vystoupit kdekoliv na daných zastávkách po zvolené trase. Hlavním autobusovým nádražím v Reykjavíku je terminál BSÍ na ulici Vatnsmýrarvegi 10, autobusy dalších společností odjíždějí také od koncertní haly Harpa (Sterna) nebo terminálu Mjódd (Straeto). Jízda autobusem po Reykjavíku stojí 460 ISK pro dospělého, celodenní jízdenka stojí 1.700 ISK, třídenní pak 4.000 ISK. Budete-li po hlavním městě cestovat častěji, kupte si balík 20 jízdenek za 8.700 ISK. Jízdné je možné platit hotově u řidiče, v tom případě je potřeba mít přesně připravenou hotovost, protože řidič nevrací. Jízdenky, autobusové karty nebo vícedenní passy koupíte na autobusových terminálech, v turistických centrech nebo třeba v supermarketech.

Může se hodit:

• Přehled autobusových linek: http://www.publictransport.is

• Vyhledávání autobusových spojů, linky po hlavním městě a celém ostrově: http://www.straeto.is

• Cestování autobusem podél jižního pobřeží, včetně nabídky pasů: http://www.icelandbybus.is

• PŮJČENÍ AUTA:

Pokud toho chcete za 3 dny na Islandu stihnout co nejvíce, nejlepší variantou je rozhodně půjčení auta.  A pokud přiletíte v zimě, pak je to v podstatě i jediná možnost, jak něco vidět. Pronájem aut na Islandu nepatří mezi nejlevnější záležitosti - právě tahle položka bude mít velký podíl na vašich výdajích. Šetřit se dá ale vždy a všude, takže komu nevadí pronajmou si starší ojeté auto, ten si může vybrat na serveru Carrenters.is. Tato stránka funguje jako prostředník mezi místními jednotlivci, kteří půjčují svoje auta turistům. Původně jsem pro tuto formu byla rozhodnuta, ale nakonec jsem si to rozmyslelala. Cenovej rozdíl oproti Rentalcars nebyl tak velký a podmínky půjčení mi přišly strašně v neprospěch klientů (třeba že když nevrátíte auto v domluvený čas, ale o hodinu později, naúčtují Vám den navíc, když o dvě hodiny později, naúčtují dva dny navíc... Podmínky mě prostě odradily. Můžete se kouknout i na stránky http://www.caritas.is nebo na stránku http://www.samferda.is - ty zprostředkovávají spolujízdu autem po Islandu.

Jinak ISLAND je DACIA DUSTER-VELMOC!!! Kdekoli zaparkujete - jakejkoliv vodopád, gejzír - prostě turistický cíl - tam je párty Dacií! Minimálně 80 % všech půjčených aut j(alespoň teda v zimě) sou Dacie Duster. 

Já nakonec půjčovala http://www.rentalcars.com - ORANGE CAR RENT, a to - nečekaně - Dacii Duster (jinak  důvodem nejčastějšího půjčovaného auta na Islandu je to, že je to nejlevnější SUV na Islandu, což je zde  v zimě nutnost), a to za 3 300 Kč /3 dny, v ceně pojistka se spoluúčastí. Samozřejmě jsem měla na místě v plánu koupit plné pojištění, což jsme také udělaly. Nejdražší pojistka (plné krytí, byla bez jakéhokoli depozitu a vyšla na 40 euro/den, což pro nás znamenalo dalších 3 200 Kč.  Plné krytí se ale nevztahuje na podvozek a na urvání dveří vichrem - jak nám bylo vysvětleno u zápůjčky. K tomu jsme dostaly bonus -  možnost druhého řidiče gratis a wifi do auta taktéž zdarma. Oboje jsme využily! Cenu dopravy nedělá ale jen půjčení auta a pojistka, taky spotřeba. Benzín na Islandu stojí od 43,50 Kč do 45 Kč/l. Najely jsme nakonec 1 200 km a za benzín se dalo 3 500 Kč. No a ještě k této položce "doprava" přičítám parkovné, které se platí takřka u každé zastávky s turistickým cílem s cenou od 150 - 200 Kč. Pokud se nějak placení vyhnete, věřte, že vám bude z karty odečteno přes vaši autopůjčovnu.

Kompletně doprava na 4 dny /3 noci, najetých cca 1 200 km, vyšla na 10 000 Kč. Jeli jsme nakonec 4, takže 2 500 Kč/osoba. To už zní lépe. Jinými slovy - doprava opravdu není levná (v létě je vše mnohem horší), ale pokud budete v autě čtyři, dá se to.

..náš islandskej tank

PŮJČENÍ AUTA NA ISLANDU - PRO:

• Cestování vlastním autem sice něco stojí, ale dá neuvěřitelnou svobodu a možnost prozkoumat i ta nejméně navštěvovaná místa na ostrově, bez čehož si to tady vůbec neumím představit.

• Taky umožňuje nastavit si individuálně přesně takovou rychlost cestování, jakou potřebujete a jaká vám vyhovuje. A že jsme každej individuál a potřebujeme na určitou lokalitu úplně jiné penzum času, to je prostě fakt.

• Hodně času se dá díky autu nahnat v zimě, kdy je den opravdu krátký, tak, že prostě vyjedete na nejvzdálenější bod za tmy. Tak za tmy, abyste v prvním cíli, který vás zajímá, byli se svítáním.

• Obrovskou výhodou jsou zastávky naprosto kdekoli Vás napadne (samozřejmě ohleduplně ve vztahu k ostatním řidičům a krajině!) - ale klidně jen na pohlazení koníka ve stádu u cesty...

• V zimě cestou z bodu A do bodu B v autě vysušíte mokré věci.

• Nemusíte se vláčet se vším, co můžete potřebovat v batůžku, ale můžete prakticky všechny vaše věci vozit v autě a  moci se tedy kdykoli převléct do suchého nebo vyndat z batohu svoji plastovou skleničku.

• Pokud si nezapomenete přibalit autozapalovač na nabíjení, můžete během jízdy dobíjet kompletní elektroniku.

• Islandské rádio - ať už mluvené slovo nebo songy - pecka!! Řada z vás díky tomu třeba zjistí, že vlastně skvěle zpíváte samy..

...všechno mokré vysušíme cestou

PŮJČENÍ AUTA NA ISLANDU - PROTI:

• Na druhou stranu půjčení auta na Islandu není levné, plné pojištění není ve skutečnosti až tak PLNÉ a benzín je snad nejdražší v Evropě.

• Řízení na některých komunikacích a hlavně - během zimního období - vyžaduje patřičné zkušenosti a opatrnost. Mohu potvrdit - řízení na Islandu v prosinci = masakr. Ledovky, kaluže, hromady břečky, po které to jede jako po másle, akorát kam si auto samo chce (aquaplaning v podstatě nonstop), krátkej den, takže vesměs jízda po tmě, mlha..

• Jedna osoba musí vždy řídit a nemůže ochutnat bájovýho Jegra ani Jacka během dne...

Jinak pro řízení auta stačí normální (ne mezinárodní!) řidičský průkaz. Kolem dokola celého Islandu vede hlavní silnice č.1, známá jako Ring Road (Hringbraut). Tato komunikace měří 1 332 km a odbočuje z ní řada dalších silnic směrem k pobřeží nebo do vnitrozemí. Ring Road je otevřená celoročně, v zimě mohou být některé úseky namrzlé nebo dočasně uzavřené. Velké množství silnic nemá pevný povrch a ačkoli jsou některé z nich sjízdné i normálním vozem, množství z nich (především horské silnice ve vnitrozemí ostrova) je sjízdných jen autem s pohonem 4x4 a zvýšeným podvozkem. Počítejte s tím, že množství horských silnic se otevírá až v létě. Stav a aktuální informace o silnicích můžete sledovat na stránce http://www.road.is. Řízení mimo silnice a vyhrazené cesty je zákonem zakázáno a myslím, že jen blázen by se snažil tento zákaz ignorovat.

Na Islandu se řídí vpravo, maximální rychlost ve městech a vesnicích je omezena na 50 km/h, na nezpevněných cestách mimo města 80 km/h a na asfaltových silnicích mimo města 90 km/h. Na mnoha úsecích je rychlost kontrolována kamerami a za překročení hrozí pokuty až 100.000 ISK. Osobní zkušenost - povolené rychlosti zde téměř nikdo nerespektoval. Během řízení musíte mít zapnutý pás a je zakázáno telefonovat. No a stejně jako v ČR - i zde platí povinnost celoročního svícení. Ceny pohonných hmot patří k nejvyšším na světě, litr benzínu stojí zhruba 240 ISK (cca 45 Kč). Čerpacích stanic je sice dostatek, v odlehlejších koutech ostrova se však přeci jen doporučuje natankovat s dostatečným předstihem..

MĚNA NA ISLANDU

Měnou na Islandu je islandská koruna ( ISK nebo Kr). Stejně jako předchozí cesty, ani zde jsem na místní měnu vůbec neměnila - všude se dalo platit kartou.

1 ISK = 0,184 CZK

1 CZK = 5,412 ISK

CENY NA ISLANDU

Co se týká cen na Islandu… Nejenom odlehlost této země, nízký počet obyvatel, ale zejména velká finanční krize, která Island postihla v roce 2008, jsou hlavními důvody, proč je Island tak drahou zemí. Většina cestovatelů zde i během pár dnů dovolené utratí desítky tisíc korun.. Chce nechca. Samozřejmě to platí hlavně v letní sezóně, kdy je všechno dražší. To, co je opravdu strašný, je fakt, že díky zvýšenému přílivu turistů chystá vláda uvalit na turistický sektor vyšší daně, takže všechno bude ještě dražší, než už je. I proto je asi nejvyšší čas na Island vyrazit teď…

Drahé ubytování je tu proto, že díky počasí si moc návštěvníků nedovolí kempování…Navíc ubytování zde není tolik, kolik jsme zvyklí v jiných turistických destinacích. Jinými slovy - mají svoje zákazníky jisté..  Co se týká jídla, jsou opravdu drahé hlavně produkty, které se na ostrov musí dovážet – tedy hlavně ovoce a zelenina. O alkoholu ani nemluvím, ten je opravdu drahý, protože jsou na něj uvaleny vysoké daně. Za pivo na baru dáte běžně okolo 200 Kč…  Tou vůbec nejvyšší položkou pro cestovatele je na ostrově doprava. Odhaduji, že tvoří víc jak třetinu všech nákladů. Zejména, pokud máte málo času a půjčení auta je pro vás v podstatě jedinou možností, jak z ostrova něco vidět. Tedy náš případ. Bohužel si moc nepomůžete ani tehdy, když máte času víc a rozhodnete se využívat MHD. Běžná jízdenka v hlavním městě stojí skoro 100 Kč. Dálkové spoje stojí od 500 i do několika tisíc korun…

JÍDLO NA ISLANDU

Začnu tím hlavním - alkohol. Jednoznačně v Duty Free na letišti! Pokud si nenaberete zásoby na letišti v duty, budete těžce litovat. Jediný obchod, kde se dá alkohol koupit je Vínbúdin, islandský národní řetězec na prodej alkoholu a tabáku. Připravte se ale, že si zde nehorázně připlatíte. Navíc mimo cen je velice nevstřícná i otevírací doba - po šesté večer si už nic nekoupíte.. Můžete si nakoupit v Duty na letišti v odletové destinaci, jak jsme to ze strachu z nabídky a otvírací doby na letišti na Islandu udělaly my, nebo...klidně až v Keflaviku. Nabídka alkoholu je totiž  naprosto totožná a ceny v duty zde také jako jinde ve světě. 

Potraviny jsou v islandských obchodech zhruba 1,5 - 2x dražší, než v ČR. Pokud jedete na 4 dny/3 noci jako já, a chcete jet za Kačku - doporučuji nákup základních věcí doma... S mojí zasobou sušených plodů, oříškových tyčinek a instantních polévek bych tam vydržela klidně i týden... Jinak z obchodů doručuji nakupovat ve větších obchodních řetězcích, jako například obchody Kronan, Bonus či Netto.

..s takovou výbavou jsem jela naposledy do Chorvatska.. Před 20 lety Tradiční místní jídla, o kterých jsme slyšely, nějaké i viděly (fakt existují! :D), ale žádné nejedly... Holt za kačku to na Islandu nejde... Na druhou stranu - kvůli jídlu jsme na Island neletěly.

SKYR - islandský mléčný výrobek, něco jako jogurt

RÚGBRAUD - žitný chleba nasládlé chuti, peče se v páře

KJOTSÚPA - hutná polévky z jehněčího masa a zeleniny

BRENIVÍN - asi vůbec nejznámějčí islandskej alkohol, kterej se vyrábí z obilí nebo brambor a dochucuje se bylinkami a kmínem, tyhle malinké lahvičky koupíte v každém shopu se suvenýry

Co se jídla na Islandu týká, resp. islandské kuchyně, převažují hlavně ryby. Je to tím, že se loví čerstvé v moři kolem ostrova. Nečekaně. Mimo ryb jako je losos  nebo treska, zde lze ochutnat jehněčí z místních ovcí, které se volně pasou na zelených pastvinám všude po ostrově. Teda jen v prosinci asi spí.... Zelenina se zde pěstuje především ve sklenicích, které jsou vytápěny přírodními geotermálními zdroji. Díky tomuto druhu energie lze prý na ostrově pěstovat dokonce i banány! Neviděly jsme, ale věříme. Poté, co byla na Islandu v roce 1989 zrušena prohibice, se zde doslova roztrhl pytel s místními pivovary, které zde začaly vařit různá piva. Značek je zde tedy spousta, ale v tomto směru moc poradit nemůžu. Opravdu nejsem pivař a nelákalo mě tu ani (s ohledem na cenu) jakékoliv ochutnat.

UBYTOVÁNÍ NA ISLANDU

Opět jsem šla cestou bookingu. Jedno z ubytování bylo např. zde: Igdlo Guesthouse, celkem za 1 042 Kč/ 2 osoby/noc = 521 Kč /os /noc. Penzion se nachází 500 metrů od autobusového nádraží Reykjavíku, 45 minut jízdy autobusem od mezinárodního letiště Keflavík. Nabízí pokoje a apartmány s bezplatným Wi-Fi a přístup do společné kuchyně a jídelny. Káva kdykoli a snídaně v ceně. K dispozici také samoobslužná prádelna. Zaparkovat se dá v ulicích kolem  místa dost. Benefit je takřka termální pramen v koupelnách - sirovodík v kapalném stavu :D Další dvě noci byly v hostelu ve Víku, cena 620 Kč/os/noc.

ZÁKLADNÍ INFORMACE K ISLANDU

• Oproti České republice je na Islandu: o 2 hodiny méně v době letního času a o hodinu méně v době zimního času.

• Zásuvky jsou typu C a F, elektřina: 230 V, 50 Hz. -  jinými slovy - stejně jako v ČR, žádná redukce netřeba.

• Ostrov leží v seismický velice aktivní oblasti na rozhraní dvou kontinentálních desek. Hrozí zde zemětřesení a často dochází k projevům sopečné aktivity. Na ostrově se nachází množství sopek, z nichž nejméně 4 jsou považovány za velmi aktivní a mohou v nich kdykoliv nastat sopečné erupce. Možná si někdo z vás vzpomene na rok 2010 kdy právě islandská sopečná erupce zastavila leteckou dopravu téměř nad celou Evropou (já teda jo, málem mi zrušili Egypt!! :D ).. No a i teď nám měsíc před letem google ukázal seismickou aktivitu a chvilku jsme přemýšlely, zda opravdu odletíme.. Je lepší to mít jako reálný scénář na paměti.

• BACHA!! Počasí na Islandu je velice nepředvídatelné. Co by měla být alfa a omega každého cestovatele – respektujte značky a cedule a nechoďte nikam, kam je vstup zakázán. Islanďané moc dobře vědí, kdy kam kterou omezující značku umístit. Jenom bláhovost, obrovská naivita a hloupost je tyto zákazy nerespektovat a snažit se honit ego. Dejte si pozor i jako řidiče v autě – respektujte zákazy a omezení.

• Respekt mějte i jako chodci. Zejména geotermální prameny mohou v některých místech dosahovat opravdu až 100 ° C a mohou způsobit vážné popáleniny. Je-li cedule zákazu, respektujte ji. Mimo to jsou zejména na jihu ostrova velice silné mořské vlny, které zasahují až na pláž a mají obrovskou sílu a moc strhnout a stáhnout do moře i dospělého člověka. Třeba na Black Sand Beach u Víku je přímo u pláže varovná cedule.. I tady pozor. Největší pozor ale na ledovcích, kde se mohou vyskytovat praskliny a zrádná místa.  Zde raději bez patřičného průvodce a vybavení vůbec nelezte.

• Žádné moralizování, ale chovejte se napříč celým ostrovem ohleduplně. Je to opravdu svým způsobem unikát. Rezervace. Nejen ostrov, i mentalita místních lidí. Tak jim neukazujme, jak to může být "jinak"... Nevstupujte na soukromé pozemky, neparkujte auta lidem před chatou a když někde po cestě narazíte na odpadky, tak je zkuste sebrat. Ruce neupadnou a tahle země si to fakt zaslouží..

ITINERÁŘ:

DEN 1 - VÍDEŇ - ISLAND: KEFLAVIK - KERID CRATER - GEYSIR A STROKKUR - GULLFOSS - VIK (350 km)

No dostat se na letiště do Vídně je půl dne v háji, to je jasný. Když si ale řeknete, že už cesta je součást výletu, tak vás to trochu přepóluje. Naše cesta tedy začala ve 22 hodin den před odletem (pátek, resp. DEN -1), kdy nás posbírala domluvená řidička. Ta nás odvezla až na letiště a my jsme jí za to nesmírně vděčné. Každopádně pro ty, co osobního šoféra k dispozici nemají a taky startují z Brna: ideální je nákup jízdenek zelené flotily FLIXBUS, lístek cca 250 Kč/osoba. Předpokládám, že min. 20% slevu na jízdenku nosíte v peněžence všichni, takže jste na 200 Kč osoba. Flixem rozhodně ne na letiště, protože pak je cena dvojnásobná! Flix vás vyhodí na nádraží a odtud dojedete vlakem na letiště. Pokud jste víc jak jeden kus (i dvojice se počítá), jste skupina. Jeden za vlak na letiště platí 4,2 euro, dvojice 4,6 euro za oba (tedy 60 Kč osoba). Na letišti jste za 20 minut. Cesta z nádraží, kde vás vyklopí Flix, k nástupu na vlak je cca 15 minut. Jízdenku na vlak kupujete v automatu. Poslední vlak jede okolo 23:45 hodin.

...Letiště Vídeň My jsme na letišti o půlnoci, takže do ranního odletu krásných 7 hodin :D Pít moc nemůžeme, po příletu půjčujeme auto.. Takže jen lahvinka šampaňského a vyhlašujeme večerku. Spánek na letišti - velká parádička :D Já osobně jsem si s sebou vzala starou karimatku, na které už ani můj pes nechce ležet, a stejně starou deku. To vše mi zde, v letištní hale, posloužilo jako luxusní postel. Po budíčku s úderem 4:45 hodin jsem tyto věci odložila k místní popelnici. Třeba ještě někomu poslouží..

...Růženky

Odlet máme sice až v 7 hod. ráno, ale já, relativně novopečená majitelka kreditní karty MasterCard World, jsem těsně před odjezdem zjistila, že mohu využívat letištní salónky. Samozřejmě grátis, a to je ještě lepší, jak za kačku. Spoustu cenných informací mi k celé problematice salonku předal Jox, čímž mu velice děkuji. Je to Bůh!! I díky němu jsem nejela jen tak na blind, ale zvládla ještě z domu registraci v MC Priceless Specials. Mě osobně se týkal jediný salonek ze čtyř, které na vídeňském letišti jsou (holt mám úplně obyčejnou kartu…) - ale i tak boží - sprcha a snídaně zdarma bodly!

JET Lounge (Schengenský prostor) salonek, letiště Vídeň

Salonek Jet Lounge je ideální pro pasažéry odlétající z bran B, C, nachází se přímo za bezpečnostní kontrolou u gatů B a C (na úrovni gatu B31). Otevírací doba: denně 05:00 až 21:00 hodin. A vybavení takového salonku, které můžete využívat zcela zdarma jenom proto, že máte kreditní kartu?

- je zde až 15 míst k sezení

- studený i teplý bufet, víno a prosecco!

- noviny a časopisy

- bezplatné připojení WLAN

- pracovní místa s PC a tiskárnou

- relaxační křesla

- sprcha - ručníky, fén, hyg. potřeby

..JET Lounge Takže jak jsem psala, tohle byla moje salonková premiéra. I když jsme byly na letišti celkem 7 hod., vstup do tohoto salonku se mě týkal až od 5 ráno, když jej otvírali. Přestože máme odlet v 7 hod., tedy na salonek nemám ani hodinku, rozhodně to musím zkusit. Už kvůli té sprše! Musím říct, že od teď si možnost salónků zjišťuji před každým letem a na letiště dorazím vždy tak dopředu, abych si jej užila. Za mě senzace!! Od teď si rovněž všechny produktové letáky čtu a nevyhazuju je do koše, jako ten od kreditky.

...salónková snídaně

Let trval 4 hodiny a my je využily jak nejlépe šlo - spánkem. Aby ne, když k nám byl osud shovívavý a nadělil nám po třech sedadlech na osobu - to se dá lehnout jak v posteli a opravdu plnohodnotně dospat spánkový deficit.. Nicméně ještě než jsme odpadly, užily jsme si to, co jsem měla možnost vidět přesně před týdnem při cestě na Sardinii - svítání v oblacích. Toho pohledu se nikdy dost nenabažím - prostě senzace.

Po přistání následovalo pro mě to psychicky nejnáročnější - vyzvednutí zamluveného vozu.... Jednak jsem zjistila, že i když měla být autopůjčovna na letišti, není tam. Naštěstí nemám ve zvyku stát a čekat, tak jsem se šla zeptat na informace. Tam prohlídli název půjčovny a ukázali na letáček, který měli na stolku - byl na něm seznam všech půjčoven rozdělený do pěti zastávek shutlle busu. Takže jsme vyrazily z letiště na bus a s ním na čtvrtou zastávku, kde měla sídlo i naše autopůjčovna Orande Rent Car. Auto jsem měla zaplacené z domu a zde dokoupila "jen" plnou pojistku. V podstatě totéž, co cena půjčovného. Naštěstí jsme se zde setkali se dvěmi slováky - dcerou a otcem, kteří si chtěli auto zamluvit až na místě. Místo toho - v rámci centralizace a minimalizace nákladu - samozřejmě díky obdobným plánům, co vidět - půjčili jsme nakonec "naše auto" dohromady. A dobře jsme udělali! Celkově se náklady na auto (půjčovné, pojistka, PHM a parkování) vyšplhaly na 10 tis., což při dělbě 4 osobami vyšlo na 2 500 Kč na hlavu.

Máme auto, náš rumunský tank a stejně jako říkám tomu svému doma, i tenhle dostal jméno Knight :) Vyrážíme na cestu! Máme před sebou první den cestování a jdeme rovnou na věc - čas, resp. sluneční svit (nevím, zda to není ironie v tom nečase venku) nečeká!

KERID CRATER

Jedná se o sopečné kráterové jezero, které je kryté skalnatými svahy. Má šířku 170 m a obvod 270 m. Hloubka jezera je 55 m. Jezero je staré 3000 let a leží na jižním Islandu na trase Golden Circle. Samotné jezero je poměrně mělké, maximálně 14 m, a to v závislosti na srážkách a dalších faktorech, nicméně v důsledku působení minerálů z okolní půdy je voda uvnitř jezera neuvěřitelně modrá. Právě to láká většinu cestovatelů. Podél okraje kráteru je snadno dostupná a nenáročná túra, takže si ho můžete obejít kolem dokola a kochat se tím božím výhledem... Dvacetiminutovka i s fotopointy.

Ťapkám si tady v těch svejch teniskách, ve kterejch jsem minulý víkend chodila po Sardinii a říkám si, že je život zázrak. A že mám sakra štěstí, že jsem se ho naučila prostě a jednoduše ŽÍT. Naplno, ve full HD režimu. Neklást si sama sobě mantinely, neprotivit si ho, nehledat chyby a překážky...ale prostě bez rozmyslu skákat do každé vody, která se přede mnou objeví. Jako tady do toho kráteru asi neskočím :D , ale každou výzvu, která mě během této cesty potká, přijmu s radostí. Dneska jsem byla ráno někde ve Vídni na letišti a teď tu chodím kolem dokola islandského kráterového jezera...Minulej víkend majáky na Sardinii, ten předminulej šílenej hřbitov v Sofii a ten víkend před tím božská lotyšská Riga a moje první zimní pláž v Jurmele... Docela masakr. Ale skvělý masakr!

..Kerid Crater

GEJZÍRY GEYSIR A STROKKUR

Geysir se souhrnně říká oblasti gejzírů a teplých pramenů v geotermálním poli Haukadalur. Podle gejzíru Geysir se jmenují všechny gejzíry na světě, což jsem do téhle cesty netušila. Tento konkrétní je součástí okruhu Golden Circle a považuje se za jednu ze tří největších turistických atrakcí Islandu. Geysir je považován za neaktivní, i když naposledy vytryskl , a to docela překvapivě, celkem nedávno (v roce 2016). Aktivní je ale sousední (a menší) gejzír Strokkur, který vytryskává každých 5 – 10 minut do výšky cca 20 metrů. Jen tak pro srovnání - ten neaktivní Geysir vytryskával až do výšky 120 metrů.

...gejzír

Je to zde na pohled opravdu fascinující - všechno bublá, skoro vře, vzduch voní sírou, všude pára a hlavně - lidí jak v létě much kolem hovna na silnici... Samozřejmě i my tu jsme :) Mě tady lidi vůbec nevadí. Naopak. Už dávno jsem dospěla k poznání, že nejlepší místa nejsou jen ta opuštěná, ale ta, která se vám nějak vryjou do srdce a že když se to někde stane - tenhle malinkej zázrak - pak na to má nárok každý, kdo překročí mantinely ve své hlavě. A tady, v mekce islandského turismu, okolo gejzíru, kde je nás snad milion, je to vlastně strašná legrace. Stojí nás tu zhruba stovka kolem malého jezírka a jedním dechem a výdechem jednotně prožívá co deset minut nad každým vytrysknutím gejzíru společný hromadný "orgasmus". Stojíme kolem té podívané v kroužku, v rukou telefony, abychom to cvakli v ten nejlepší moment a hypnotizujeme vodní hladinu. Všichni vnímáme chvíli, kdy už to přichází, hladinka zabublá jinak než normálně, a i když přesně všichni víme moment, kdy TO nastane, stejně všichni jakoby překvapeně hekneme. Myslím, že podívaná a poslech nás dohromady musí být větší sranda jak zápas sester Williamsových... Dáme si tři hekavý kola a hrneme dál.

...gejzír Strokkur

Od gejzírů je to pak asi jen půl hodiny k masivnímu vodopádu Gullfoss („zlatý vodopád“). Náš další cíl. 

VODOPÁD GULLFOSS

Poslední dnešní zastávkou na Golden Circle je vodopád Gullfoss. Všichni jej označují za jeden z nejhezčích vodopádů na Islandu, ale tím si nejsem úplně jista. Tady totiž není jedno NEJ, tady je nej všechno..

Vodopád Gullfoss se nachází v horní části toku řeky Hvítá a padá kaskádovitě ve dvou fázích do kaňonu na jihovýchodě Islandu. V první fázi se řeka propadne o 11 metrů a v druhé o 22 metrů. Kaňon je 2,5 km dlouhý, jen 20 metrů široký a při pohledu z dálky budí dojem, jakoby řeka mizela v zemi. V páře nad vodopádem se za slunečných dní prý často objevuje duha. Vodopád je možné prohlédnout ze dvou různých vyhlídek, ale bohužel není možné jej vidět úplně celý, protože padá do kaňonu. Znám fotky tohoto místa z léta, a i zde musím říct - tento pohled, co je přede mnou právě teď - neměnila bych. Zima jak v ruském filmu, vodopád částečně zmrzlý, vše ponořeno do ledové mlhy a neskutečný hřmot vody propadající se do dna kaňonu. Pohled pro Bohy...

...vodopád Gullfoss

VÍK

Po zdolání všech dnešních cílů jedeme do městečka Vík.  Je to malá vesnice zhruba se třemi stovkami obyvatel, která je vklíněná mezi ledovec a proslulou pláž a s černým pískem – Black Sand Beach. Je to jediné městečko na pobřeží Islandu, které nemá vlastní přístav. Vík je městečko sice malinké, ale poměrně slušně vybavené – jsou zde obchody, pošta, kavárny a restaurace, obchody se suvenýry… prostě všechno, co cestovatel (nebo turista)  potřebuje. A kousek od ubytování máme i výbornou restauraci, kde obsluhuje česká Kateřina z Rožnova. Velice milé shledání takhle na Islandu…Jinak je zde nádhernej kostelík, na kterej jsme se v noci dívaly z okna a vůbec - i Jegr zde chutná úplně jinak než kdekoli jinde před tím... Musím říct, že první večírek na Islandu se vyvedl víc než skvěle a budu ho mít hodně dlouho v paměti. Čekaly jsem na zelenou záři na nebi a ona nám zářila v láhvi :) Myslím ale, že kdybych měla možnost volby, zda prožít přesně TENTO večer mezi stěnami hotelového pokoje nebo vidět polární záři....zůstala bych přesně tam, kde jsem byla. Záře nezáře, těch ještě bude, ale některé momenty se v životě prostě neopakují..

DEN 2 - VÍK - JOKULSÁRLÓN ICEBERG LAGOON - DIAMOND BEACH - HOFSKIRKJA - SKÓGAFOSS - BLACK SAND BEACH - VÍK (390 km)

Ráno jsme si opravdu přivstaly. Budíček v 6 ráno, abychom v 7 byly na cestě. Dnes nás čeká cesta k Ledovcovému jezeru.  Chceme cestu k němu strávit v autě, a to ještě za tmy, která je zde do 10 hodin dopoledne. Tím naženeme denního světla, protože "marnou dobu v autě", navíc po cestě, po které se budeme poté vracet a budeme ji mít možnost vidět i za "bílého dne", tedy dobu, než začne svítat, využijeme na přesun. Díky tomu maximálně efektivně využijeme sluneční svit. Přesně, jak jsme si naplánovaly, tak se nám i podařilo. Každopádně musím říct, že vylézt po předchozím mejdánku s večerkou nad ránem do temnoty a ledovky takové, že se nedalo ani stát, byl um i pro mě - neřidiče!!

První dnešní zastávkou je Diamond Beach a stejně jako všude, i zde nás vítá párty Dacií Duster.

...Dacia Duster, kam se podíváš

DIAMOND BEACH

Jedná se o černou písečnou pláž na Ledovcové laguně na jižním pobřeží Islandu. Podél břehu této pláže plují kry ledovce. Rozhodně souhlasím s tím, že to patří mezi nejlepší věci, které je možné na Islandu vidět. Na černé pláži neuvěřitelně kontrastují ledovce, a to jak bílé, tak i průhledné a hlavně ty tyrkysově modré barvy.  

Zvláštností této pláže je fakt, že když na ní přijdete dva dny po sobě, nikdy nebude stejná. Nebude proto, protože ledovce, přírodní ledové sochy, se neustále formují, roztají a nebo připlují nové… Pláž má tedy pokaždé úplně jiný, jedinečný, výraz. Co člověkem fakt pohne je uvědomění si, že mnoho ledovců má více než 1000 let! Co všechno tahle zmrzlá voda pamatuje, co zažila... Ledovce připlouvají z ledovcového jezera nejprve jako obrovské ledové bloky a později si jako menší kusy užívají poslední chvíle svého života, resp. tání, než se spojí v kapalném stavu s atlantským oceánem. Právě to, jak se ledovce na pláži lesknou, dalo pláži její jméno – diamantová pláž.

„DIAMOND BEACH, místo, kde jsem viděla poprvé v životě tyrkysově modrý ledovec, místo, kde jsem poprvé v životě viděla ledovec plout v moři... “

Ledovec v moři... Asi se z toho dá usoudit teplota, resp. chladnost vody. Mě ale dedukce nestačí, takže jsem se pro jistotu při focení a podřepu ujistila osvěžující vlnkou (jojo, je to ta, co se žene na fotce na tu tyrkysovou nádheru) na vlastní tenisky, kotníky, kolena... Dojem mi to ale vůbec nezkazilo. Jsem naprosto uhranutá pohledem na kus ledu, který je přede mnou. Přiznám se, že jsem do dneška vůbec netušila, jakou má skutečně ledovec barvu. Vždycky jsem si představovala bílou masu ledu jako zvětšenou kostičky ledu z mého mrazáku. Teď vidím tyrkysovou barvu a jednoduše zírám s pusou dokořán. Myslím, že krásnější modrou jsem v životě neviděla! V kontrastu s černým pískem, na který je ledovec vyvržen z burácejícího moře, všude kolem v té černé písečné nádheře další stovky menších kousků, vypadajících jako rozsypané klenotnictví - dokonalá scenérie. I tohle budu mít vždycky v paměti při vyslovení slova Island.

Sakra děcka, tady byste měli být všichni, protože stopa nestopa (ta diskutovaná uhlíková), tohle je prostě boží místo! Koukáte tu na něco, co si nějak žije - tvaruje se a mění své skupenství tisíc let a uvědomujete si, že i Váš život je ...kra. Taky se formuje, taky někdy taje a někdy, když počasí a okolí přeje, tuhne a pevně odolává všemu...Každej máme ten náš čas vyměřenej a právě to, že nevíme, kdy se definitivně "spojíme s Atlantikem" nám dává ohromnou moc. Moc plout kam chceme a užít si ten náš vyměřený čas jak nejlépe dovedeme... 

...Diamond Beach

JOKULSÁRLÓN

= Mekka islandského turismu, protože “kdo nenavštívil Jökulsárlón, jako by na Islandu ani nebyl”. Nesnáším takové věty a soudy, protože každej máme svoje cíle a body zájmu. Nicméně v tomto případě jednoznačný souhlas. Jezero má rozlohu 18 km2 a je plné obrovských ledových ker z ulamujícího se ledovce. Řekou z jezera odtéká do jen několik desítek metrů vzdáleného oceánu nejen voda, ale i kry, které jsou vidět na Diamantové pláži. Jezero je součástí národního parku Vatnajökul.

...Jökulsárlón

Co dodat. Tohle byl totální STROP. Nedá se to popsat, ale řeknu vám jedno - koukat se na tu masu tyrkysově modrého ledu, vnímat to naprosté ticho, klid, bílo a zimu, kterou normálně nenávidím (a ani tady to není do momentu pohledu na TOTO jinak, kór když se mi chvíli před tím na Diamond Beach podařilo vykoupat se po kolena), to se jinak než TOP STROP označit nedá. Pro mě už navždy ten pravej Island, a ať si kdo chce co chce říká, posuzuje, soudí a moudruje, ne v létě, ale právě teď v zimě, v dešti, první adventní neděli roku 2019...pro mě ten nejvíc cestovatelskej zážitek celého roku! Vlastně tady stojím a přemýšlím, kde jsem stála v životě podobně dojatá a krom boskovické porodnice před 15ti lety, dna kráteru na Jávě dva roky zpět a devíti ročníků Dne dětí v naší malé nemocnici na kraji města se s tímto nedá měřit vůbec nic. A to mám zmrzlé prstíky, řasy slepené mrazem a bundu mokrou deštěm o váze slona, co mi sedí na zádech, drkotám zubama, sopel začínající chřipky mi právě přimrzl k nosu, NENÁVIDÍM ZIMU!!!...Ale TADY - TADY JI MILUJU! Sem se vrátím, to vím jistě.

A to  nejen kvůli ledovci, sem se vrátím hlavně díky VÁM. Vy víte..  Jedinečnost míst totiž mnohdy nedělají jenom místa sama, ale i lidé, s kterými je zažijete. A u mě je právě naše společnost ta nejvyšší přidaná hodnota. 

Jo a v jezeře se prohánějí lachtani :) Vidíte sice jen hlavu a ani foťákem jsme neměly šanci zabrat detail, ale viděly jsme je a pokud sem pojedete i vy - taky je uvidíte.

..Jökulsárlón

HOFSKIRKJA

Tak tahle vesnička je někde po cestě, a i když na ní nic zajímavého není, tenhle zarostlý hobitovský kostelík se zahrádkou plnou kopečků - hrobečků za zastávku opravdu stojí.

...Hofskirkja

BLACK SAND BEACH

Pláž Reynisfjara je jednou z nejznámějších černých písečných pláží na světě. Tohle místo má neskutečně dramatickou krásu, kterou umocňují řvoucí vlny Atlantského oceánu narážející na břeh s obrovskou silou. V roce 1991 se prý Reynisfjara objevila na první desítce seznamu nejkrásnějších tropických pláží na světě a když tu stojíte, je velmi snadné pochopit, proč byla vybrána..

...Pláž Reynisfjara Důvod, proč je písek u Reynisfjary černý, je ten, že je tvořen těžce erodovanými sopečnými horninami (také známými jako extruzivní vyvřelé horniny), které jsou (zcela nečekaně) černé. Byly vytvořeny z ochlazené lávy, která vlivem chlazení zčerná a následně ztvrdne. Nejznámější vulkanickou horninou nalezenou na Islandu je čedič, na ostrově je nejméně 25 různých typů. Podél pláže jsou sloupy Reynisdrangarů, o nichž se říkají legendy...Podle nich jsou Reynisdrangar zbytky bitvy mezi dvěma místními trolly a třístěžnou lodí. Když se rozbilo denní světlo, oba trollové byli proměněni v kámen, loď byla s nimi po celou věčnost uvězněna a vytvořila skupinu mořských komínů, které nyní nazýváme Reynisdrangarské sloupy. Ve skutečnosti tyto přirozeně se vyskytující struktury byly spojeny s pohořím Reynisfjall během poslední doby ledové, ale po dlouhém období drsného zvětrávání se erodovaly do bodu, kdy již nejsou spojeny, a vypadají, jako by vyrostly z oceánu. Počasí a eroze nadále formují Reynisdrangarské sloupy každý den. S ohledem na to, že se neustále mění,nejsou ani zde žádné dvě návštěvy přesně stejné.

...Black Sand Beach Dojmy z dnešního dne jsou neskutečné, zážitků na "prodej" a to nás ještě čeká párty Vol. 2... Dneska ve znamení Absolutky s místním džusem, ale s o poznání větším klidem - dneska je tak zataženo, že nebe kontrolovat nemusíme. Dneska záře nehrozí, ani kdybychom se rozkrájely. Ale stejně jako večer, dnešek jsme si rozzářily samy. Přemýšlím nad tím, že jsem hezčí první adventní neděli asi nezažila... Loni jsem byla v tento den na Maltě s mojí kamarádkou Jolčou a už tenkrát mi to přišlo jako STROP. Když vezmu dnešní den a představím si tenhle den za rok (s nastavenou stoupající tendencí), budu buď ve vlaku Transsibiřské magistrály, na Bora Bora nebo na Marsu. Ne, bez legrace - tenhle advent nezapomenu a s obrovskou pokorou a vděkem si právě tady uvědomuju, že nejde jen o místo, o zemi zaslíbenou, o záři, která je na dosah, o první ledovec v mém životě....ale především o společnost vedle mě. Mám neuvěřitelné štěstí na kvalitní lidi kolem sebe. V práci, doma, na cestách. Já vím, že vám to - vy mí /MOJI - neříkám tak často a tak moc nahlas, jak byste si zasloužili, ale mám vás vážně ráda. Děláte mi život žitelnějším a krásnějším, v těžkých chvílích snesitelnějším a v těch chvílích jako dnes - v těch mimořádně šťastných - dáváte mi pocit k nezaplacení - mít s kým sdílet. Možná to zní jako drobnost, ale najít lidi, kteří jedou přesně na stejné vlně co vy, kteří dokončují vaše věty a smějí se vašim vtípkům, protože jim rozumí, kteří na kraji ledovcového jezera oplácí váš od ucha úsměv, protože i beze slov cítí totéž, kteří vám podají ruku na kluzkých kamenech u vodopádu a po šlápnutí do moře v top teniskách vám dají svoje nejteplejší ponožky - to je vážně štěstí..Tenhle trip je naprostá pohoda a odpočinek, žádný stres, pořád dobrá nálada a smích. Ale taky něco, co si asi každý nemyslí, že vůbec znám... Taky chvilky ticha, kdy vedle sebe jen jdeme, sedíme v autě a je nám hezky beze slov. Díky za to. Jo a Míšo, po téhle cestě jsi jednoznačně mezi těmi TOP. Body už sbírat nemusíš.

...absolutně nejlepší večírek

DEN 3 - VÍK - VRAK LETADLA - SELJALANDSFOSS -  REYKJAVÍK (190 km)

Zase toho dneska chceme vidět v krátké době co nejvíce, takže opět budíček brzo ráno. Snídaně a tradá na noční, resp. ranní jízdu a po tmě pochod k vraku letadla Douglas, což je naše dnešní první zastávka. Opět nás na parkovišti rozesměje sraz Dacii Duster, našeho Knighta zaparkujeme do stáje a vyrážíme na cestu.

...9 dopoledne...

VRAK LETADLA

Vrak letadla Douglas Super DC-3 KE je na opuštěné černé pláži Sólheimasandur na jihu Islandu, kousek od města Vík. Právě zde letadlo havarovalo před více než čtyřiceti lety (listopad 1973). Americká posádka zde musela nouzově přistát, naštěstí všichni členové posádky přežili. Příčina havárie není zcela jasná, ale říká se, že posádce došlo palivo, protože pilot omylem přepnul na špatnou nádrž. Než aby se pokusili o opravu, posádka zničené letadlo opustila.

...vrak letadla Douglas Super DC-3 KE

Trosky vraku jsou dnes využívány jako zátiší pro různá profi-focení, nejvíc je ale proslavil zpěvák Justin Bieber, který na Islandu točil videoklip ke své písni, ve kterém právě na  tomto po vraku letadla jezdil na skateboardu. V posledních letech se vrak stal hlavním tahounem islanského turismu, a právě díky velkému návalu k přírodě bezohledných lidí, uzavřel majitel pozemku cestu pro auta. Autem se už přímo k vraku nedá dostat. Jsou tedy dva způsoby - jednak autobus, který vás tam z parkoviště za 500 Kč hodí (šílená cena za dvě 15 min. cesty) nebo pěšky. Je to cca 4 km po písčitokamenité cestě, tedy asi 40 min chůze tam a totéž zpátky.

...bus k vraku, ceník a jízdní řád

Musím říct, že i když mě pohled na ztroskotané letadlo poblíž pláže svým trošku zvráceným způsobem lákal, zároveň mi mi to přišlo jako určitá forma hyenismu. Díky tomu, že v letadle nikdo nezemřel a že cesta k vraku znamenala příjemnou ranní procházku, kterou jsme po hodinách jízdy už sakra potřebovaly, jsem byla nakonec ráda, že jsme tento bod zařadily do našeho itineráře. A ještě šťastnější poté...

...vrak letadla Douglas Super DC-3 KE

Když jsme zaparkovaly auto, lehounce mrholilo... Asi nemusím říkat, že se po prvním kilometru proměnilo mrholení v hustej liják. K vraku jsme došly durch mokré, ale teď si říkám, že to přesně takhle mělo být. U vraku byli jen dva lidé a my, což je takřka zázrak. Díky počasí nikoho ani nenapadlo po vraku lézt, což se prý běžně dělá a co mi přišlo už jako "moc". Musím říct, že možná díky nápadu udělat z tohoto místa atrakci v kombinaci s vědomím, že se zde nikomu nic nestalo, na mě vrak samotný vůbec emotivně nepůsobil. Je zvláštní, že i na fotkách působí víc depresivně než ve skutečnosti a barevný kontrast vraku, písku a počasí mě při pohledu na fotky v první chvíli zarazil - fotky nejsou upraveny, nejsou černobílé. Takové to místo vážně bylo. Bílo-šedo-černé. I v tomhle černobílém světě jsme ale byly.... šťastné. A nestydím se to přiznat. Ne pro pohled na vrak letadla! Šťastné NEJEN díky VŠEM zážitkům těch tří dnů, úžasné vzájemné společnosti a symbióze, ostrovu jako takovému a vědomí, že tahle islandská tour prostě nemá chybu, ale TAKÉ díky dnešnímu počasí. Došly jsme a cestu k vraku nevzdaly. A nevzdáme ani žádnou jinou, sebekomplikovanější, která mám vstoupí do života. A to NEJVÍC z celého tohoto výletu? Cesta zpět k autu. Bez jediného slova (ono to ve vichru a dešti s kapucí na hlavě ani nešlo), mokré a už i zmrzlé na kost, každá svůj svět, přitom vědomí, že jsme kousek od sebe, na dosah...spolu. Nenapadaly mě vůbec žádné myšlenky, i když jsem si to skoro vnitřně přikazovala ("mysli na něco hezkýho, ta cesta líp uteče"). Nic. Soustředila jsem se jen na každý krok přede mnou, poslouchala zvuky větru a křupání štěrku pod nohama, vnímala jsem každou kapku vody stékající po mém těle do bot...Prostě DOKONALE ČISTÁ HLAVA. Zažila jsem to poprvé - nemyslet na nic, jen vnímat...A bylo to boží!

...cesta k/od vraku

SELJALANDSFOSS

Island, země gejzírů a vodopádů...

Vodopádů jsem už pár viděla, ale až tady poprvé jsem mohla projít za ním. Za tou masou vody padající ze skály a drtivou silou rozbíjející vodní hladinu.. Najednou vůbec nevadí, že lije jako z konve, protože tady je voda úplně všude. Vlhko se s přiblížením k tomuto vodnímu závěsu mění na vodu všude. K tomu až děsivý zvuk dunění a pohled na pohádkové zátiší všude kolem... Jako mazec. Po prvním ledovci v životě, první vodopád, u kterého mohu vstoupit do jeho backstage....Boží, tohle znám jen z filmů.

Voda, která protéká Seljalandsfossem, je ledovcová voda a pochází z ledovce Eyjafjallajökull, který se stal "slavným" v roce 2010. Tehdy jsem skoro neodletěla do Egypta, protože se stratovulkán náhle vyprázdnil a celý letecký provoz v Evropě se tenkrát asi na 5 dní úplně zastavil..

...Seljalandsfoss No a od vodopádu jedničky rovnou ke dvojce. 

SKOGAFOSS

Skógafoss (vodopád Skógafoss) je jedním z největších a nejelegantnějších vodopádů na Islandu, má šířku 25 metrů a kaskáda vody padá 60 metrů. Vodopád této velikosti vytváří velké jemných kapiček, které za slunečných dnů často vytváří jednu nebo dvojitou duhu. To ale nemůžu potvrdit. Jinak toto místo je docela oblíbené u filmových tvůrců, točil se zde např. Tajný život Waltera Mittyho...

Váže se sem i jedna legenda o Trollech.. Trollové, skřítci a jiná  podobná stvoření jsou v islandském folklóru běžní, takže i sem patří. Příběh je o obrovském Trollovi, který chodil po jižním pobřeží a nesl menšího Trolla na svých bedrech. Když narazili na tento velký a krásný vodopád Skógafoss, velký troll byl naprosto konsternován a zíral na vodopád v němém úžasu. Bohužel zíral tak dlouho, až vyšlo slunce a oba trolly proměnilo v kámen. Trollové teď odpočívají v kopcích vodopádu a hledí na něj na celou věčnost.

...Skogafoss

REYKJAVÍK

Se západem sluníčka jsme se přesunuly do hlavního města, kde jsme měly poslední ubytování. Máme před sebou poslední hodiny, takže jen odhazujeme batohy na pokoji a hrneme do víru "velkoměsta".

Jako máme nastudováno, co je v reykjavíku top a co nevynechat, ale... kašleme na to, vypínáme itinerář, cíle. Prostě jen bloumáme uličkama, do kterých nás nohy (a vůně svařáku) dovedly. Máme před sebou poslední večer, za námi jsou tři docela na krev a na dřeň dny, a já mám pocit, že jsme tady a spolu měsíc. Vůbec mi nevadí, že jsme neviděly žádné stěžejní památky města, protože jsme si tohle město užily mnohem víc tak, jak se před námi samo otvíralo. A i když z nějaké no name ulice koukám na cíp největší zdejší sochy Sun Voyager nebo na kousek Koncertní haly Harpha, ani tam nechvátám. Vím totiž, že se sem hodně brzo vrátím a vše “za rohem” a “kousek dál” ještě třeba i několikrát uvidím. Co už ale nikdy nebude, to je TEĎ. Tahle báječná zmrzlá islandská chvíle, tenhle večer, tahle atmosféra.

...Reykjavík

A jak jinak zakončit trip “za Kačku” na ostrově “za Všechny prachy”? Jednoznačně premiérou v Hard Rock Café.😂 Ona i tahle cesta byla Hard, taky trošku Rock a sem tam Café. Každopádně hodně Jegr & Jack & Absolut.

Hard Rock Café Reykjavík

DEN 4 - REYKJAVIK - KEFLAVIK - VÍDEŇ - BRNO

No jednu památku jsme si odpustit nemohly... Ostatně - šly jsme kolem ní. Kostel  Hallgrímskirkja pojmenovaný po islandském básníkovi, je symbolem celého Reykjavíku. Kamenná, monumentální a moderně vyhlížející věž se tyčí nad městem tak, že ji ani přehlédnout nejde. S výškou 74,5 metrů je druhou nejvyšší budovou na Islandu. Neodmyslitelnou součástí kostela je socha vikinga Leifura Eiríkssona, který stojí na náměstí před vchodem. Tento viking byl první Evropan, který objevil Ameriku, dávno před Kryštofem Kolumbem. Vstup do kostela je zdarma. Pokud však chcete vyšplhat na věž, zaplatíte 1 000 ISK (200 Kč). Ve dnech by to za to dala, ale v noci ne... Takže ve dne - příště :)

...Kostel  Hallgrímskirkja Poslední islandské ráno je stejné, jako ty před ním. Tma. Uděláme si polívku do hrníčku, dáme poslední sprchu v termálním pramenu naší hotelové sprchy, pobalíme saky paky a hrneme s naším Knightem do půjčovny v Keflaviku. Vrácení auta je minutová záležitost - tak jak to u plných pojistek bývá - a my už v probouzejícím se dnu a vichru, který čistí hlavu, čekáme na bus k letišti. Proces na letišti je rychlovka, na čtyřhodinový let jsem v Duty vybrala coby "spolucestujícícho" pana Jadore a už teď závidím tomu, kdo si sedne vede mě... Let utekl neuvěřitelně rychle, a to jsem ani na chvilku nespala. Přistáním na zemi, konkrétně na letišti ve Vídni, tenhle trip končí a my už si vší silou uvědomujeme návrat do reality. Nejen to, taky neopakovatelnost a vyjímečnost této cesty. Ale nesmutníme, hrneme dál! Budou další cesty a vše, co prožijeme máme jen ve svých rukách a ochotě skočit se zavřenýma očima střemhlav do neznáma. A já už se teď sakra těším na další náhodně nebo cíleně ulovenou levnou letenku, která mě přenese jedno kam. Ale vždy k ještě většímu poznání sebe sama a lidí kolem mě. 

ROZPOČET:

• letenka Vídeň - Rejkjavík - Vídeň:  1 100 Kč

• doprava (auto, pojistka, PHM, parkování):  2 500 Kč

• ubytování 3 noci: 1 800 Kč/osoba

• jídlo a ostatní: 1 500 Kč

Celkem tedy za 4 dny/3 noci/několik POPRVÉ/milion ZÁŽITKŮ - na osobu: 6 900 Kč.

ZÁVĚREM?

Za KAČKU kaviár... Koukám na ty dvě fotky, které mi zůstaly nezatříděné v mobilu a došlo mi, že patří k sobě a že patří přesně SEM. K závěru. Nápis na skle je na okně prvního ubytování s výhledem na kostelík ve Víku, se skleničkou Jegra v ruce, nezaměnitelným rozpoložením, úsměvem od ucha k uchu a v hlavě jedinou myšlenkou - Jsem vážně na Islandu! Druhá fotka je sortiment bufetové snídaně ráno poté...  Kaviár v tubě zní jako těžkej low cost a trošku jako sci-fi. Někomu se z toho možná skoro navalí, někdo se rozesměje, někomu je to fuk, ale někdo by byl třeba rád, že může alespoň nějakou formu kaviáru v životě ochutnat. Ať patříte do jakékoli skupiny, věřte, že i Island nabízí všechny formy této luxusní delikatesy a uspokojí jak toho nejnáročnějšího gurmána, tak i ...toho, kdo vlastně kaviár ani rád nemá.

Tenhle trip nebyl za Kačku, tenhle trip byl za všechny prachy a já jsem strašně ráda, že jsem si jej mohla odžít přesně tak, jak byl. Přijde řada dalších, ale tento bude už vždycky trošku jiný. Bude to pro mě kaviárem mezi tripy za Kačku. 

Pokud někdo máte tento ostrov v hledáčku, neváhejte! Tady nemůže být nikdo zklamanej. Oni ani ty ceny nejsou tak strašné na misce vah s tím, co zde uvidíte, ucítíte (nemyslím jen ty sirné prameny), zažijete... . Neodkládejte si svoje sny a cíle na NĚKDY a POTOM, sestry NIKDY. Není asi náhoda, že zrovna na Islandu proběhlo natáčení filmu, ze kterého jsem si kdysi "ukradla" své "Cestujlevně" motto.. Walter Mitty a jeho tajný život. Až tady, tváří tvář ledovcům, vodopádům, naprosto vyjímečné atmosféře místa i skupiny lidí kolem mě mi do sebe zapadlo několik posledních let a došlo mi, že všechno, co se stalo, mělo svůj důvod. Až tady jsem si uvědomila, jak úžasnej ten film je a jak obrovskou pravdu v sobě nosí. A jsem strašně šťastná, že jsem dostala impulz ten svět Waltera Mittyho poznat, zkusit, ... a žít. 

„Poznat svět, nebezpečné věci, pohlédnout za závěsy, jít blíž, najít se a cítit, to je podstatou života .“

Jo a cestování je i o parťácích. Já mám asi v životě opravdu víc štěstí než rozumu, hlavně co se kvalitních lidí týká. Nedávno mi jeden kamarád (nebudu zase jmenovat Joxe, nebo to v komentářích schytá coby pochlebovač víc než já za gramatiku, trapnej sentiment, geografické nepřesnosti, nekonečné souvětí, nevhodnou obuv, hodně alkoholu, málo jídla...), že kdo při otázce "Letíš se mnou?" zaváhá a přemýšlí, letět vlastně nechce. Měl neskutečnou pravdu. Takže ještě jednou díky za to, že po mojí facebookové výzvě padla naprosto rozhodná a jasná odpověď bez zaváhání. Věřím, že ani dostrhnutí plateb za pohonné hmoty nezmění nic na závěru, že to bylo rozhodnutí SPRÁVNÉ. DĚKUJI ZA DOKONALOU SPOLUJÍZDU A VZPOMÍNKY, KTERÝMI BUDU JEDNOU NUDIT VNOUČATA.